Paryby
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Paryby |
||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
 žralok
|
||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||
|
||||||
| Podtřídy | ||||||
|
||||||
|
|
||||||
| Osteognathostomata/Teleostomi |
Paryby jsou mořští, vzácně i sladkovodní živočichové. Jsou to nejen dravci s torpédovitým, nebo shora zploštělým tělem, které mají pokryté plakoidními šupinami. Ústní otvor mají na spodní straně hlavy. Známe asi 850 druhů, jejich velikost se pohybuje mezi 50 cm až 18 metry.
Vnitřní kostru mají chrupavčitou, jen v neurálních obloucích obratlů jsou stopy kostní tkáně, lebku mají celistvou beze švů. Počet ploutví není stálý, kromě párových prsních a břišních ploutví mají 0-1 řitní, 1-2 hřbetní a ocasní ploutev, která má vždy horní lalok více protažený. Z části břišních ploutví vznikají samčí kopulační orgány, nazývané myxopterigia. Oplození je vnitřní, vajíčka se mohou vyvíjet velmi různě. Kromě vejcorodých druhů jsou vejcoživorodé i živorodé. U žraloků je znám nitroděložní kanibalismus, kdy nejsilnější embrya požírají své slabší sourozence.
Obsah |
[editovat] Cévní soustava
Je uzavřená a má jen jeden krevní oběh. V srdci je krev neokysličená a v těle smíchaná. Srdce má jen jednu síň a jednu komoru. V krvi se nachází zhruba 0,8% močoviny.
[editovat] Dýchací soustava
Spotřebují mnoho kyslíku. Žábry mají 5-7 žaberních štěrbin
[editovat] Trávicí soustava
Ostré zpravidla trojúhelníkovité zuby, po několika řadách. Používána je jen jedna řada. Když se opotřebuje, bezbolestně vypadne a na její místo nastoupí další. Počet řad je nekonečný. Vnitřní trávicí soustava je poměrně krátká, na ústní dutinu navazuje svalnatý hltan, po něm krátký jícen, žaludek a tenké střevo a nakonec tlusté střevo s takzvanou spirální řasou a kloakou-společne vyustění travici,vyulučovaci a rozmnožovací soustavy. Velká játra s vysokým obsahem jaterního tuku, jejichž váha tvoří asi 10% celkové vahy tvora a mohou sloužit jako barometr.
[editovat] Vylučovací soustava
Mají dvě pásovitě protáhlé prvoledviny. Jako vývod slouží dva primární močovody, které jsou spojeny v močový sinus. Ten má samostatné ústí, které je umístěné za řitním otvorem.
[editovat] Nervová soustava
Dělí se na centrální a periferní, centrální obsahuje mozek a míchu a periferní část zahrnuje nervy po celém těle. Mají velmi vyvinutý mozeček, který slouží na udržování rovnováhy. Prodloužená mícha je také velmi vyvinutá a slouží na reflexy. Střední mozek je nejdůležitější část nervové soustavy a jsou v ní instinkty. Koncový mozek je velmi velký a slouží na čich.
[editovat] Smysly
Proudový orgán - postraní čára, slouží jako hloubkoměr a na měření slanosti a teploty vody. Sluch - Vnitřní ucho a nemají plynový měchýř.Jako vyvažovací orgán slouží jejich velká játra s tukem. Oči - Nemají víčka a oko je nehybné, poměrně těžko zranitelné,to proto,že si přes lovu dáva "blanu" v tu chvili se řidi podle el.vln,na které jsou VELMI citliví.Když paryby útočící na člověka vidí lachtana,mohou si ho snadno splést s člověkem a zabít ho. Čich - Paryby mají vynikající čich schopný ucítit kapku krve až na deset kilometrů. Nemají žádnou chuť.
[editovat] Lorenziniho ampule
Nachází se na nose a reaguje na změnu teploty, slanost vody a hloubku. Reagují také na elektrické impulsy. Občas slouží jako kompas v moři a oceánu.
Nejznámější ,,žraloci" -ostroun obecný -máčka skvrnitá -žralok obrovský -kladivoun
[editovat] Řády
- Podtřída příčnoústí (Elasmobranchii)
- Nadřád rejnoci (Rajomorphii)
- Rajiformes
- Myliobatiformes
- Pristiformes
- Torpediniformes
- Nadřád žraloci (Selachimorpha)
- šedouni (Hexanchiformes)
- ostrouni (Squaliformes)
- pilonosi (Pristiophoriformes)
- polorejnoci (Squatiniformes)
- různozubci (Heterodontiformes)
- malotlamci (Orectolobiformes)
- žralouni (Carcharhiniformes)
- obrouni (Lamniformes)
- Nadřád rejnoci (Rajomorphii)
- Podtřída chiméry (Helocephali)
- chimérotvární (Chimaeriformes)
[editovat] Externí odkazy
- Paryby - Podrobný popis třídy, systematika, české názvosloví
- Stránka věnovaná všem parybám - Paryby, žraloci, rejnoci, mořské ryby
