Akupunktura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Akupunktura je léčebná metoda vycházející z tradiční čínské medicíny, během které se do tzv. akupunkturních bodů pacienta nabodávají jehly. Podle tradiční nauky leží tyto body na akupunkturních drahách neboli drahách energie, tzv. meridiánech. Těmi podle této nauky proudí životní energie čchi a jsou spojeny s jednotlivými orgány. Akupunktura se snaží předcházet nerovnováze v toku této hypotetické energie a odstraňovat ji. Navzdory značnému úsilí se nepodařilo prokázat existenci akupunkturních bodů a drah, výsledky klinických zkoušek pak svědčí spíše proti tomu, že by měla akupunktura efekt větší než placebo.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Akupunktura vznikla před několika tisíci lety, její principy vychází z konfucionismu a taoické.[1] Názory na stáří této léčebné metody se různí. V Číně byla užívána již v době kamenné. Stáří nejstarších nalezených akupunkturálních jehel je asi 7000 let a jsou vyrobené z kostí. Akupunktura bývá označována jako nejstarší léčba na světě.[zdroj?]

Největší rozkvět akupunktury nastal v Číně v 7. století, kdy se akupunktura stala samostatným oborem čínského léčitelství vedle vnitřní medicíny, chirurgie, farmakologie a pediatrie. Rozšiřováním obchodních styků Číny s ostatními zeměmi se začala akupunktura již v 6. století šířit do Japonska, později do Koreje, Vietnamu, Mongolska, Indie a dále. Do Evropy dorazila tato léčebná metoda v 17. století, ale větší rozvoj akupunktury zde nastává až v první polovině 20. století.

Jiří Heřt dává vzestup zájmu o akupunkturu do souvislosti až s Kulturní revolucí, která vedla k odchodu většiny lékařů z Číny. Akupunktura pak byla upravena, aby byla alespoň částečně slučitelná s komunistickým pojetím marxismu a pod názvem tradiční čínská medicína označena za čínský národní poklad. Z Číny se pak rozšířila především do zemí východního bloku a odtud do zemí bloku západního. V České republice, resp. v Československu, se akupunktura objevuje v roce 1965, v roce 1980 se objevují centrální pokyny pro provádění akupunktury a v roce 1989 byla Akupunkturistická společnost přijata to ČLS JEP a akupunktura byla prohlášena za funkční specializaci. V roce 2002 Akupunkturistická společnost, aby předešla vyloučení z ČLS JEP, zrušila sekci elektroakupunktury a sekci aurikuloterapie.[2]

Základní principy akupunktury[editovat | editovat zdroj]

Princip Jin-Jang[editovat | editovat zdroj]

Principem Jin – Jang, neboli principem polarity, je v taoismu vysvětlována podstata věcí a jevů. Tyto dva protichůdné prvky spolu podle této filosofie neustále soupeří, avšak jeden nemůže existovat bez druhého. Existují ve všech procesech v přírodě. Vnitřní boj těchto prvků se projevuje formou životní energie čchi.

  • Princip Jin, neboli ženský princip, obsahuje podle taoistů vše negativní : tmu, noc, chladno, hmotu, klid. Principu Jin příslušejí tzv. plné orgány, jejichž úkolem je resorpce, zpracovávání a ukládání látek: srdce, plíce, slezina, ledviny, játra, obal srdce.
  • Princip Jang, neboli mužský princip, obsahuje vše kladné: světlo, den, teplo, energii, aktivitu, funkci, pohyb. Principu Jang příslušejí tzv. duté orgány, jejichž úkolem je příjem živin z prostředí, jejich příprava k resorpci a evakuační funkce: žaludek, žlučník, močový měchýř, tenké a tlusté střevo, cévní systém, tři ohřívače.

Každý orgán má podle své fyziologické funkce určitý podíl Jin a Jang. Oba tyto principy v sebe navzájem přecházejí, transformují se.

Jang jako denní princip nastupuje o půlnoci, poté přibírá na síle a svého maxima dosahuje ve dne.

Jin nastupuje v poledne a maxima dosahuje v nočních hodinách.

Monáda

Oba principy jsou znázorňovány symbolem tzv. čínské monády, tj. kruh rozdělený vlnou pohybu na poloviny odlišných barev. Obvykle bývá přiřazována červená či černá barva pro Jang; zelená či bílá barva pro Jin. V každé polovině kruhu je malý kroužek opačné barvy jako symbol zárodku Jangu v oblasti Jinu a opačně. Monáda také bývá znázorňována dvěma draky, kteří spolu zápasí, ale jsou spolu nerozlučně propleteni.

Aby byl člověk zdravý, musí být životní energie (energie čchi) v rovnováze. Energie proudí po akupunkturních drahách (meridiánech). Pokud se někde vyskytne nerovnováha, lidské tělo reaguje nejprve např. změnami nálad, citů, tepu srdce. Pokud se nerovnováha prohlubuje, reaguje poté nemocí. Právě akupunktura se snaží o znovunastolení rovnováhy, nebo nejlépe i o předcházení vzniku nerovnováhy.

Princip 5 prvků[editovat | editovat zdroj]

Pět prvků tvoří dřevo, oheň, země, kov, voda. Tyto prvky mají rovněž vliv na všechny věci a jevy v přírodě. Z hlediska akupunktury má každý z těchto prvků vliv na dva orgány, z nichž jeden náleží principu Jin, druhý principu Jang. Jsou to takzvané párové akupunkturní dráhy. K těmto deseti orgánům byly později přidány ještě dva další: obal srdce a tři ohřívače.

  • Dřevo: játra, žlučník
  • Oheň: srdce, tenké střevo, obal srdce, tři ohřívače
  • Země: slezina, žaludek
  • Kov: plíce, tlusté střevo
  • Voda: ledviny, močový měchýř

Metody akupunktury[editovat | editovat zdroj]

Sada akupunkturních jehel
  • Zabodávání jehel do přesně určených akupunkturálních bodů ležících na meridiánech. Velikost akupunkturálního bodu je různá, od 0,2 do 5 mm. Současná akupunktura uznává kolem 700 účinných bodů, nejčastěji se používá asi 150 bodů.
  • Požehování (moxa), tj. působení na akupunkturální body teplem. Požehování lze praktikovat více způsoby, např. pomocí pelyňkových cigaret či pomocí zahřívání aplikované akupunkturní jehly.
  • Na akupunkturní body můžeme též působit magnety (= magnetopunktura), tlakem (= akupresura), elektrickým proudem, světlem (světelné diody), laserem (laseropunktura)

Tyto metody je možné kombinovat.

Akupunktura v současnosti[editovat | editovat zdroj]

Pohledy na akupunkturu se různí. Tato léčebná metoda si za několik tisíciletí svého používání v Číně vydobyla pevné místo v systému tamější léčby. Západní medicínou však není přijímána jednotně. Někteří lékaři a vědci ji považují za pseudovědu, část odborné veřejnosti nemá na její účinky vyhraněný názor a někteří lékaři tuto metodu používají ve své praxi.
Používání akupunktury je v České republice upraveno Věstníkem Ministerstva zdravotnictví z roku 1981, částka 1. Akupunkturu mohou provádět lékaři, kteří získali specializaci v některém z klinických oborů včetně oboru všeobecného lékařství a absolvovali zvláštní přípravu organizovanou zdravotnickou institucí pověřenou Ministerstvem zdravotnictví. Jedním z prvních lékařů používajících akupunkturu v Čechách, byl MUDr. Miloslav Vaskivskyj, který léčil akupunkturou své pacienty v Lázních Bílina už od roku 1962.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.sysifos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1189074681&heslo=Akupunktura
  2. [1]Jiří Heřt: Alternativní medicína a léčitelství

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.