Jodid vápenatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jodid vápenatý
Krystalová struktura jodidu vápenatého
Krystalová struktura jodidu vápenatého
Obecné
Systematický názevJodid vápenatý
Anglický názevCalcium iodide
Německý názevCalciumiodid
Sumární vzorecCaI2
Vzhledbílý hygroskopický prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS10102-68-8
71626-98-7 (monohydrát)
13640-62-5 (tetrahydrát)
7774-34-7 (hexahydrát)
PubChem66244
Číslo RTECSEV1300000
Vlastnosti
Molární hmotnost293,887 g/mol
365,95 g/mol (tetrahydrát)
401,98 g/mol (hexahydrát)
Teplota tání783 °C
Teplota dehydratacehexahydrát
42 °C (-2 H2O)
160 °C (-6 H2O)
Hustota3,596 g/cm3
2,55 g/cm3 (hexahydrát)
Rozpustnost ve vodě182,4 g/100 g (0 °C)
194 g/100 g (10 °C)
209 g/100 g (20 °C)
223 g/100 g (30 °C)
242 g/100 g (40 °C)
285 g/100 g (60 °C)
354 g/100 g (80 °C)
426 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
126 g/100 g (20 °C)
ethanol
aceton
glycerol
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
diethylether (málo)
kapalné uhlovodíky (ne)
Měrná magnetická susceptibilita−4,66 10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová strukturašesterečná
šesterečná (hexahydrát)
Hrana krystalové mřížkya= 448 pm
c= 696 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−534,7 kJ/mol
−2 931 kJ/mol (hexahydrát)
Entalpie tání ΔHt53,5 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp−398,8 J/g (18 °C)
Standardní molární entropie S°142 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−529,7 kJ/mol
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
R-větyR36/38
S-větyS26
NFPA 704
0
2
1
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid vápenatý je anorganická sloučenina vápníku a jodu se vzorcem CaI2. Tato bezbarvá navlhavá pevná látka se výborně rozpouští ve vodě. Vlastnosti jodidu vápenatého jsou podobné jako u příbuzných solí, například chloridu vápenatého. Jodid vápenatý se používá ve fotografii.[2]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Henri Moissan jako první izoloval v roce 1898 čistý vápník redukcí jodidu vápenatého čistým sodíkem:[3]

CaI2 + 2 Na → 2 NaI + Ca

Jodid vápenatý lze získat působení kyseliny jodovodíkové na uhličitan, oxid nebo hydroxid vápenatý:[4]

CaCO3 + 2 HI → CaI2 + H2O + CO2

Na vzduchu jodid vápenatý pomalu reaguje s kyslíkem a oxidem uhličitým a uvolňuje jod, který je odpovědný za nažloutlé zbarvení nečistých vzorků.[5]

2 CaI2 + 2 CO2 + O2 → 2 CaCO3 + 2 I2

Použití[editovat | editovat zdroj]

Jodid vápenatý se používá ve fotografii (při výrobě fotocitlivých emulzí)[6], v lékařství (jako zdroj jodu a expektorans)[7] a jako přídatná látka do potravin (označení E916).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calcium iodide na anglické Wikipedii.

  1. a b Calcium iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. The Condensed Chemical Dictionary. Redakce Turner, Jr. Francis M.. 1st. vyd. [s.l.]: Chemical Catalog Co., 1920. Dostupné online. S. 127. (anglicky) 
  3. MELLOR, Joseph William; LINK. Modern Inorganic Chemistry. [s.l.]: Longmans, Green, and Co, 1912. Dostupné online. S. 334. (anglicky) 
  4. GOOCH, Frank Austin; LINK, Claude Frederic. Outlines of Inorganic Chemistry. [s.l.]: Macmillan, 1905. Dostupné online. S. 340. (anglicky) 
  5. JONES, Harry Clary; LINK. Principles of Inorganic Chemistry. [s.l.]: Macmillan, 1906. Dostupné online. S. 365. (anglicky) 
  6. Process for preparing silver halide photographic emulsions. USA, USPTO. Patentový spis 06/151,410. 8. září 1981. Dostupné: <online> [cit. 2011-03-20].
  7. EAGLESON, Mary. Concise encyclopedia chemistry. [s.l.]: Walter de Gruyter, 1994. Dostupné online. ISBN 3110114518. S. 164. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]