Vakuola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obarvené vakuoly v pletivu podeňky různobarvé (rhoeo discolor)

Vakuola je jednoduchou membránou ohraničený prostor v buňkách rostlin, protist, kvasinek a některých živočichů. Membrána vakuoly se nazývá tonoplast.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Vakuola má více funkcí, některé jen u určitých druhů vakuoly. Mezi hlavní funkce patří:[zdroj?]

  • izoluje látky, které mohou být nebezpečné pro buňku
  • zadržuje odpadní produkty
  • zadržuje vodu v rostlinných buňkách
  • udržuje vnitřní hydrostatický tlak buňky
  • udržuje rovnoměrné pH v buňce
  • uchovává malé molekuly
  • vylučuje nechtěné látky z buňky
  • umožňuje rostlinám udržení tvaru listů, díky tlaku v centrální vakuole
  • v semenech ukládá lehce pozměněná vakuola živiny pro růst

Vakuoly rostlin[editovat | editovat zdroj]

Vakuola (modře) v rostlinné buňce

V nezralých nebo mladých rostlinný buňkách a buňkách pracujících dělivých pletiv se vyskytuje větší množství malých vakuol. Ty mohou během dospívání a specializace diferenciace nebo své funkční aktivity růst a splývat. Ve zralých nebo velmi aktivních buňkách pak nalezneme zpravidla jen jedinou obří vakuolu, která může zaplnit více než 90 % jejich buněčného objemu. Rostlinná vakuola představuje zásobárnu vody a různých dalších organických i anorganických látek (cukry, bílkoviny, aminokyseliny, organické kyseliny, alkaloidy, třísloviny, barviva). Je také místem, kde dochází k buněčnému trávení (nahrazuje nepřítomné lyzozomy). Tekutý obsah vakuoly se nazývá buněčná šťáva. V některých případech mohou nashromážděné látky ve vakuolách vykrystalizovat (tzv. inkluze), např. šťavelan vápenatý.

Soubor všech vakuol v jedné buňce se někdy nazývá vakuom.[1]

Vakuoly živočichů[editovat | editovat zdroj]

Vakuoly lze nalézt rovněž v živočišných buňkách – např. tukové buňky mají téměř celý obsah vyplněný tukovou vakuolou, která je často tak velká, že stlačí ostatní organely k cytoplasmatické membráně. Jiné živočišné buňky mají drobné vakuoly naplněné trávicími šťávami (enzymy), které jsou v době potřeby (trávení) uvolňovány do okolního prostředí (lumen střev). Důležitou roli hrají vakuoly v buňkách mléčné žlázy nebo pigmentových buňkách kůže, neboť v sobě střádají mléčné kapky nebo ochranný pigment melanin, který zabraňuje poškození tkáně ultrafialovým světlem vysílaným sluncem. Za specializované vakuoly lze považovat i synaptické váčky nervových buněk, které obsahují zvláštní látky – mediátory – s jejichž pomocí se buňky dorozumívají a aktivují nebo tlumí nervový impuls.

Vakuoly protist[editovat | editovat zdroj]

U protist se taktéž vyskytují vakuoly, zpravidla jsou však velmi modifikované. Nejznámějšími modifikacemi jsou pulsující vakuoly a potravní vakuoly.

Pulsující vakuoly[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku stažitelná vakuola.

Pulsující vakuoly jsou přítomny u sladkovodních protist a jejich úkolem je shromažďovat a vypuzovat vodu zpět do hypotonického prostředí, což zabraňuje ředění buňky a snižuje osmotický tlak.

Potravní vakuoly[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku potravní vakuola.

Slouží k trávení potravy. Na rozdíl od vakuol rostlin vznikají a zanikají.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČERNOHORSKÝ, Zdeněk. Základy rostlinné morfologie. Praha : SPN, 1967.