Padovská univerzita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Padovská univerzita
Motto
Universa universis patavina libertas
Datum založenízáří 1222
Počty akademiků
Studentů celkem62 876 (2019)
Další informace
AdresaPadova, Itálie
Zeměpisné souřadnice
ČlenstvíMediterranean Universities Union, Nejlepší mezinárodní manažeři ve strojírenství, Coimberská skupina, ORCID, Konfederace repozitářů s otevřeným přístupem, Asociace evropských univerzit, Netval Research Universities Network, Koalice pro pokrok v hodnocení výzkumu a European Open Science Cloud Association
www.unipd.it
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Padovská univerzita (oficiálně italsky Università degli Studi di Padova, latinsky Universitas Studii Paduani) je jedna z nejznámějších italských univerzit sídlící v Padově. S rokem založení 1222 je zároveň jednou z nejstarších – třetí v Itálii a sedmá na světě.

Padovská univerzita vznikla, když část učenců odešla z Bologne, kde neměli tolik akademické svobody. Prvními vyučovanými předměty byla právní věda a teologie. Roku 1545 založili místní medici nejstarší dosud funkční botanickou zahradu na světě. Zřejmě nejslavnějším učencem, který tu působil, byl Galileo Galilei. V roce 1678 získala na této univerzitě Elena Lucrezia Cornaro Piscopia, jako první žena v historii, titul doktora filozofie. V roce 2003 měla univerzita asi 65 000 studentů, 13 fakult a pracoviště v několika okolních městech.

V historické budově univerzity je dokonale zachovaná posluchárna, tzv. Teatro anatomico, pro anatomické přednášky z roku 1594[1].

Slavní studenti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f ADAMEC, Jaromír. Padova. Země světa. 7.6.2022, roč. 21, čís. 6, s. 48–55. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]