Mozek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Nuvola apps bookcase.png Tento článek potřebuje doplnit či upravit bibliografii, tj. literární citace (reference). Můžete Wikipedii pomoci tím, že na konec článku přidáte (resp. upravíte) sekci „Literatura“, kde uvedete knihy, ze kterých lze o daném tématu čerpat více informací. Ideální formát údajů naleznete v doporučení o referencích. Přidávejte knihy s rozmyslem – jak do kvantity (aby bibliografie nebyla nepřiměřeně dlouhá), tak do kvality (přidávejte jen knihy, které dané téma skutečně postihují).
Lidský mozek
Animované schéma mozku s barevně odlišenými jednotlivými částmi.

Mozek (encephalon) je řídící orgán nervové soustavy. Obvykle se tento pojem používá pouze u obratlovců, ale může být použit i u nervových center některých složitějších bezobratlých.

Mozek je u vyšších obratlovců uložen v dutině lebeční. Řídí a kontroluje tělesné funkce jako je činnost srdce, trávení, schopnost pohybu, řeči ale i samotného myšlení či vnímání emocí.

Obsah

[editovat] Mozek savců

Je uložen v lebeční dutině, ohraničen a chráněn kostmi neurokrania (mozkovny). Společně s míchou tvoří centrální nervovou soustavu, je nadřazeným nervovým centrem. Mozek je chráněn soustavou plen, v lebeční dutině „plave“ v mozkomíšním moku, který je rozváděn soustavou mozkových komor.

Podle posledních výzkumů má lidský mozek při srovnání s počítačem výkon 38 petaflops (38 biliard operací za sekundu) a úložnou kapacitu 3 584 TB.[1][2]

[editovat] Neurony

Základním prvkem, z něhož se skládá stavba mozku, je nervová buňka či neuron. Lidský mozek je tvořen ze 100 miliard neuronů, které jsou jako všechny buňky organismu vymezeny membránou, avšak liší se svými velmi složitými tvary. Z centrálního buněčného těla, víceméně kulovitého, vycházejí výčnělky. „Standardní“ neuron má buněčné tělo 10 až 50 tisícinách milimetrů v průměru, z nějž vystupuje několik dendritů a jeden axon.

Každý dendrit se větví jako větev stromu, délka jedné z větví je přibližně jeden milimetr. Axon zůstává po většinu své délky stejný, až ve své konečné části se dělí na několik větvení, jež se přichytí na buněčném těle či na dendritu jiného neuronu.

Oblast kontaktu mezi větvením axonu a jiným neuronem se nazývá synapse. Jeden neuron vytváří synapse průměrně s 10 000 jinými neurony. V mozku člověka tedy existuje 100 miliard krát 10 000 synapsí, tedy asi milion miliard synapsí.

Každý neuron vysílá informace jiným neuronům svým axonem. Informace přechází z jednoho neuronu na druhý na úrovni synapsí. Synapse jsou velké přibližně jednu tisícinu milimetru. Jsou zavěšeny na buněčném těle a na dendritech, které sbírají informace. V závislosti na nich se buněčné tělo „rozhoduje“, zda vyslat informaci (nervový vzruch) neuronům, s nimiž je spojeno.

[editovat] Členění centrální nervové soustavy

Animace řezů lidským mozkem

[editovat] Centrální nervová soustava

[editovat] Části

[editovat] Zadní mozek (rhombencephalon)

Zadní mozek je – s výjimkou evolučně mladšího mozečku – nejstarší částí mozku. Prodloužená mícha a Varolův most jsou součástí mozkového kmene, zodpovídají za udržení základních životních funkcí. Dále se dělí na:

  • Míšní mozek (myelencephalon)
    • Prodloužená mícha (medulla oblongata) zajišťuje řízení činnosti srdce, cév, dýchacích pohybů, polykání, sání. V ní je IV. komora mozková a vystupuje z ní 7 párů hlavových nervů.
  • Vlastní zadní mozek (metencephalon)
    • Mozeček (cerebellum) zajišťuje udržování rovnováhy a řízení přesnosti pohybů. Má dvě hemisféry propojené červem mozečkovým, obsahuje Purkyňovy buňky.
    • Varolův most (pons Varoli) kontroluje žlázy vylučující sliny a slzy, ovlivňuje také některé fáze spánku. Spojuje mozeček a koncový mozek. Vystupuje z něj V. hlavový nerv - nerv trojklaný.

[editovat] Střední mozek (mesencephalon)

Střední mozek zajišťuje souhru očí a pohyb hlavy za zvukem. Procházejí jím zprávy ze zrakového a sluchového ústrojí. Je součástí mozkového kmene. Končí zde část zrakového a sluchového nervu, začínají zde okohybné nervy.

[editovat] Přední mozek (prosencephalon)

Přední mozek se člení na pravou a levou mozkovou hemisféru, které tvoří největší část předního mozku. Na povrchu hemisfér je šedá hmota a mozková kůra, uvnitř hemisfér je bílá hmota.

Bílá hmota obsahuje podkorová nervová vlákna, která spolu tvoří komunikační síť mozku, ta spojují mozkovou kůru a korové oblasti s míchou.

Šedá hmota je látka obsahující těla nervových buněk, tvoří mozkovou a buněčnou kůru i podkorová jádra.

  • Mezimozek (diencephalon) uložen blízko třetí mozkové komory se dělí na thalamus, hypothalamus, epithalamus a subthalamus. Je evolučně mladší část předního mozku, jeho součástí je thalamický mozek, kde se přepínají veškeré podněty z periferie. Thalamus je považován za centrum zodpovědné za emoce, pocit hladu, agrese, strachu. V jádrech thalamu začínají eferentní dráhy a končí aferentní dráhy. V horní části – epithalamu – se nachází žláza s vnitřní sekrecí - šišinka (epifýza), která prostřednictvím hormonu melatoninu ovlivňuje naše biorytmy. V dolní části se nachází podvěsek mozkový - hypofýza, žláza, která podléhá pouze podnětům z nervového systému a sama prostřednictvím svých hormonů ovlivňuje další žlázy s vnitřní sekrecí. Je to tedy místo, kde dochází k propojení nervového a hormonálního řízení.
  • Koncový mozek (telencephalon) - je nejmladší a největší část mozku. Je rozdělen na dvě hemisféry. Na povrchu je kryt pláštěm (pallium), který je krytý kůrou (kortex), tvořenou šedou kůrou mozkovou, což jsou těla neuronů. Povrch mozku je zpravidla rozbrázděn závity, i když existují i savci se zcela hladkými hemisférami (krysa). Vnitřek je vyplněn bílou hmotou (vlákna neuronů) a okrsky šedé hmoty, které tvoří podkorová centra, tzv. bazální ganglia.

Nejstarší část koncového mozku tvoří čichový mozek, rhinencephalon. Struktura mozkové kůry čichových laloků je jednodušší. Součástí rhinencephalonu je ale i limbický systém mozku, centrum emocí. Koncový mozek zpracovává vnější podněty - čichové, chuťové, zrakové, sluchové. Řídí úmyslné pohyby a řeč, provádí myšlenkové činnosti, iniciuje podmíněné reflexy.

[editovat] Mozkové komory

Mozkové komory vytvářejí látku zvanou mozkomíšní mok (sekrece mozkomíšního moku), což je ochranná vrstva, která mozek i míchu chrání před poraněním a infekcí. Komory se nacházejí v mozku a mozkovém kmeni, jsou celkem čtyři. Tři komory jsou uloženy v předním mozku, uvnitř každé hemisféry je jedna postranní komora, která je největší. Postranní komory se člení na tělo a tři rohy, přední roh, zadní roh a dolní roh. Mezi pravým thalamem a hypothalamem je třetí komora, která se směrem dozadu zužuje (do aquaeductus cerebri). V zadním mozku, pod mozečkem je čtvrtá komora, spojená s třetí komorou úzkým kanálkem (aquaeductus cerebri).

Mozkomíšní mok je produkován v cévní pleteni (plexus choroideus), plní ochranou funkci a nejspíš také zabraňuje infekci a jsou jím odplavovány zplodiny do žilního systému. Mozkomíšní mok má být čirá a bezbarvá tekutina; jeho zbarvení je příznakem nemoci.

[editovat] Mozkové hemisféry

U lidí došlo v této největší části mozku k velkému rozvoji, lidské hemisféry se tím odlišují od hemisfér jiných obratlovců. Hemisféry se dělí na pravou a na levou, odděluje je rýha (zvaná fissura longitudinalis cerebri). Dále se ještě rozdělují do čtyř laloků, které jsou pojmenovány podle lebečních kostí, které je překrývají.[3]

  • Frontální (čelní) lalok
  • Parietální (temenní) lalok
  • Temporální (spánkový) lalok
  • Occipitální (týlní) lalok

[editovat] Thalamus a hypothalamus

Thalamus přijímá senzorické signály kromě čichových. Je součástí mezimozku, nachází se v hloubi hemisféry a je tvořen párovými útvary šedé hmoty. Pravý a levý thalamus je spojen můstkem šedé hmoty. Thalamus se skládá ze souborů nervových buněk, které dostávají signály ze svých zdrojů, pak je díky svému spojení převedou do určité části mozkové kůry. Tak je například signál ze zrakového ústrojí (oka) thalamem převeden do příslušné korové oblasti. Thalamus se také zúčastňuje kontroly mimovolních funkcí včetně udržování vědomí.

Hypothalamus je základem pro regulaci tělesných funkcí a je uložen v hloubi mozku. Leží těsně za zkřížením zrakových nervů. I hypothalamus je složen z mnoha jader. Na jeho spodní ploše jsou útvary:

  • Corpora mammillaria – dvě vyvýšeniny, které jsou součástí limbického systému.
  • Stopka hypofýzy (Infundibulum) – dutá struktura, která hypothalamus spojuje se zadní částí hypofýzy (neurohypofýza).
  • Tuber cinereum – vyvýšenina, která obklopuje bázi infundibula. Má šedomodrou barvu.

Reguluje další funkce:

  • Hypofýza
  • Autonomní nervový systém spojením s autonomními oblastmi v mozkovém kmeni ovlivňuje srdeční činnost a krevní tlak, kontrakce močového měchýře a střeva, tvorbu slin a potu.
  • Přijímání potravy a tekutin
  • Tělesná teplota – kontroluje teplotu krve.
  • Kontrola emočního chování – podílí se na kontrole agrese, strachu a sexuálního chování.
  • Kontrola spánkových cyklů – má vliv na denní kontrolu spánku a bdění.
  • Paměť

[editovat] Mozeček

Mozeček je uložen v zadní části mozku. Udržuje rovnováhu, vzpřímený postoj a koordinuje pohyby. Jeho činnost je zcela podvědomá, tedy o ní nevíme.

Mozeček má tři laloky:

  • Lobus anterior
  • Lobus posterior
  • Lobus flocculonodularis

[editovat] Cévní zásobování mozku

Mozek je artériemi zásoben okysličenou krví. Mozková tkáň potřebuje velké množství krve, asi 15-20% právě cirkulující. Deset sekund po přerušení přívodu krve do mozku dochází k jeho nevratnému poškození. Mozek zásobují dva páry tepen. Arteria vertebralis zásobuje mozkový kmen a mozeček. Mozkové žíly odvádějí krev do systému splavů (sinusů), odkud směřuje do srdce.

[editovat] Výživa mozku

V období vývoje mozku jsou pro jeho výživu důležité vitamíny B-komplexu, lecitin, jód, omega-3-mastné kyseliny a esenciální aminokyseliny.

[editovat] Nemoci mozku

[editovat] Odkazy

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

multimediální obsah na Commons
slovníková definice na Wikislovníku.
Medicina.jpg Související články obsahuje
Portál Medicína

[editovat] Reference

  1. ↑ http://computerworld.cz/aktuality/Superpocitace-by-mohly-brzy-dosahnout-vykonnosti-lidskeho-mozku-3675
  2. ↑ http://www.zive.cz/Bleskovky/Lidsky-mozek-ma-vykon-38-petaflops-a-pamet-3-581-TB/sc-4-a-146110/default.aspx
  3. ↑ Fakta o mozku Cerebrum2007

[editovat] Literatura

  • Amyotrofická laterální skleróza Účinnost aminokyselinových preparátů při amyotrofické laterální skleróze
  • Godaux, Émile - Mozek (edice Malá moderní encyklopedie), KMa s. r. o., Brno 2007
  • Ždychynec, Bohumil - Tajemství mozku, ISV, Praha 2002
  • Broks, Paul - Do země ticha: lidský mozek - tajemný svět "uvnitř hlavy", NLN, Praha 2005
  • Ingram, Jay - Cesta za tajemstvím mozku, OLDAG, Ostrava 1996
  • Koukolík, František - Mozek a jeho duše, Galén, Praha 2005
  • Koukolík, František - Vybrané přednášky o vztahu mozku a chování, Karolinum, Praha 1995
  • SINĚLNIKOV, R. D. a kolektiv. Atlas anatomie člověka. Svazek III. Praha : Státní zdravotnické nakladatelství, 1965. 400 s.
z • d • e
Lidský mozek
Přední mozek
koncový mozek
mezimozek
Střední mozek
 
Zadní mozek
Další
z • d • e
Nervová soustava
Centrální nervová soustava
Mozek • Mícha
Periferní nervová soustava
Somatická
Autonomní

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Mozek“