Opioid

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Jako opioid je označena látka schopná vázat se na opioidní receptor. Tyto receptory se nachází zejména v centrálním nervovém systému a v menší míře i v trávicí soustavě.[1] Existují čtyři hlavní skupiny opioidů[zdroj?]:

Ačkoli se termín opiát často užívá jako synonymum pro opioid, je správněji vymezen pro alkaloidy přírodního opia a jejich polosyntetické deriváty. Surové opium se získává šťávy z nezralých makovic. V opiu jsou obsaženy alkaloidy morfin a kodein, zodpovědné za protibolestivé a psychotropní účinky.

Účinky opiátů[editovat | editovat zdroj]

U nás užívané opiáty jsou kromě morfinu a kodeinu také heroin, metadon a pethidin. Mezi jejich hlavní účinky patří euforie, zklidnění, tělesný útlum, nevolnost, zúžené zornice, znecitlivění, pocit lhostejnosti vůči problémům a útlum dechu. Závislost na opiátech je stav, kdy organismus potřebuje dávku stejně silně, jako potřebuje jíst či dýchat. Záludnost opiátů spočívá v tom, že na ně rychle vzniká závislost a tolerance. Následkem toho dochází k neustálému zvyšování dávek. V medicíně bývají takové látky užívány k tlumení bolesti, třeba při anestezii.

Závislost na opiátech[editovat | editovat zdroj]

Opiátová závislost provází lidstvo již velmi dlouho. První zprávy o užívání makové šťávy se objevují už 5–8 tisíc let př. n. l.[zdroj?] Morfeus, podle kterého je morfin – účinná látka opia – nazván, byl řeckým bohem snění. Závislost na morfinu byla dříve rozšířena zejména u profesionálních zdravotníků, kteří se k droze mohli snadno dostat. Za první světové války bylo morfium často podáváno k tišení bolesti a již z této doby jsou zmínky o rozvoji fyzické závislosti a abstinenčního syndromu při vysazení drogy. V sedmdesátých letech byl z kodeinu vyráběn u nás velmi oblíbený braun (hnědý heroin), který má oproti heroinu slabší tlumivé účinky a výraznější účinky euforizující.

Opiátů působení[editovat | editovat zdroj]

Opiáty umožňují prožívat příjemné uvolnění, zklidnění, dotyčný je „nad věcí“, všechny problémy jako by ustoupily do pozadí. Předávkování vede k ospalosti až kómatu, v nejtěžších případech dochází k zástavě dechu a oběhu.

Nebezpečí opiátů[editovat | editovat zdroj]

Nebezpečí opiátů spočívá především v rychlém rozvoji fyzické závislosti, ve způsobu aplikace (převážně injekčně) a v možném předávkování. Na látky této skupiny se také rychle vyvíjí tolerance – k dosažení stejných účinků je zapotřebí čím dál větší dávky. Tím rostou i finanční náklady, které závislého později často přinutí k drobné kriminalitě (krádeže, prostituce). Závislost na opiátech je stav, kdy organismus potřebuje dávku stejně silně, jako potřebuje jíst či dýchat. Záludnost opiátů spočívá v tom, že na ně rychle vzniká závislost a tolerance. Následkem toho dochází k neustálému zvyšování dávek.

Situace v České republice[editovat | editovat zdroj]

V ČR připadají 2 uživatelé opiátů na 1 000 obyvatel[zdroj?]. Jen tak pro srovnání, na 1 000 obyvatel připadají 3 uživatelé pervitinu. Jak vůbec člověk sklouzne k závislosti na opiátech nebo jiných drogách? Často bývá příčinou pouhá zvědavost, touha experimentovat. Mnozí chtějí zažít nová dobrodružství, okusit pocit rizika. Jiní chtějí zvýšit svoji výkonnost, umocnit prožitky. Většina hledá nový způsob zábavy.

Závislost na opiátech je problém nákladný, a to jak z hlediska veřejných výdajů, tak i lidského utrpení. S drogovou závislostí se potýká většina evropských zemí a ani Česká republika není výjimkou. Užívání nelegálních drog přispívá k chudobě, kriminalitě a rozpadu rodin. Opiáty jsou pro medicínu úžasným prostředkem v boji proti bolesti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. P.Y. Law, Horace H. Loh. Opioid Receptors. In Lennarz,W.J., Lane, M.D.. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. [s. l.] : [s. n.]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • (česky) substitucni-lecba.cz, stránky o závislosti a možnostech substituční léčby závislosti na opiátech.