Hydroxid vápenatý
| Hydroxid vápenatý | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | Hydroxid vápenatý |
| Triviální název | Hašené vápno Vápenné mléko |
| Anglický název | Calcium hydroxide |
| Německý název | Calciumhydroxid |
| Sumární vzorec | Ca(OH)2 |
| Vzhled | bílý prášek |
| Identifikace | |
| Číslo RTECS | EW2800000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 74,093 g/mol |
| Teplota dehydratace | 512 °C (vznik CaO) |
| Hustota | 2,240 g/cm³ (20 °C) |
| Index lomu | nDa= 1,574 (20 °C) nDc= 1,545 (20 °C) |
| Disociační konstanta pKb | 2,37 |
| Rozpustnost ve vodě | 0,170 g/100 ml (0 °C) 0,160 g/100 ml (20 °C) 0,12 g/100 ml (50 °C) 0,11 g/100 ml (60 °C) 0,090 g/100 ml (80 °C) 0,070 g/100 ml (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
glycerol kyseliny (reaguje) |
| Součin rozpustnosti | 6,4•10-6 (20 °C) 3,72•10-6 (25 °C) |
| Měrná magnetická susceptibilita | -3,62 10-6 cm3 g-1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | šesterečná |
| Hrana krystalové mřížky | a= 385,5 pm c= 489,5 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -968,6 kJ/mol |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | -173 J/g (18 °C) |
| Standardní molární entropie S° | 76,1 J K-1 mol-1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -896,8 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 1,140 5 J K-1 g-1 |
| Bezpečnost | |
| R-věty | R22, R34 |
| S-věty | (S2), S24 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Hydroxid vápenatý, tradičně nazývaný hašené vápno, vápenný hydrát nebo jen vápno, je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Ca(OH)2. Je to bezbarvá krystalická látka nebo bílý prášek. Vyrábí se z oxidu vápenatého (nazývaného pálené vápno) směšováním s vodou - tento proces se nazývá hašení vápna. Lze ho připravit také srážením při směšování vodného roztoku chloridu vápenatého s vodným roztokem hydroxidu sodného. V přírodě se vyskytuje jako nerost portlandit, který je ale poměrně vzácný, vyskytuje se ve vulkanických, plutonických a metamorfních horninách. Objevoval se též v hořících uhelných slojích. Je to jedna z mála pevných látek, jejíž rozpustnost ve vodě s rostoucí teplotou klesá.
Zahřeje-li se hydroxid vápenatý na 512 °C, parciální tlak vody v rovnováze s hydroxidem vápenatým dosáhne 101 kPa a dochází k rozkladu na oxid vápenatý a vodu[1].
Suspenze jemných částic hydroxidu vápenatého se nazývá vápenné mléko (při menším obsahu vody vápenná kaše). Vodný roztok se označuje jako vápenná voda. Hydroxid vápenatý je středně silná zásada, bouřlivě reaguje s kyselinami a v přítomnosti vody poškozuje mnoho kovů. Vápenná voda se mléčně zakaluje průchodem oxidu uhličitého, protože se sráží vznikající uhličitan vápenatý, což lze zapsat rovnicí: Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O
Obsah |
[editovat] Použití
Díky silně zásaditým vlastnostem se hydroxid vápenatý používá v široké škále oblastí:
- jako flokulant, ve vodě, při zpracování odpadů a k ošetření kyselých půd
- jako součást malty, omítkových směsí a nátěrových hmot na stěny
- jako zásada používaná namísto hydroxidu sodného v bezlouhových narovnávačích vlasů
- jako činidlo pro chemickou depilaci
- jako vápníkový doplněk v mineralizovaných přípravcích pro děti
- jako chemické reagencium
- v Bordeauxské směsi k neutralizaci roztoku a vytvoření dlouhodobě působícího fungicidu
- v akváriích pro přidávání biologicky dostupného vápníku pro organismy jako jsou řasy, plži nebo koráli, též pro zvýšení pH vody
- v kožedělném průmyslu k neutralizaci kyseliny, činění koží a flokulaci odpadních vod
- v petrochemickém průmyslu při výrobě aditiv do olejů
- v chemickém průmyslu při výrobě stearátu vápenatého
- v potravinářském průmyslu při úpravě vody (pro nápoje)
- pro separaci cukru z cukrové třtiny
- při přípravě norského lutefisku. Sušená treska se namáčí ve směsi hašeného vápna a sody, aby vznikl měkký filet, který se pak peče nebo připravuje v páře a následně podává (přílohou je potetlefse).
- pro čištění solanky od uhličitanů vápníku a hořčíku při výrobě soli pro potravinářství a výrobu léčiv
- v indiánské a latinskoamerické kuchyni, kde se hydroxid vápenatý označuje jako "cal". Nixtamalizace kukuřice pomocí hydroxidu vápenatého zvyšuje její nutriční hodnotu, a takto upravená kukuřice se považuje i za chutnější a lépe stravitelnou.
- při žvýkání betelového ořechu a listů koky; hydroxid vápenatý se obvykle přidává, aby udržel alkaloidová stimulancia chemicky dostupná pro absorpci v tenkém střevě.
- podobně Indiáni tradičně žvýkali tabák společně s hydroxidem vápenatým vyrobeným z pálených skořápek, aby zesílili účinek.
- jako plnivo
- v petrochemickém průmyslu při výrobě tuhých olejů
- při výrobě brzdových destiček
- při výrobě ebonitu
- pro přípravu suchých směsí pro malování a dekoraci
- pro výrobu protihoubových a protimikrobiálních konzervantů zeleniny
- ve stomatologii pro pasty a baktericidním účinkem používané při čištění kořenových kanálků. Hydroxid vápenatý je silně baktericidní a současně stimuluje regerenaci kostí[2].
- byl navržen k přidávání ve velkých množstvích do mořské vody, aby se snížilo množství oxidu uhličitého v atmosféře a tedy i skleníkový efekt[3].
- při výrobě kovů se vápno vstřikuje do proudu odpadních plynů, aby se zneutralizovaly kyseliny (např. fluorovodíková a chlorovodíková), než se plyn uvolní do atmosféry.
[editovat] Zdravotní rizika
Expozice hydroxidu vápenatému přináší rizika pro lidské zdraví[4]:
- vdechování: podráždění dýchacího traktu, kašel, dýchací potíže, chemická bronchitida.
- požití: vnitřní krvácení, poškození jícnu až s možnou perforací, silné bolesti, zvracení, průjem, kolaps.
- oči: vážné podráždění, bolest, ulcerace, oslepnutí.
- kůže: poleptání, vznik puchýřů
Při chronické expozici dermatitida nebo vážné podráždění kůže.
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- V tomto článku je použit překlad textu z článku Calcium hydroxide na anglické Wikipedii.
- ↑ HALSTEAD, P.E., Moore, A.E. The Thermal Dissociation Of Calcium Hydroxide. Journal of the Chemical Society, 1957, roč. 769, s. 3873. DOI:10.1039/JR9570003873.
- ↑ GOMES, Brenda, et al. In Vitro Antimicrobial Activity of Calcium Hydroxide Pastes and Their Vehicles Against Selected Microorganisms. Brazilian Dental Journal, 2002, roč. 13, čís. 3. Dostupné online [cit. 2008-02-05]. DOI:10.1590/S0103-64402002000300002.
- ↑ [1]
- ↑ MSDS Calcium hydroxide [online]. [cit. 2008-12-26]. Dostupné online.
[editovat] Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
|
|||||