Bolest

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Postřelený člověk vystavený fyzické bolesti

Bolest je psychický stav či pocit většinou spojený s aktuálním nebo potenciálním poškozováním živé tkáně organizmu. Nejčastěji vzniká v důsledku poškozujících účinků na organizmus, ohrožujících jeho existenci nebo celistvost, či jako příznak poruchy normálního průběhu fyziologických procesů, může však mít i čistě psychické příčiny. Má velký význam pro ochranu organismu před poškozením, neboť upozorňuje, že k takovému poškozování dochází nebo by v nejbližší době mohlo dojít; je stimulem pro obranné reakce zaměřené na odstranění vnějších nebo vnitřních podnětů, které ji vyvolaly. Lékařská disciplína, která se bolestí zabývá, se nazývá algeziologie.

Podle výsledků dlouholetého výzkumu Centra pro behaviorální medicínu v Atlantě je vnímání bolesti u mužů a žen rozdílné – muži vnímají především fyzický aspekt bolesti, ženy bolest častěji zažívají kombinaci více bolestí a vnímají ji více emocionálně.[1]

Fyziologie bolesti[editovat | editovat zdroj]

Pocity bolesti vznikají v centrálním nervovém systému spojením procesů začínajících v receptorech kůže nebo vnitřních orgánů, od nichž se impulzy dostávají do mozku. Reakce na bolest představuje nejvnitřnější a nejsilnější nepodmíněnou reakci organismu. Je vnímána nociceptory.

Osoby během občanské války v Bosně a Hercegovině pláčicí nad ztrátou blízké osoby

Psychické hledisko[editovat | editovat zdroj]

Z psychického hlediska má trvání pocitu bolesti ubíjející a deprimující charakter, někdy přecházející až v utrpení. Naše setkání s bolestí, jež je různorodé, vyvolává představu rozdílnosti, ale přesto v množství rozdílností projevů či zdrojů je to stále bolest a tudíž v tom podstatném je stejná.

Bolest se rozlišuje na fyzickou a duševní a jsou často chápány jako zcela odlišné, což je na jednu stranu správné, avšak my chceme zjistit, co dělá bolest bolestí. Oba typy bolesti (fyzická s duševní) jsou navzájem propojené. Zakoušíme bolest, jíž prvotně cítíme uvnitř, a tato nás postihuje i fyzicky – sevřené hrdlo, špatně se nám dýchá a mnoho dalších příznaků.

Typy bolesti[editovat | editovat zdroj]

Akutní bolest[editovat | editovat zdroj]

Akutní bolest je bolest, která vzniká náhle. Její trvání je krátkodobé, řádově hodiny až dny, maximálně však 3 - 6 měsíců. Bolest se projeví zvýšeným krevním tlakem, zrychlením pulsu a dýchání. K akutní bolesti patří i zvýšené pocení a rozšíření zornic.

Akutní bolest velmi dobře reaguje na léčbu analgetiky (léky proti bolesti), které se mají podávat v dostatečně vysokých dávkách. Při špatné a nedostačující léčbě akutní bolesti se může z malé bolesti stát téměř nesnesitelná chronická bolest.

Chronická bolest[editovat | editovat zdroj]

Chronická bolest nemá na rozdíl od akutní bolesti funkci varovného signálu. Sama se stává nemocí. Mírnění chronické bolesti je tedy vlastním cílem léčby.

Časté příznaky chronické bolesti:

  • její trvání je delší než 3 - 6 měsíců
  • je spojená s psychickými změnami (deprese, hypochondrie)
  • nemusí být jasná příčina
  • je spojená s poruchami spánku, nechutenstvím
  • hůře reaguje na léčbu analgetiky

Chronická bolest a její léčba patří do rukou lékaře - odborníka. Ten s vámi bolest nejprve řádně probere. Bude ho zajímat charakter bolesti, časové změny, doprovodné příznaky a obtíže. Zajímat ho budou i dosavadní léčebné pokusy. Pak sestaví optimální léčebný plán.

Léčba bolesti[editovat | editovat zdroj]

Farmakologické tlumení bolesti[editovat | editovat zdroj]

Představuje známé a rozšířené používání léků proti bolesti ve formě tablet. Nepřebernou pestrost a rozmanitost volně prodejných a běžně předepisovaných léků proti bolesti lze rozdělit do těchto tří skupin:

1. Nesteroidní antirevmatika[editovat | editovat zdroj]

Nesteroidní antirevmatika potlačují rozvoj zánětu a tlumící bolesti. Komplikovaný název této skupiny léků vychází z hlavní možnosti léčebného využití, tj. proti revmatickým onemocněním. Patří sem známý ibuprofen (preparát Brufen), diclofenac, kyselina acetylosalicylová (Aspirin, Acylpyrin) a mnoho dalších. Všeobecná obliba a široká dostupnost těchto léků vede však bohužel i k jejich nadměrné spotřebě. "Pilulky proti bolesti" mohou být vítanými pomocníky i nebezpečnými nepřáteli. Dlouhodobé užívání ibuprofenu při bolestech hlavy, zad, nebo kloubů, mohou vést k vážným zdravotním komplikacím v podobě vředové choroby žaludku a dvanáctníku, poškození činnosti ledvin, atd.. Při dlouhodobém užívání každého, byť volně prodejného, léku se je na místě konzultace s lékařem.

2. Opiáty[editovat | editovat zdroj]

Významná skupina léků potlačujících i velmi silné bolesti. Význam i nebezpečí opiátů znaly již nejstarší civilizace. Obávaným a často i přeceňovaným rizikem této léčby je vznik závislosti na lécích. Množství dostupných látek a lékových forem opiátů (náplasti, tablety, injekce) je v současné době velké. Vznik závislosti při odborně vedené léčbě je malý.  

3. Podpůrné léky[editovat | editovat zdroj]

Často pouhé tlumení vlastní bolesti nestačí. Strach a pokleslá nálada vnímání bolesti ještě zesílí. Podávání léků proti bolesti společně s léky proti depresi (antidepresiva), či úzkosti (anxilolytika), výrazně zvyšuje efekt léčby při snížení celkových dávek léků.

Mechanické přerušení dráhy vedoucí bolest[editovat | editovat zdroj]

Skupina přístupů používaných k boji proti dlouhodobé nemoci zahrnuje oblast operací a dalších invazivních zákroků. K těmto možnostem se lékaři zpravidla přiklánějí až po selhání ostatních možností léčby. Možnosti chirurgických zákroků jsou široké od operací na míše až po použití gama nože.

Za zmínku jistě stojí i alternativní metody jako je například akupunkturaakupresura. Akupunktura pracuje s působením na cca 2000 bodů na povrchu našeho těla. Do těchto bodů jsou vpichovány dlouhé nerezové jehly. U jednoho člověka se obvykle zavádí 5 až 20 jehel, které se pak nechávají působit několik desítek minut. Ze stejného principu vychází i akupresura, při které se ke stimulaci bodů používá místo jehel tlaku na tkáň. Poměrně dobrý efekt je u těchto alternativních metod sledován zejména při některých bolestech hlavy a krční páteře. Mohou však posloužit i při ovlivnění akutních (náhle vzniklých) bolestí.

Současná medicína poskytuje mnoho léčebných přístupů. Umožňuje tak lékaři zvolit léčbu, která je šitá na míru.

Bolest v literatuře[editovat | editovat zdroj]

V Goethově románu Utrpení mladého Werthera přesáhla bolest určitou hranici a vedla k sebevraždě.

Mácha v díle Máj popisuje bolest Viléma. Tam „řinčí řetězů hřmot“ jeho pout, zavřen v temnotě mezi čtyřmi stěnami, na rukou a nohou pouta. A ve chvílích bez bolesti, zapomenuv na vše prožívá libé zvuky lesní trouby, krásu všeho kolem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mezi bolestí žen a mužů je velký rozdíl, tvrdí vědci, Aktuálně
  1. Podrobné informace o bolesti (rozcestník)
  2. Druhy bolesti

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo bolest ve Wikislovníku
  • Téma Bolest ve Wikicitátech