Paprskoploutví
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Paprskoploutví |
||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 paprskoploutví
|
||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||
|
||||||||
|
|
||||||||
|
Paprskoploutví (Actinopterygii) je třída prehistorických i moderních ryb, která je velice velkou a velice úspěšnou skupinou tvoří více než polovinu žijících obratlovců. Dnes je vývoj ryb datován až do spodního devonu 400 miliónů let (Ma); ke konci devonu a počátkem karbonu, byli paprskoploutví již vedoucí skupinou obratlovců.
Moderní systematika obvykle paprskoploutvé dělí na dvě podtřídy: chrupavčití (Chondrostei) a kostnatí (Neopterygii). Třída má přibližně 42 řádů se 431 čeleděmi, tomu odpovídá kolem 24 000 druhů. Evoluční systematikové se ovšem domnívají, že paprskoploutví mají poněkud složitější evoluční historii než aby byli rozčleněni na pouhé tři podtřídy. Bez zajímavosti není, že 23 000 z 24 000 druhů zahrnuje taxon kostnatých (Neopterygii) skupina kostnatí (Teleostei). Tato skupina ryb tvoří 96 % všech ryb. Bohužel díky destrukci biotopů, znečistění životního prostředí, mezinárodnímu obchodu a jiným vlivům lidské činnosti, například v Amazonii a Konžské pánvi, nebude mnoho dalších druhů popsáno, neboť zcela vyhynou. Celé dvě pětiny tvoří sladkovodní druhy. Charakteristické pro paprskoploutvé ryby je vyztužení ploutví kostěnými paprsky.
Paprskoploutvé ryby obývají mnoho extrémních stanovišť. Mezi ty mohou být zahrnuta vysoko položená horská jezera a toky, pouštní prameny a teplé pouštní říčky (jako rod Cyprinodon), podzemní jeskyně, efemérní tůňky, polární moře a hlubiny oceánů. Výše uvedená stanoviště se nacházejí v rozsahu teplot prostředí od -1,8°C až do 40°C, v rozsahu pH od 4 do 10 a více, ve vodách s širokým rozsahem rozpuštěného kyslíku od 0 po plné nasycení, ve vodách se salinitou od 0 po 90 ppm a ve vodách s hloubkou 0 do 7 000 m.
Některé ryby stráví většinu času zcela mimo vodu: ryby rodu Periophthalmus chytají svou kořist tvořenou drobnými bezobratlými v přílivové zóně, zatímco jiné ryby žijí ve strnulém stavu. Jiné se adaptovaly svým přísavným ústrojím na extrémně rychle proudící vody horských oblastí Asie. Zajímavé jsou i svítící a světélkující ryby žijící v hlubinách oceánů z čeledí lampovníkovití, sekernatkovití, světlonošovití, moridovití a halosaurovití.
