Hydroxid vápenatý
| Hydroxid vápenatý | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | Hydroxid vápenatý |
| Triviální název | Hašené vápno Vápenné mléko |
| Anglický název | Calcium hydroxide |
| Německý název | Calciumhydroxid |
| Sumární vzorec | Ca(OH)2 |
| Vzhled | bílý prášek |
| Identifikace | |
| Číslo RTECS | EW2800000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 74,093 g/mol |
| Teplota dehydratace | 512 °C (vznik CaO) |
| Hustota | 2,240 g/cm³ (20 °C) |
| Index lomu | nDa= 1,574 (20 °C) nDc= 1,545 (20 °C) |
| Disociační konstanta pKb | 2,37 |
| Rozpustnost ve vodě | 0,170 g/100 ml (0 °C) 0,160 g/100 ml (20 °C) 0,12 g/100 ml (50 °C) 0,11 g/100 ml (60 °C) 0,090 g/100 ml (80 °C) 0,070 g/100 ml (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
glycerol kyseliny (reaguje) |
| Součin rozpustnosti | 6,4•10-6 (20 °C) 3,72•10-6 (25 °C) |
| Měrná magnetická susceptibilita | -3,62 10-6 cm3 g-1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | šesterečná |
| Hrana krystalové mřížky | a= 385,5 pm c= 489,5 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -968,6 kJ/mol |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | -173 J/g (18 °C) |
| Standardní molární entropie S° | 76,1 J K-1 mol-1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -896,8 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 1,140 5 J K-1 g-1 |
| Bezpečnost | |
| R-věty | R22, R34 |
| S-věty | (S2), S24 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Hydroxid vápenatý, tradičně nazývaný hašené vápno, vápenný hydrát nebo jen vápno, je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Ca(OH)2. Je to bezbarvá krystalická látka nebo bílý prášek. Vyrábí se z oxidu vápenatého (nazývaného pálené vápno) směšováním s vodou - tento proces se nazývá hašení vápna. Při hašení vápna se uvolňuje velké množství tepla, sypeme vždy vápno do vody, nikdy naopak! Lze ho připravit také srážením při směšování vodného roztoku chloridu vápenatého s vodným roztokem hydroxidu sodného. V přírodě se vyskytuje jako nerost portlandit, který je ale poměrně vzácný, vyskytuje se ve vulkanických, plutonických a metamorfních horninách. Objevoval se též v hořících uhelných slojích. Je to jedna z mála pevných látek, jejíž rozpustnost ve vodě s rostoucí teplotou klesá.
Zahřeje-li se hydroxid vápenatý na 512 °C, parciální tlak vody v rovnováze s hydroxidem vápenatým dosáhne 101 kPa a dochází k rozkladu na oxid vápenatý a vodu[1].
Suspenze jemných částic hydroxidu vápenatého se nazývá vápenné mléko (při menším obsahu vody vápenná kaše). Vodný roztok se označuje jako vápenná voda. Hydroxid vápenatý je středně silná zásada, bouřlivě reaguje s kyselinami a v přítomnosti vody poškozuje mnoho kovů. Vápenná voda se mléčně zakaluje průchodem oxidu uhličitého, protože se sráží vznikající uhličitan vápenatý, což lze zapsat rovnicí: Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O
Obsah |
Použití [editovat]
Díky silně zásaditým vlastnostem se hydroxid vápenatý používá v široké škále oblastí:
- jako flokulant, ve vodě, při zpracování odpadů a k ošetření kyselých půd
- jako součást malty, omítkových směsí a nátěrových hmot na stěny
- jako zásada používaná namísto hydroxidu sodného v bezlouhových narovnávačích vlasů
- jako činidlo pro chemickou depilaci
- jako vápníkový doplněk v mineralizovaných přípravcích pro děti
- jako chemické reagencium
- v Bordeauxské směsi k neutralizaci roztoku a vytvoření dlouhodobě působícího fungicidu
- v akváriích pro přidávání biologicky dostupného vápníku pro organismy jako jsou řasy, plži nebo koráli, též pro zvýšení pH vody
- v kožedělném průmyslu k neutralizaci kyseliny, činění koží a flokulaci odpadních vod
- v petrochemickém průmyslu při výrobě aditiv do olejů
- v chemickém průmyslu při výrobě stearátu vápenatého
- v potravinářském průmyslu při úpravě vody (pro nápoje)
- pro separaci cukru z cukrové třtiny
- při přípravě norského lutefisku. Sušená treska se namáčí ve směsi hašeného vápna a sody, aby vznikl měkký filet, který se pak peče nebo připravuje v páře a následně podává (přílohou je potetlefse).
- pro čištění solanky od uhličitanů vápníku a hořčíku při výrobě soli pro potravinářství a výrobu léčiv
- v indiánské a latinskoamerické kuchyni, kde se hydroxid vápenatý označuje jako "cal". Nixtamalizace kukuřice pomocí hydroxidu vápenatého zvyšuje její nutriční hodnotu, a takto upravená kukuřice se považuje i za chutnější a lépe stravitelnou.
- při žvýkání betelového ořechu a listů koky; hydroxid vápenatý se obvykle přidává, aby udržel alkaloidová stimulancia chemicky dostupná pro absorpci v tenkém střevě.
- podobně Indiáni tradičně žvýkali tabák společně s hydroxidem vápenatým vyrobeným z pálených skořápek, aby zesílili účinek.
- jako plnivo
- v petrochemickém průmyslu při výrobě tuhých olejů
- při výrobě brzdových destiček
- při výrobě ebonitu
- pro přípravu suchých směsí pro malování a dekoraci
- pro výrobu protihoubových a protimikrobiálních konzervantů zeleniny
- ve stomatologii pro pasty a baktericidním účinkem používané při čištění kořenových kanálků. Hydroxid vápenatý je silně baktericidní a současně stimuluje regerenaci kostí[2].
- byl navržen k přidávání ve velkých množstvích do mořské vody, aby se snížilo množství oxidu uhličitého v atmosféře a tedy i skleníkový efekt[3].
- při výrobě kovů se vápno vstřikuje do proudu odpadních plynů, aby se zneutralizovaly kyseliny (např. fluorovodíková a chlorovodíková), než se plyn uvolní do atmosféry.
Zdravotní rizika [editovat]
Expozice hydroxidu vápenatému přináší rizika pro lidské zdraví[4]:
- vdechování: podráždění dýchacího traktu, kašel, dýchací potíže, chemická bronchitida.
- požití: vnitřní krvácení, poškození jícnu až s možnou perforací, silné bolesti, zvracení, průjem, kolaps.
- oči: vážné podráždění, bolest, ulcerace, oslepnutí.
- kůže: poleptání, vznik puchýřů
Při chronické expozici dermatitida nebo vážné podráždění kůže.
Související články [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calcium hydroxide na anglické Wikipedii.
- ↑ HALSTEAD, P.E., Moore, A.E. The Thermal Dissociation Of Calcium Hydroxide. Journal of the Chemical Society. 1957, roč. 769, s. 3873. DOI:10.1039/JR9570003873.
- ↑ GOMES, Brenda, et al. In Vitro Antimicrobial Activity of Calcium Hydroxide Pastes and Their Vehicles Against Selected Microorganisms. Brazilian Dental Journal. 2002, roč. 13, čís. 3. Dostupné online [cit. 2008-02-05]. DOI:10.1590/S0103-64402002000300002.
- ↑ [1]
- ↑ MSDS Calcium hydroxide [online]. [cit. 2008-12-26]. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.