Čtyři základní tělesné šťávy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Podle starořeckých lékařů a filosofů obsahovalo lidské tělo čtyři základní tělesné šťávy: žluč, černou žluč, krev a sliz. Ve starověku, ve středověku a ještě i na počátku novověku byla v různém rozsahu přijímána teorie, že narušení rovnováhy mezi těmito čtyřmi tekutinami je příčinou chorob. Od teorie vycházející z existence těchto čtyř základních šťáv se odvozuje teorie čtyř základních povah (cholerik, melancholik, sangvinik, flegmatik). Dnes má tato teorie už pouze historický význam.

Možnou inspirací tohoto členění je staroindická ájurvéda, která je založena na podobném systému tří složek zvaných vata či váju (dosl. vzduch, ale v širším smyslu prána), pitta (žluč) a kapha (hlen, sliz). Ty jsou vyjádřením tří gun, základních charakteristik hmotného světa. Vata představuje radžas, pitta sattvu a kapha tamas.