Numerologie
Numerologie (z lat. numerus, číslo) je moderní označení pro různé iracionální[1] a pseudovědecké[2] výklady významu čísel. Některá čísla se jako počty vyskytují v běžné zkušenosti (například pět nebo deset prstů) a v souvislosti s pozorováním oblohy, jiná mohou dostávat významy, když se písmena abecedy užívají jako číslovky a konečně vznikly v různých kulturách i složitější soustavy výkladu čísel.
Obsah |
Významy čísel v numerologii [editovat]
Vojtěch Mornstein dělí numerologii na čistou a aplikovanou. Podle toho pak mají jednotlivá čísla i svůj význam. V čisté numerologii jde o vlastnosti čísel, které se projevují například tzv. magickými čtverci. Aplikovaná numerologie pak používá čísla z reálného světa a údajné souvislosti mezi nimi (například rozměry Chufuovy pyramidy a vzdálenost Země od Slunce).[3]
Přirozené významy [editovat]
S určitými počty se člověk stále setkává v pevných a charakteristických souvislostech, například:
- 1 - jednotka, celek
- 2 - pár (oči, ruce, nohy), den a noc, muž a žena, sudý a lichý atd.
- 3 - trojúhelník, trojlístek, trojnožka
- 4 - čtverec, tělesná orientace, světové strany
- 5 - prsty na ruce
- 10 - prsty obou rukou atd.
Další počty se dají odvodit z pozorování oblohy:
- 7 - Slunce, Měsíc a velké planety; Plejády; dny mezi čtvrtěmi Měsíce
- 12 - měsíce v roce
- 360 - zaokrouhlený počet dní v roce (12 X 30) [4]
Odvozené významy [editovat]
Protože se čísla 3 a 4 často chápala jako „základní“, dostala zvláštní význam i čísla 7 (3+4) a 12 (3x4), která znamenala úplnost, dokonalost. Tak tomu je například v egyptské a babylonské symbolice, u pythagorejců nebo v Bibli (12 kmenů Izraele, 12 malých proroků, 12 apoštolů). Číslo 70 (například v legendě o řeckém překladu Tóry, Septuagintě) se chápalo jako (přibližný) součin 7x12.[5]
Písmena jako číslice [editovat]
Ve všech kulturách, které používaly abecedu, sloužila jednotlivá písmena také k označení číslic a čísel. V řečtině znamenala písmena alfa až théta čísla 1 až 9, další písmena znamenala desítky a písmena ró až ómega stovky. Podobně tomu bylo v hebrejštině i ve slovanských abecedách. Tím vznikla možnost vypočítat „číselnou hodnotu“ slov, což se často používalo ve starověké gnózi, v kabale a podobně.
Významy číslic v čínské kultuře [editovat]
V staré Číně a v dalších východoasijských kulturách se významy číslic odvozovaly od podobnosti slov. Tak slovo pro „čtyři“ zní podobně jako slovo pro „smrt“ a čtyřka je tudíž nešťastné číslo.
Moderní numerologie [editovat]
Slovo „numerologie“ se v angličtině poprvé objevilo v roce 1911 s obecně rostoucím zájmem o okultní jevy.[6] Nápadným shodám čísel věnoval velkou pozornost Sigmund Freud například v „Úvodu do psychoanalýzy“ a řada dalších autorů. Numerologie je prostředkem pro různá věštění a hledání esoterních souvislostí.
Kritika numerologie [editovat]
Numerologie je skeptiky označována za zcela iracionální a původně patřící do rámce starověké gnóze a středověké kabaly. Jiří Heřt uvádí, že numerologie ve skutečnosti nemá žádnou teorii, číslovky nemají žádný hlubší význam, charakterové vlastnosti jsou zcela arbitrálně přiřazovány k jednotlivým číslovkám a žádný vztah mezi čísly a vlastnostmi člověka neexistuje.[1] Vojtěch Mornstein považuje numerologii za odvětví aritmetiky, které se zbývá nesmyslnými výpočty.[3]
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- E. Novotná, Numerologie celebrit. Olomouc: Fontána 2009
- R. Webster, Numerologická magie. Praha: Ivo Železný 2001
Reference [editovat]
- ↑ a b Jiří Heřt a kol.: Numerologie, Stručný výkladový slovník českých skeptiků
- ↑ Feminist numerology John Webb, Science in Africa (anglicky)
- ↑ a b MORNSTEIN, Vojtěch. A přece se netočí: Podvody, léčitelé šarlatáni a šejdířský byznys v kostce. Praha : KLIKA, 2012. 240 s. ISBN 978-80-87373-31-6. Heslo Numerologie, s. 145-146.
- ↑ Encyclopedia Britannica, heslo Number symbolism.
- ↑ Encyclopedia Britannica, heslo Number symbolism.
- ↑ Etymology Online
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
