Skepticismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skepticismus (z řeckého slova skeptomai = pochybuji) je filosofická koncepce jejíž podstatou je pochybnost o možnosti poznat objektivní skutečnost. Důsledný skepticismus je blízký agnosticismu a nihilismu.

K jeho největšímu rozšíření dochází ve chvíli, kdy se staré pořádky přežily a nové ještě nezakotvily. Jako filosofický směr vzniká v době krize antické společnost ve 4. století př. n. l.

Skepticismus navazuje na učení sofistů – stejně tak ukazovali první skeptikové na relativnost lidského poznání, na jeho formální nedokazatelnost a závislost na různých podmínkách (životní okolnosti, stav smyslových orgánů,…) 17.–18. století – jako směr zde sehrál skepticismus důležitou roli ve vyvrácení dogmatismu středověké filosofie.

V soudobé filosofii si tradiční argumenty skepticismu svérázným způsobem osvojil pozitivismus, který považuje jakékoli soudy, zobecnění a hypotéza za nesmyslné, jestliže je nelze ověřit přímo zkušeností.

3 základní otázky:

Jaké jsou věci? Nepoznatelné.
Jaký postoj k nim zaujmout? Žádný.
Co mi to přinese? Klid.

Představitelé:

[editovat] Jiná moderní použití

V moderní době se ve vědeckých kruzích používá slovo skepticismus pro odmítání a kritické zkoumání tzv. pseudovědeckých a nevědeckých teorií. Hnutí tohoto „vědeckého skepticismu“ je reprezentováno na celosvětové úrovni organizací CSICOP, v České republice pak klubem SISYFOS.