Nevada
| Nevada | |
|---|---|
| Přezdívka: Silver State | |
| Geografie | |
 Nevada na mapě USA | |
| Hlavní město | Carson City |
| Největší město | Las Vegas |
| Poloha | 39°24′ s. š., 116°48′ z. d. |
| Časové pásmo | většina státu: UTC−8/−7 (letní čas) West Wendover: UTC−7/−6 (letní čas) |
| Počet okresů | 16 + 1 nezávislé město |
| Rozloha (7. v USA) | |
| Celkem | 286 380 km² |
| • z toho souš | 284 375 km² |
| • z toho vodstvo | 2 005 km² (0,7 %) |
| Obyvatelstvo (34. v USA) | |
| Počet obyvatel | 2 940 058 (odhad 2016[1]) |
| Hustota zalidnění | 10 obyv./km² (42. v USA) |
| Úřední jazyky | žádný |
| Nadmořská výška | |
| Nejvyšší bod | 4007 m n. m. |
| Průměrná výška | 1680 m n. m. |
| Nejnižší bod | 147 m n. m. |
| Správa státu | |
| Guvernér | Joe Lombardo (R) |
| Senátoři | Catherine Cortezová Mastová (D) Jacky Rosenová (D) |
| Přistoupení do Unie | 31. října 1864 (36. stát) |
| Oficiální zkratky | |
| Poštovní zkratka | NV |
| Tradiční zkratka | Nev. |
| ISO 3166-2 | US-NV |
| nv | |
Nevada (anglická výslovnost 
[nɪˈvɑdə]IPA nebo [nɪˈvædə]IPA, oficiálně State of Nevada) je stát nacházející se na jihozápadě Spojených států amerických, v oblasti horských států v západním regionu USA. Nevada hraničí na severu s Oregonem a Idahem, na východě s Utahem, na jihovýchodě s Arizonou a na jihozápadě a na západě s Kalifornií.
Se svou rozlohou 286 380 km² je Nevada sedmým největším státem USA, v počtu obyvatel (2,9 milionů) je 34. nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 10 obyvatel na km² je na 42. místě. Hlavním městem je Carson City s 60 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Las Vegas s 610 tisíci obyvateli, dále Henderson (290 tisíc obyv.), Reno (240 tisíc obyv.), North Las Vegas (240 tisíc obyv.) a Sparks (90 tisíc obyv.). Nejvyšším bodem státu je vrchol Boundary Peak s nadmořskou výškou 4007 m v pohoří White Mountains. Největšími toky řeky Colorado, jež tvoří část hranice s Arizonou, a Humboldt.
Do oblasti dnešní Nevady se jako první Evropan dostal v 18. století španělský františkán Francisco Garcés. Region se stal součástí místokrálovství Nové Španělsko, od začátku 19. století v rámci Horní Kalifornie. Ta v roce 1821 připadla samostatnému Mexiku, od nějž v roce 1848, na základě výsledku mexicko-americké války, získaly oblast Spojené státy. Teprve v první polovině 19. století bylo území prozkoumáno. Od roku 1850 byl region součástí nově vzniklého utažského teritoria a vznikla zde první stálá sídla. Díky nárůstu počtu obyvatel bylo roku 1861 zřízeno vlastní nevadské teritorium, které své jméno získalo odvozením z původně španělského názvu pohoří Sierra Nevada („zasněžené hory“). Nevada se 31. října 1864 stala 36. státem USA.
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Stát dostal název podle španělského slova „nevada“, tj. „zasněžená“, podle pohoří Sierra Nevada („zasněžené hory“).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Období do vzniku teritoria Nevada[editovat | editovat zdroj]
Nevada byla součástí španělské provincie Horní Kalifornie a od roku 1821 nezávislého Mexika. Po mexicko-americké válce území roku 1848 anektovali Američané a téměř celé je začlenili do teritoria Utah, zatímco území jižně od 37° severní šířky začlenili do teritoria Nové Mexiko. V roce 1859 bylo v Nevadě objeveno velké ložisko zlata, což do země přilákalo mnoho zlatokopů toužících po rychlém zbohatnutí.
Vznik teritoria, posuny hranic Nevady a vznik státu[editovat | editovat zdroj]
Roku 1861 byla západní část teritoria oddělena jako samostatné teritorium Nevada, jehož východní hranice se 14. července 1862 posunula o 85 km na východ na úkor teritoria Utah. Roku 1864 se teritorium stalo samostatným státem v rámci federace, který však zatím neměl současné hranice a byl poněkud menší. 5. května 1866 se východní hranice Nevady posunula o dalších 85 km na východ na moderní souřadnice. 18. ledna 1867 se součástí Nevady stal cíp území jižně od 37° severní šířky, který byl dosud součástí teritoria Arizona, východní hranice se posunula ke 114° západní délky a území Nevady získalo současný rozsah i hranice.
Od založení Las Vegas do současnosti[editovat | editovat zdroj]
Nejznámější město, Las Vegas, bylo v Nevadě založeno roku 1905. V odezvě na velkou hospodářskou krizi Nevada legalizovala 17. března 1931 hazard. Ve druhé polovině 20. století se město Las Vegas, stejně jako Reno, stalo rájem hazardu, kýče a bohatství a symbolem celého státu.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Nevada na severu sousedí se státy Oregon a Idaho, na západě s Kalifornií. Na jihovýchodě sousedí s Arizonou a na východě s Utahem. Hranici s Arizonou tvoří řeka Colorado. V Nevadě se střídá mnoho krajinných rázů. Jsou zde hornaté zasněžené oblasti, pastviny i vyprahlé pouště, které patří mezi nejsušší oblasti USA.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
HDP Nevady činí 69 miliard dolarů, což ji řadí na 32. místo v USA. Roční příjem na obyvatele je 30 529 dolarů, což je 14. místo v USA.
- hlavní zemědělské produkty jsou: chov dobytka, seno, mléčné výrobky a brambory
- hlavní průmyslová odvětví jsou: turistika, těžba nerostů, výroba strojů, zpracování potravin, elektrická zařízení.
Největší příjmy Nevady plynou z hazardních her, které do Nevady přitahují návštěvníky z celého světa.
Demografie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 2 700 551 obyvatel.[2] Hustota zalidnění je 10 obyvatel na km².
- hlavní město je Carson City (60 tisíc obyv.)
- největší město je Las Vegas (610 tisíc obyv.)
- další významná města: Henderson (290 tisíc obyv.), Reno (240 tisíc obyv.), North Las Vegas (240 tisíc obyv.)
Rasové složení[editovat | editovat zdroj]
- 66,2 % Bílí Američané
- 8,1 % Afroameričané
- 1,2 % Američtí indiáni
- 7,2 % Asijští Američané
- 0,6 % Pacifičtí ostrované
- 12,0 % Jiná rasa
- 4,7 % Dvě nebo více ras
Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 26,5 % populace.[2]
Průmysl a výzkum[editovat | editovat zdroj]
Průmysl je založen na těžbě a zpracování rud, zemědělství kvůli pouštnímu charakteru státu není tak významné.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Nevadou probíhají dvě dálnice. První na severu území přes Reno vede z Kalifornie do Utahu, druhá na jihu z Los Angeles do Las Vegas a dále do Arizony a Utahu. Železniční spojení prakticky kopíruje to dálniční. V Las Vegas a v Renu jsou mezinárodní letiště.
Zajímavá místa[editovat | editovat zdroj]
Kromě měst hazardu jako jsou Las Vegas a Reno patří mezi pozoruhodná místa Hooverova přehrada (Hoover Dam). Ta se nachází na řece Colorado v Black Canyonu. Zásobuje vodou celou Nevadu a snad i část Arizony. Je pojmenovaná po prezidentovi Herbertu Hooverovi a byla postavena ve 30. letech 20. století jako ve své době největší přehrada na světě.
V Nevadě se nacházejí také mnohé indiánské rezervace.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) [online]. United States Census Bureau, Population Division, 2016-12 [cit. 2017-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nevada na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Nevada ve Wikislovníku- (anglicky) Oficiální stránky státu Nevada
