Andreas Vesalius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Portrét Vesalia

Andreas Vesalius (31. prosince 1514 Brusel - 15. října 1564 Zakynthos) byl anatom, lékař a především autor výpravné knihy o lidské anatomii, De humani corporis fabrica (stavba lidského těla), která měla významný vliv na další vývoj oboru. Vesalius je často zmiňován jako zakladatel moderní anatomie.

Vesalius se stal v roce 1537 profesorem anatomie v Padově, na univerzitě proslavené vysokou úrovní zejména v lékařském oboru. Věnoval se pitvám a v roce 1538 uveřejnil latinské dílo Tabulky anatomické. První kniha popisuje kosti a chrupavky, druhá kniha svaly a vazy, třetí kniha cévy, čtvrtá nervy, pátá trávicí, močové a pohlavní ústrojí, šestá dýchací ústrojí, sedmá mozek a smyslové orgány.

Jde o první „moderní“ učebnice anatomie, vzniklé na základě pozorování a pitev. Vesalius také navrhl postup pitvy, jenž se používá dodnes.

V roce 1559 vyšel v Benátkách spis Vesaliova žáka Cornara, popisující malý oběh cévní (srdce-plíce) a anatomii oka. Ale objevili se i odpůrci - například Eustachio v díle Opuscula anatomica (1564). Ale Vesaliovo dílo si razilo cestu. V letech 15771581 přednášel v Praze Adam Huba anatomii už podle Vesalia. Dílo Vesaliovo bylo překládáno do více jazyků, v 17. století dokonce do ruštiny Slavinským jako Lékařská anatomie (1658).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]