Tonicita
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tonicita je osmolalita roztoku ve vztahu k buňce. Je rovná koncentraci rozpuštěných látek, které jsou schopné putovat přes polopropustnou membránu. Známe tři druhy tonicity: hypertonicita, hypotonicita a izotonicita.
Obsah |
[editovat] Hypertonické prostředí
Hypertonický roztok (hypertonikum) je oproti zkoumané buňce koncentrovanější (více rozpuštěných látek než v buňce). Buňka zpravidla odevzdává vodu. Dochází k zcvrknutí buňky a smrštění rostlinných vakuol (plazmolýza). Hypertonickým roztokem může být např. slaná (mořská) voda.
[editovat] Hypotonické prostředí
Hypotonický roztok (hypotonikum) je oproti zkoumané buňce méně koncentrovaný (méně rozpuštěných látek než v buňce). Proto buňka zpravidla přijímá vodu. U rostlinných buněk s pevnou buněčnou stěnou probíhá velký nárůst objemu buňky (plazmoptýza), živočišné buňky zpravidla praskají. Hypotonickým roztokem může být např. "sladká" (běžná, říční, povrchová...) voda.
[editovat] Izotonické prostředí
Izotonické prostředí (izotonikum) má stejnou koncentraci jako zkoumaná buňka.
