Síran vápenatý
| Síran vápenatý | |
|---|---|
  |
|
| Obecné | |
| Systematický název | síran vápenatý |
| Triviální název | sádra (hemihydrát) |
| Latinský název | Calcii sulfas |
| Anglický název | Calcium sulfate |
| Německý název | Calciumsulfat |
| Sumární vzorec | CaSO4 |
| Vzhled | bílá práškovitá nebo krystalická látka |
| Identifikace | |
| Číslo RTECS | WS6920000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 136,14 g/mol 145,15 g/mol (hemihydrát) 172,17 g/mol (dihydrát) |
| Teplota tání | 1 450 °C |
| Teplota změny krystalové modifikace | 1 193 °C (β → α) |
| Teplota dehydratace | 163 °C (- H2O, hemihydrát) 128 °C (-3/2 H2O, dihydrát) 163 °C (-2 H2O, dihydrát) |
| Hustota | 2,964 g/cm³ 2,32 g/cm³ (dihydrát) |
| Index lomu | nDa= 1,569 8 nDb= 1,575 4 nDc= 1,613 6 dihydrát nDa= 1,520 nDb= 1,524 nDc= 1,530 |
| Tvrdost | 3,5 2 (dihydrát) |
| Rozpustnost ve vodě | 0,298 g/100 ml (20 °C) 0,275 g/100 ml (25 °C) 0,209 g/100 ml (30 °C) 0,164 g/100 ml (60 °C) 0,162 g/100 ml (100 °C) hemihydrát 0,32 g/100 ml (20 °C) 0,16 g/100 ml (60 °C) 0,07 g/100 ml (100 °C) dihydrát 0,241 g/100 ml (0 °C) 0,26 g/100 ml (20 °C) 0,26 g/100 ml (60 °C) 0,222 g/100 ml (100 °C) |
| Součin rozpustnosti | 9,12•10-6 |
| Relativní permitivita εr | 6,09 5,66 (dihydrát) |
| Měrná magnetická susceptibilita | -4,47  10-6 cm3 g-1-4,759 10-6 cm3 g-1 (hemihydrát)-5,33 10-6 cm3 g-1 (dihydrát) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | jednoklonná (α) kosočtverečná bazálně centrovaná (β) šesterečná (γ) jednoklonná (δ) jednoklonná (hemihydrát, α) klencová (hemihydrát, β) jednoklonná bazálně centrovaná (dihydrát) |
| Hrana krystalové mřížky | β - modifikace a= 699,1 pm b= 699,6 pm 623,8 pm dihydrát a= 568 pm b= 1 518 pm c= 629 pm β= 113°50´ |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -1 434,1 kJ/mol -1 425,2 kJ/mol (γ) -1 574,6 kJ/mol (δ) -1 576,7 kJ/mol (hemihydrát, α) -1 574,6 kJ/mol (hemihydrát, β) -2 022,6 kJ/mol (dihydrát) |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | -132 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 106,7 J K-1 mol-1 108 J K-1 mol-1 (γ) 108 J K-1 mol-1 (δ) 138 J K-1 mol-1 (hemihydrát, α) 134 J K-1 mol-1 (hemihydrát, β) 194,1 J K-1 mol-1 ('dihydrát) |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -1 321,9 kJ/mol -1 313,5 kJ/mol (γ) -1 435,9 kJ/mol (δ) -1 436,7 kJ/mol (hemihydrát, α) -1 435,9 kJ/mol (hemihydrát, β) -1 797,4 kJ/mol (dihydrát) |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,732 1 J K-1 g-1 0,736 1 J K-1 g-1 (γ) 0,727 5 J K-1 g-1 (δ) 0,834 J K-1 g-1 (hemihydrát, α) 0,856 J K-1 g-1 (hemihydrát, β) 1,080 J K-1 g-1 (hemihydrát, β) |
| Bezpečnost | |
| R-věty | žádné nejsou |
| S-věty | žádné nejsou |
| NFPA 704 |
 0
1
0
|
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Síran vápenatý je anorganická sloučenina se vzorcem CaSO4, vápenatá sůl kyseliny sírové. Je to běžná laboratorní a průmyslová chemikálie. Ve formě γ-anhydritu (téměř bezvodá forma) se používá jako desikant. Používá se také na silnicích jako bílé čáry,které jsou nesmírně důležité pro bezpečnost,též k flokulaci ve výrobcích, jako je tofu[1]. V přírodní podobě je nerafinovaný síran vápenatý průsvitný, krystalický bílý kámen. Prodává se i ve verzi s barevným indikátorem - impregnovaný chloridem kobaltnatým, který funguje jako indikátor vlhkosti a barví materiál do růžova až modra.
Hemihydrát (CaSO4.~0.5H2O) se běžně označuje jako sádra, kdežto dihydrát se přirozeně vyskytuje jako minerál sádrovec. Bezvodá forma je též přítomná v přírodě jako β-anhydrit. V závislosti na metodě kalcinace dihydrátu síranu vápenatého se rozlišují specifické hemihydráty: alfa-hemihydrát a beta-hemihydrát[2]. Liší se jen ve velikosti krystalů. Krystaly alfa-hemihydrátu jsou prizmatičtější a při smíšení s vodou tvoří silnější a tvrdší superstrukturu[3].
Obsah |
Související články [editovat]
- Sádrovec
- Hemihydrát síranu vápenatého (sádra)
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calcium sulfate na anglické Wikipedii.
- ↑ "About Tofu Coagulant." http://www.soymilkmaker.com/coagulant.html Retrieved 9 Jan. 2008.
- ↑ H F W Taylor, Cement Chemistry, Academic Press, 1990, ISBN 0-12-683900-X, pp 186-187
- ↑ http://www.plastermaster.com/plasterpower/plasterpower2.htm
Externí odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
