Biologická membrána

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Buněčná membrána s integrálními proteiny a glykoproteiny

Biologická membrána či též biomembrána je membránová struktura, která tvoří součást živých systémů. Je tenká, odděluje dvě prostředí nebo struktury, a v závislosti na své stavbě plní často i další, často velmi komplexní funkce.

Protože pojem membrána je z hlediska biologie dosti široký pojem, rozdělujeme biologické membrány na dvě základní skupiny: buněčné a anatomické membrány.

Buněčné membrány[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Buněčná membrána.
Schéma buněčné membrány – dvě vrstvy fosfolipidů

Buněčné membrány jsou tvořené převážně molekulami fosfolipidů[pozn. 1], které jsou orientované vůči okolnímu vodnému prostředí. Většina buněčných membrán je tvořena dvojitou vrstvou lipidů, které jsou orientovány hydrofilní částí molekuly směrem ven, hydrofobní uhlíkové řetězce pak tvoří vnitřek membrány. Stavbu takové membrány popisuje model fluidní mozaiky; membrána je v podstatě polotekutá a proteiny integrované v membráně jsou zakotveny do značné míry pohyblivě (nemohou se translokovat na opačnou stranu membrány). Buněčné membrány jsou semipermeabilní (polopropustné): jsou selektivně propustné pouze pro některé látky. Transport látek membránou je ovlivňován a řízen specializovanými proteinovými přenašeči, kanály a iontovými pumpami.

Speciální typy buněčných membrán

Mnohé vnitřní membrány spolu komunikují a nazývají se souhrnně endomembránový systém.

Anatomické membrány[editovat | editovat zdroj]

Předloktí člověka
4 – kost loketní
5 – kost vřetenní
6 – mezikostní membrána

U mnohobuněčných organismů se vytvářejí anatomické struktury, které také mají charakter membrány. Mikroskopické membrány jsou tvořené mezibuněčnou hmotou, některé makroskopické mnohovrstevné membrány jsou tvořeny vazivem. Struktury, které jsou v anatomii nebo mikroskopické anatomii označované jako membrána nemají více společných znaků než právě jejich rovinné uspořádání; některé jsou polopropustné, jiné nepropustné, i jejich funkce jsou rozdílné.

Histologické membrány
Makroanatomické membrány
Membrány vznikající během embryonálního vývoje

Během vývoje embrya vznikají některé membránové struktury, které se později prolamují a tím zanikají, nebo naopak zesilují a tvoří struktury, které se později již jako membrány neoznačují

  • oropharyngeální membrána – přechodné stadium při vývoji stomodea (budoucí dutiny ústní) a prvostřeva
  • pleuroperitoneální membrána – stadium oddělování břišní a hrudní dutiny a vzniku bránice
  • kloakální membrána
  • urogenitální membrána
  • anální membrána

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. U sinic mořského planktonu v Sargasovém moři byly v roce 2009 popsány plazmatické membrány bez fosfolipidů – náhradním membránovým lipidem je tzv. SQDG (sulfoquinovosyldiacylglycerol). Na objevu se podíleli i vědci Akademie věd České republiky. Výskyt byl zjištěn i na jiných místech oceánů s nedostatkem fosforečných a dusíkatých živin.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Phytoplankton cell membranes challenge fundamentals of biochemistry