Chrupavka
Chrupavka (chondros-řec. cartillago-lat.) je pojivová tkáň, která slouží ke zpevňování okolních tkání. Je součástí pohybového ústrojí, například pokrývá hlavice kostí v kloubech. Je velmi tuhá, ale i poměrně pružná a schopná vyrovnávat otřesy.[1]
Obsah |
Evoluce [editovat]
Jednoduchá bezbuněčná chrupavka se zřejmě (v urč. slova smyslu) vyskytuje již u polostrunatců a primitivních strunatců;[2][3] ale jisté monografie dokonce přisuzují chrupavku i některým bezobratlým prvoústým. Většina prací však nahlíží na chrupavku jako na evoluční novinku obratlovců.[4]
Stavba [editovat]
Chrupavka obsahuje větší množství mezibuněčné hmoty (vlákna i amorfní složka), mimo to obsahuje buňky — chondrocyty a chondroblasty. Je bez cév (nebo cévy skrz ní vedou ale nevyživují ji[1]) a nemá inervaci. Povrch chrupavek kryje perichondrium (vazivová vrstva) nebo tzv. synoviální membrána (na povrchu kloubních chrupavek).
Na stavbě mezibuněčné hmoty se podílí zejména kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, ale i glykoproteiny a v elastické chrupavce také elastin.[1]
Druhy chrupavky [editovat]
Mezi základní typy chrupavek patří:
- hyalinní chrupavka (sklovitá, kloubní) — nejběžnější,[1] tvrdá, hladká, průhledná, kryje povrchy kostí a kloubů;
- elastická chrupavka — ušní boltec, příklopka hrtanová a drsné průdušky;
- vazivová chrupavka — velmi odolná mechanicky v meziobratlových ploténkách, symfýza;
Dále se někdy uvádí:
- embryonální chrupavka;
- růstová chrupavka na rozhraní metafýz a epifýz dlouhých kostí, je to ale jen speciálním typem chrupavky hyalinní.
Vývin [editovat]
Kostra dítěte je z velké části tvořena chrupavkou, ve které se věkem začínají (ale tento proces se v některých kostech odehrává už prenatálně) tvořit tzv. osifikační jádra, která se rozrůstají chrupavkou. V těchto jádrech jsou specializované buňky zvané osteoblasty, které ukládají do hmoty budoucí kosti především minerální látky, ze kterých nejvíce je zastoupen fosforečnan vápenatý, proto se dětem doporučuje zvýšený přísun vápníku. Definitivní osifikace (zkostnatění) těchto „pre-osteálních“ chrupavek nastává v 18–23 letech biologického věku člověka.
Potravní doplňky [editovat]
Součástí doplňků stravy určených na obnovu chrupavek bývají (v poměru 5:3:2):[zdroj?]
- glukosamin sulfát sodný - součást chrupavek, s věkem se snižuje schopnost organismu syntetizovat glukosamin;
- chondroitin sulfát - hlavní složka mezibuněčné hmoty v chrupavce (navázán v proteoglykanech), váže vodu, a tím slouží jako tlumič nárazů;
- methylsulfonylmethan (MSM) - údajně důležitý při syntéze kolagenu a pro výživu chrupavky.
Dosud však nevyšla jediná studie, která by přesvědčivě dokazovala účinnost těchto doplňků.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d JELÍNEK, Richard, et al Histologie embryologie [online]. 3. lékařská fakulta UK. Dostupné online.
- ↑ RYCHEL, Amanda L, Shannon E Smith, Heather T Shimamoto, Billie J Swalla Evolution and development of the chordates: collagen and pharyngeal cartilage. Molecular Biology and Evolution. 2006-03, roč. 23, čís. 3, s. 541-549. Dostupné online [cit. 2010-03-30]. ISSN 0737-4038. DOI:10.1093/molbev/msj055.
- ↑ RYCHEL, Amanda L, Billie J Swalla Development and evolution of chordate cartilage. Journal of Experimental Zoology. Part B, Molecular and Developmental Evolution. 2007-05-15, roč. 308, čís. 3, s. 325-335. Dostupné online [cit. 2010-03-30]. ISSN 1552-5007. DOI:10.1002/jez.b.21157.
- ↑ HALL, Brian Keith. Bones and cartilage: developmental and evolutionary skeletal biology. [s.l.] : [s.n.], 2005. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- ELIŠKOVÁ, Miloslava; NAŇKA, Ondřej. Přehledová anatomie. Praha : Karolinum, 2006. 309 s. ISBN 80-246-1216-X.
