Aragonit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aragonit
aragonit ze sbírek Národního muzea Praha, původ ze Slovenska
aragonit ze sbírek Národního muzea Praha, původ ze Slovenska
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec CaCO3
Identifikace
Barva bílý, šedý, modravý
Vzhled krystalu sloupcovité, vláknité krystaly, agregáty
Soustava ortorombický 2/m 2/m 2/m
Tvrdost 3,5-4
Lesk skelný, smolný
Štěpnost zřetelné podle {010}
Index lomu Np=1,53, Nm=1,68, Ng=1,685
Vryp bílý, bezbarvý
Hustota 2,94 g/cm³


Aragonit je uhličitan vápenatý, chemický vzorec je CaCO3. Typická barva je bílá, šedá, modravá, žlutobílá. Název poprvé použil Werner roku 1796 podle místa původu, uznán IMA. Soustava je ortorombická - 2/m 2/m 2/m. Systematické zařazení podle Strunze je 5/B.04-10, skupina aragonitu, bezvodé uhličitany.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Aragonit vzniká při nízkoteplotních a připovrchových podmínkách, je pozdním minerálem hydrotermálních ložisek a epitermálních žil, hojný je na termálních pramenech a gejzírech. Vzniká při rozkladu vápenatých čedičů a jejich láv autohydratací. Recentní je v sedimentech či je přítomen jako složka krápníků.

Podmínky vzniku aragonitu:

  • pomalé prosakování a vzlínání vody
  • pomalý rovnovážný únik CO2 z roztoku
  • přítomnost okrů po zvětrávání ankeritu (regulátor vlhkosti vzduchu)
  • přítomnost kationtů stroncia (Sr), manganu (Mn) a železa (Fe)

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Tvoří krátce či dlouze prismatické krystaly, sloupcovité či vláknité krystaly, tvoří stébelnaté, pizolitické (hrachovec (minerál)) či vřídlovcovité (vřídlovec) agregáty. Jsou známy dvojčaté srůsty dle [110], ojediněle je znám srůst tří krystalů, čímž vzniká pseudohexagonální vzhled.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Krystalografie[editovat | editovat zdroj]

Aragonit krystaluje v rombické soustavě - ortorombická dipyramida 2/m 2/m 2/m, grupa P mcn. Rozměry buňky: a=4,959, b=7,968, c=5,741, Z=4, 2V=18-19°. Při teplotě nad 400 °C přechází v kalcit.

Fyzikální vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Tvrdost 3,5-4 (Mo), hustota 2,94 g/cm3. Štěpnost je zřetelná podle {010}. Není radioaktivní, má lasturnatý lom.

Optické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Barvy je bílé, šedé, žlutobílé, nazelenalý, načervenalý, žlutobílý, modravý, též bezbarvý. Je průhledný až průsvitný, pleochroismus není znám, je termoluminiscenční. Vryp bílý či bezbarvý. Lesk skelný na plochách krystalů, smolný na lomových plochách.

Chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Procentuální zastoupení prvků

  • Ca 40,04%
  • C 12,00%
  • O 47,96%
  • příměsi Sr, Pb, Zn

Odrůdy[editovat | editovat zdroj]

Mossottit s příměsí Sr, nicholsonit se zinkem, tarnowicit s olovem, vřídlovec, hrachovec, železný květ, onyxový mramor či zeiringit

Příbuzné minerály[editovat | editovat zdroj]

Ze skupiny aragonitu - stronciantit, witherit, cerusit, alstonit, barytokalcit, olekminskit, paralstonit

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

V gosanech s kalcitem, cerusitem, limonitem, malachitem, na autohydratačních žilách s dolomitem, kalcitem, hydromagnezitem, artinitem, brucitem, na hydrotermálních žilách s galenitem, fluoritem, wulfenitem

Využití[editovat | editovat zdroj]

Aragonit nemá praktické využití, je ale ceněným sběratelským minerálem. Odrůda onyxový mramor bývá používán jako ozdobný minerál či je broušen jako kabošon.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]