Anatomie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anatomický model člověka

Anatomie, z řeckého ἀνατομία – anatomia, ze slov ἀνατέμνειν ana-temnein, což znamená nařezat, je obor biologie nebo medicíny, který se zabývá makroskopickou stavbou organismů. Dále se rozděluje na anatomii živočichů a anatomii rostlin, přičemž samostatný název anatomie se často používá jako synonymum anatomie člověka.[zdroj?]

Na rozdíl od většiny ostatních vědních oborů se v anatomii důsledně rozlišuje terminologie (odborné názvosloví v širším smyslu) a v jejím rámci nomenklatura, přičemž neměnná anatomická nomenklatura v latinském jazyce je závazná od roku 1895.[1] V minulosti byla základem získávání poznatků v anatomii anatomická pitva, v současnosti se k ní přidává i využití rentgenu, vyšetření magnetickou rezonancí a ultrazvukem.

Počátky medicíny z obecného hlediska a morfologických oborů zvláště, jsou s vývojem anatomie úzce spjaty. První pitvy byly prováděny ve starém Egyptě jako součást přípravy těl zemřelých pro mumifikaci, což zároveň vedlo k získávání poznatků o anatomii člověka. Jako první lékař vůbec je označován Imhotep, žijící v době faraóna Džosera z III. dynastie kolem roku 2600 př.n.l.

Za zakladatele anatomie jako vědního oboru jsou považováni starověcí lékaři Herophilos a Erasistrakos, představitelé alexandrijské medicíny, kteří působili v Alexandrii v Egyptě kolem roku 270 př. n. l.,[2] kteří kromě mrtvol pitvali údajně i odsouzence k smrti.

Na alexandrijskou školu přímo navázal Galén, který prováděl hlavně pitvy zvířat. Galén shrnul tehdejší anatomické znalosti a jeho autorita ve všech směrech dominovala medicíně až do 17. století. Po pádu Římské říše byly ve středověké Evropě anatomické poznatky do značné míry ztraceny, zachovaly se ale v arabském světě, odkud byly přeloženy zpět do latiny v 11. století n.l. V roce 1235 byla v Salernu založena lékařská fakulta, první středověká pitva se konala roku 1286 v Cremoně.[2] Anatomie se dále rozvíjela i v Bologni, kde Mondino de’Liuzzi organizoval veřejné pitvy, de’Liuzzi též roku 1316 sepsal učebnici "Anatomia".[3] Pitvou člověka se zabýval také Leonardo da Vinci, v roce 1543 vychází De Humani Corporis Fabrica, ilustrovaná učebnice anatomie italského lékaře Andrea Vesalia, která tvoří základ moderní anatomie.[2] První veřejnou pitvu v českých zemích zorganizoval Jan Jessenius v Praze roku 1600.

S nástupem racionalismu a vynálezem mikroskopu se anatomie začala rychle rozvíjet, v 17. století začaly vznikat první anatomické preparáty a muzea. V 19. století se centrum anatomického bádání přesunulo do Velké Británie.

Obory[editovat | editovat zdroj]

Příbuzné obory[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MUSIL, Vladimír; KACHLÍK, David; BOZDĚCHOVÁ, Ivana, a kol. Anatomická terminologie - historie a aktuální problémy [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví filosofické fakulty UK, [cit. 2011-12-25]. . Dostupné online. (česky) 
  2. a b c KOLEKTIV AUTORŮ. Encyklopedie Universum, 1. díl. Praha : Odeon, 2000. 738 s. ISBN 80-207-1061-2. S. 183. (česky) 
  3. History of Anatomy [online]. U.S. national library of medicine, 18.9.2002, rev. 21.12.2011, [cit. 2011-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 

.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]