Nukleová báze

Párování komplementárních bází - zde G a C

Nukleová báze jsou základní součástí nukleových kyselin. Dělí se na báze purinové (adenin, guanin) a báze pyrimidinové (cytosin, uracil, thymin).

Vytvářejí doplňkové dvojice (komplementární páry - zkratka bp), v nichž se typicky vždy 1 purinová a 1 pyrimidinová báze vzájemně vážou vodíkovými vazbami (tzv. komplementarita bází). Guanin se váže s cytosinem a adenin s thyminem nebo s uracilem. Tvoří kód k zápisu genetické informace. Komplementární párování pak umožňuje tuto informaci realizovat při procesech replikace, transkripce a translace.

Galerie

Adenin

Guanin

Thymin

Cytosin

Uracil

Počet bází v genomu

Podrobnější informace naleznete v článku velikost genomu.

Genom daného organizmu má poměrně stálý počet komplementárních párů bází (bp). Udává se často v kilobázích (resp. kbp - kilobase pair, tedy 1000 bp), megabázích (resp. Mbp - megabase pair, tedy milion bp) či gigabázích (resp. Gbp - gigabase pair, tedy miliarda bp).

Modifikované báze

Kromě základních pěti bází existuje velký počet modifikovaných bází, zvláště hojné jsou na ně tRNA, kde se vyskytují např. nukleosidy:

• modifikace uridinu:
  • ribothymidin
  • dihydrouridin
  • thiouridin
  • pseudouridin
  • methylkarbonyl
• modifikace cytidinu
  • 5-methylcytidin
  • 5-hydroxymethylcytidin
  • 5-formylcytidin
  • 5-karboxylcytidin
  • 2-lysylcytidin
• modifikace adenosinu
  • inosin
  • N6-methyladenosin
  • N6-isopentenyladenosin
• modifikace guanosinu
  • N7-methylguanosin
  • queosin
  • wyosin