Skepticismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Skepticismus (z řeckého slova skeptomai = pochybuji) je blízký agnosticismu a nihilismu. Skepticismus navazuje na učení sofistů. První skeptikové ukazovali na relativnost lidského poznání, na jeho formální nedokazatelnost a závislost na různých podmínkách. Běžně se užívá označení skeptik pro osoby, které:

  1. mají nedůvěřivý postoj nebo smýšlení o všech nebo specifikovaných věcech,
  2. tvrdí, že pravdivé poznání je nemožné,
  3. všechno soustavně kriticky posuzují.


Obsah

[editovat] Filosofický skepticismus

Podrobnější informace naleznete v článku Filosofický skepticismus.

Rozsah filosofického skepticismu je od pochybnosti o možnosti filosofického řešení až po agnosticismus a nihilismus. Všichni antičtí filosofičtí skeptici se shodují v názoru, že poznání je možné jen díky apriorním předpokladům, které nelze odvodit ze smyslové zkušenosti, a proto je nutné jeho pravdivost neustále ověřovat. V klasické filosofii odkazuje skepticismus na osobnostní rysy školy „Skeptikoi“ – filosofů, o kterých se říkalo že „nic netvrdili, ale že se jenom domnívali“.[1] V tomto smyslu zastává filosofický skepticismus názor, že je třeba se vyvarovat postulátu konečné pravdy. Jediný systematický zdroj z této doby je od Sexta Empirica, protože většina antických skeptiků nezanechala žádné písemnosti, nebo se jejich spisy nezachovaly.

[editovat] Vědecký skepticismus

V moderní době se ve vědeckých kruzích používá pojem skepticismus (též vědecký nebo racionální skepticismus) pro kritické zkoumání jakýchkoliv teorií, kterými se věda zabývá, a vlastně odmítání jejich apriorního přijímání. Základní myšlenkou racionálního skepticismu je, že pokud se neprokáže opak, nelze u jakýchkoliv tvrzení nebo teorií předpokládat pravdivost. Dále racionální skepticismus požaduje, aby byla každá teorie skutečně vědecká, tj. aby měla některé důležité atributy (např. falzifikovatelnost, vnitřní konzistence, shoda s pozorováním). Na veřejnosti je racionální skepticismus prezentován zejména při zkoumání pseudovědeckých a nevědeckých teorií. Celosvětově je toto hnutí reprezentováno např. organizací CSICOP a v České republice pak klubem SISYFOS.

[editovat] Český vědecký skepticismus

Podrobnější informace naleznete v článku Český klub skeptiků SISYFOS.deck

Je součástí světového vědecko-skeptického hnutí, jehož průkopníkem byl americký Committee for Skeptical Inquiry (Výbor pro skeptické zkoumání; založen 1976 jako CSICOP); je členem Evropské rady skeptických organizací ECSO. Od roku 2000 je členem Rady vědeckých společností ČR. Mezi jeho přední členy patří astronom a popularizátor Jiří Grygar a spisovatelka a publicistka Věra Nosková. Název odkazující na mytologického Sisyfa symbolizuje přesvědčení zakladatelů, že je čeká sisyfovská práce.

[editovat] Náboženský skepticismus

Náboženský skepticismus se zaměřuje na pochybnosti týkající se víry, například existence božských stvoření nebo zázraků. Náboženští skeptici nemusí být nutně ateisti nebo agnostici.


[editovat] Pseudoskepticismus

Termín Pseudoskepticismus, popisuje myšlení, které se zdá být skeptické, ale skeptické není. Tento termín zpopularizoval Marcello Truzzi a definoval pseudoskeptiky jako osoby jejichž názory jsou spíše negativní, než agnostické, a přesto se považují za skeptiky.[1][2] Rektor arizonské univerzity Rochus Boerner popisuje pseudoskeptiky spíše jako "bez víry", než "nevěřící",[3] a fyzik princetonské univerzity Gregory N. Derry popisuje myšlení pseudoskeptiků jako ".. směřující k myšlenkám, které souvisí s jejich předjímaným závěrem.[4]

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. ↑ University of Washington electrical research engineer William J. Beaty describes pseudo-skepticism as "a variety of pseudoscience: the behavior of highly biased 'sneering scoffers' who try to legitimize their prejudice by donning the mantle of science and proper skepticism. They claim to support reason/logic while in fact filling their arguments with plenty of ad-hominems, straw-man, poisoning-the-well, and numerous other emotion-enflaming fallacies and debating tactics."
  2. ↑ Steven B. Krivit, The Rebirth of Cold Fusion: Real Science, Real Hope, Real Energy, ISBN 978-0976054580, Pacific Oaks Press (October 1, 2004) p.143
  3. ↑ Krevit, ibid., referring to Rochus Boerner, "Some notes on Skepticism"
  4. ↑ Gregory N. Derry, What Science Is and How It Works, ISBN 978-0691095509, Princeton University Press (March 4, 2002) p.171

[editovat] Související články

Související články obsahuje
Portál Filosofie
Související články obsahuje
Portál Hinduismus

[editovat] Literatura

  • Sextus Empiricus, Outlines of Pyrrhonism, R.G. Bury (trans.), Prometheus Books, Buffalo, NY, 1990.
  • ISBN 0-674-99204-0 Diogenes Laertius: Lives of Eminent Philosophers
  • ISBN 0791430677 Grimes John, A Concise Dictionary of Indian Philosophy, SUNY Press 1996, New York
  • ISBN 978-0691095509 Gregory N. Derry, What Science Is and How It Works, Princeton University Press 2002
  • ISBN 80-7198-062-5 Filipský J., Liščák V., Heroldová H. a kol., Lexikon východní moudrosti, Votobia Olomouc 1996

[editovat] Externí odkazy

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Skepticismus“