Fosforečnan vápenatý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Fosforečnan vápenatý | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Fosforečnan vápenatý |
| Ostatní názvy | fosfátové vápno orthofosforečnan vápenatý |
| Anglický název | Tricalcium phosphate |
| Německý název | Calciumphosphat |
| Sumární vzorec | Ca3(PO4)2 |
| Vzhled | bílé krystalky nebo prášek |
| Identifikace | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 310,18 g/mol |
| Teplota tání | 1 650 °C |
| Hustota | 3,18 g/cm³ |
| Index lomu | nD= 1,63 |
| Rozpustnost ve vodě | prakticky nerozpustný |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
silné kyseliny (na hydrogenfosforečnany) |
| Součin rozpustnosti | 1•10-26 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | klencová |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -4 137,6 kJ/mol |
| Standardní molární entropie S° | 236,0 J K-1 mol-1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -3 899,5 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,734 4 J K-1 g-1 |
| Bezpečnost | |
| NFPA 704 |
 0
1
0
|
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Fosforečnan vápenatý Ca3(PO4)2 je vápenatá sůl kyseliny fosforečné. Tato sůl je součástí nerostů fosforitu a apatitu. Fosforečnan vápenatý se využívá pro výrobu fosforečných průmyslových hnojiv (např. Superfosfátu) a fosforu, v dentálních hmotách a také jako tzv. přídatná látka (aditivum) do potravin pod označením E 341.
Výskyt v přírodě [editovat]
Nachází se v přírodě jako nerost apatit, který lze nalézt v Maroku, Izraeli, České republice, Egyptě, na poloostrovu Kola (Rusko) a v menším množství v některých jiných zemích. Přírodní forma není úplně čistá a obsahuje další složky, jako jsou písek a vápno, které mohou měnit jeho složení.
Lze ho také nalézt v kostech a zubech obratlovců, hlavně ve formě hydroxyapatitu.
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
