Průjem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Průjem (diarea, diarrhoea) je porucha zažívání, která se projevuje častým vyprazdňováním řídké stolice. Průjem je definován jako neformovaná stolice více než 3x za den, případně vodnatá stolice s překotným vyprázdněním a s přetrvávajícím nutkáním.[1]

Fyziologie pohybu tráveniny[editovat | editovat zdroj]

Střevem proteče denně asi 9 litrů tekutiny. Z toho jsou 2 l normálním per orálním příjmem, 7 l vzniká sekrecí slinných žláz, žaludku, pankreatu, jater, žluči a střevního sekretu. Tekutina je z 90 % zpětně vstřebávána v tenkém a z 8 % v tlustém střevě, takže denní obsah vody ve stolici je pouze 100–200 ml tekutin. Transport tekutiny ze střeva probíhá pasivně podél osmotického gradientu, který je stanoven obsahem střeva, elektrolyty a dalšími osmoticky aktivními látkami (cukry, aminokyseliny). Sodík (Na+) je aktivně zpětně vstřebáván a chloridy jsou naopak vylučovány do střevního lumen.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Průjem lze dělit podle několika hledisek.[1]

Rozdělení dle základního patofyziologického mechanismu[editovat | editovat zdroj]

  • Osmotický průjem je vyprovokován hromaděním osmoticky aktivních látek v lumen, díky tomu dochází k fyzikálně-chemickému přestupu vody do střevního lumen. To vede jednak k vodnaté konzistenci střevního obsahu a jednak k tomu, že je zrychleno vyprazdňování. Nejčastěji je osmotický průjem vyvolán následujícími faktory:
    • Požití osmoticky aktivních a špatně vstřebatelných roztoků, např. některá dietní sladidla nebo osmotická projímadla.
    • Poruchy funkce některách střevních enzymů zajišťujících transport některých látek ze střevního lumen.
    • Poruchy disacharidáz. Zejména je poměrně častá porucha laktázy, která se projevuje netolerancí mléka, resp. mléčného cukru laktóza.
    • Snížení střevní plochy schopné transportu látek, například po chirurgickém odnětí části střeva.
  • Sekreční průjem je způsoben tím, že jsou do lumen střeva zvýšenou měrou secernovány některé látky, které doprovází i voda. Nejčastěji je sekreční průjem vyvolán následujícími faktory:
    • Některé bakteriální toxiny (enterotoxiny).
    • Infekce některými enteroviry.
    • Porucha vstřebávání žlučových kyselin nebo tuků, které v distálních partiích vede ke dráždění střeva.
    • Dráždivá projímadla typu ricinový olej.
    • Působení některých hormonů, např. serotonin.
    • Zvažuje se i porucha autonomní nervové signalizace, ke které může dojít v důsledku autonomní neuropatie např. u nekompenzovaného diabetu.
  • Průjem při akutním postižení struktury střevní stěny se objevuje obvykle u zánětlivých stavů, při kterých dochází k výrazným změnám střevní stěny:
    • Idiopatické střevní záněty (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida).
    • Některé střevní infekce (salmonelóza)
    • Ischemické změny střevní stěny.
  • Průjem při zvýšené filtraci tekutiny do střeva se objevuje při zvýšeném tlaku krve či lymfy ve střevní stěně. Takové podmínky nastanou zejména při následujících stavech:
    • Parciální střevní obstrukce vede ke zvýšení tlaku v lumen střeva. Tlak se přenáší i na střevní stěnu a ta se "ždíme".
    • Portání hypertenze, při které se do střevní stěny propaguje vyšší tlak z portálního řečiště.
  • Průjem ze zvýšené motility je průjem v důsledku zrychleného posunu tráveniny střevem. Nejčastěji je takový průjem způsoben následujícími stavy:
    • Stav po resekci žaludku, při kterém trávenina příliš rychle opouští zbytek žaludku.
    • Syndrom dráždivého tračníku.

Rozdělení podle doby průběhu[editovat | editovat zdroj]

Podle doby průběhu se průjem dělí na akutní a chronický. Akutní průjem trvá obvykle 2-3 dny, jako horní hranice se stanovují 2-4 týdny. Nejčastější příčinou průjmu je infekce nebo nesnášenlivost některých potravin. Trvá-li průjem déle, hovoří se o chronickém průjmu.

Terapie[editovat | editovat zdroj]

Akutní průjem obvykle nevyžaduje zásadní terapii, pouze u dětí a u starších lidí je vyšší riziko dehydratace, tedy je třeba nemocného hydratovat perorálně nebo i parenterálně. Protože při průjmu dochází nejen ke ztrátám vody, ale i ke ztrátě některých elektrolytů, zejm. draslíku, je třeba tyto ztráty hradit. Déle trvající průjmy vyžadují pátrání po vyvolávajícím faktoru a jeho terapeutickém ovlivnění, pokud je to samozřejmě možné.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c LUKÁŠ, Karel. Průjem. Medicína pro praxi. 2006, čís. 3, s. 106-110. Dostupné online. ISSN 1803-5310.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.