1905
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam historických výročí | Aktuality
2. tisíciletí
◄ | 19. st. | 20. století | 21. st.
◄◄ | ◄ | 1901 | 1902 | 1903 | 1904 | 1905 | 1906 | 1907 | 1908 | 1909 | ► | ►►
Obsah |
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
[editovat] Události
Česko
- 10. května – Na sjezdu v Praze se spojilo moravské a české křídlo agrární strany v jednotnou Českoslovanskou národní stranu. Jejím předsedou se stal Josef Žďárský.
- 12. května – Ukončen provoz koňky v Praze.
- 14. května – V Praze byla otevřena Moderní galerie umění, stálá výstava uměleckých děl v Královské oboře.
- 22. září – V Praze začíná vlna manifestací za všeobecné volební právo, vedoucí silou je sociálně demokratická strana.
- 28. září – V Praze byl položen základní kámen ke stavbě Vinohradského divadla.
- 5. listopadu – V Praze došlo ke krvavým srážkám demonstrantů za všeobecné volební právo s policií. Byl zabit učeň Jan Hubač a mnoho lidí zraněno. Demonstrace poté pokračovaly i v následujících dnech, vyvrcholily v generální stávce 28. listopadu.
- 22. listopadu – Došlo k uzavření česko-německé dohody (tzv. moravský pakt).
- 27. listopadu – Císař schválil Moravské vyrovnání.
- 4. prosince – V Opavě byl zahájen provoz elektrické tramvaje.
- Založen fotbalový klub AFK Vršovice (dnešní Bohemians 1905).
- Založen fotbalový klub SK Dynamo České Budějovice
- Postavena Pastýřská stěna
- Je dokončen Vyšehradský tunel
Svět
- 2. ledna – Padla ruská námořní pevnost Port Arthur, po kapitulaci ruských vojsk byla předána Japonsku.
- 22. ledna – „Krvavá neděle“ v ruském Petěrburgu. Více než tisíc ze 140 000 protestujících dělníků bylo postříleno carskou armádou. Následovala řada stávek v téměř všech velkých ruských městech, střety demonstrantů s vojskem a policií.
- 3. března – Byla v Rusku zřízena „duma“ – tehdejší forma parlamentu.
- 27. května – Japonci rozdrtili v bitvě u Cušimy 2. tichomořskou eskadru admirála Rožestvenského (Rusko).
- 7. června – Norsko prohlásilo unii se Švédskem za rozpuštěnou.
- 10. června – Výbuch sopky Mont Pelée na ostrově Martinik ve francouzských Malých Antilách. Několik desítek mrtvých.
- 27. června – Na ruském křižníku Kníže Potěmkin došlo ke vzpouře námořníků. Povstalci se nakonec vzdali 8. července v rumunské Konstanci.
- 3. července – Francouzská Poslanecká sněmovna schválila zákon o odluce církve od státu.
- 2. září – Krvavé nepokoje (srážky mezi Armény a Tatary) na ropných nalezištích v Baku, zahynulo kolem 1 000 lidí a bylo zničeno mnoho těžních věží.
- 5. září – V britském přístavu Portsmouth byla podepsána mírová smlouva mezi Ruskem a Japonskem za vydatného přispění a zprostředkování amerického prezidenta Theodora Roosevelta.
- 26. října – Švédsko uznalo konec unie a tím i Norsko.
- V Jižní Africe nalezen největší diamant.
- Založeno Las Vegas.
[editovat] Vědy a umění
- 7. prosince – Eduard Konrad Zirm v Olomouci provedl první úspěšnou transplantaci na světě.
- Albert Einstein publikoval speciální teorii relativity, vysvětlil fotoefekt a Brownův pohyb.
- V USA byl popsán zřejmě nejznámější a nejpopulárnější dinosaurus rodu Tyrannosaurus.
[editovat] Nobelova cena
- za literaturu: Henryk Sienkiewicz za román Quo vadis
- za medicínu: Robert Koch za objevy při léčení tuberkulózy
- za fyziku: Philipp Lenard za významné práce o katodových paprscích
- za chemii: Adolf Baeyer za zásluhy o rozvoj organické chemie a chemického průmyslu.
- za mír: Bertha von Suttner (rozená Kinská)
[editovat] Narození
Česko
- 17. leden – Jan Zahradníček, český básník († 7. říjen 1960)
- 30. ledna – Vladimír Krajina, vůdce domácího nekomunistického odboje za 2. světové války († 1. června 1993)
- 6. února – Jan Werich, český herec († 31. října 1980)
- 11. února – Zdeněk Burian, český malíř († 1. července 1981)
- 12. února – Eduard Ingriš, český hudební skladatel, dirigent a fotograf († 12. ledna 1991)
- 26. března – Štěpán Trochta, českých kardinál a biskup litoměřický († 6. duben 1974)
- 26. března – Václav Černý, český literární vědec († 2. července 1987)
- 22. května – Vilém Závada, český básník a spisovatel († 30. listopadu 1982)
- 16. září – Vladimír Holan, český básník († 31. března 1980)
- 1. října – Jiří Kořínek, český esperantista a překladatel († 20. října 1989)
- 28. prosince – Rostislav Košťál, spoluzakladatel československé a mezinárodní fyzikální olympiády († 6. února 1980)
Svět
- 2. února – Ayn Randová, rusko-americká filozofka a spisovatelka († 6. března 1982)
- 24. květen – Michail Alexandrovič Šolochov, ruský spisovatel († 21. února 1984)
- 27. květen – František Viktor Podolay, slovenský malíř a grafik († 13. února 1958)
- 21. června – Jean-Paul Sartre, francouzský filozof a spisovatel († 15. dubna 1980)
- 5. listopad – Louis Rosier, francouzský automobilový závodník († 29. říjen 1956)
- 2. prosince – Vasilij Grossman, ruský spisovatel († 14. září 1964)
- 22. prosince – Kenneth Rexroth, americký básník († 6. června 1982)
[editovat] Úmrtí
Česko
- 2. srpna – Mořic Stanislav Anger, český dirigent a skladatel (* 12. března 1844)
- 28. února – Jindřich Eckert, významný český fotograf (* 22. dubna 1833)
- 23. dubna – Karel Komzák ml., český hudební skladatel a dirigent (* 8. listopadu 1850)
Svět
- 15. února – Lew Wallace, americký voják, politik a spisovatel (* 10. dubna 1827)
- 24. března – Jules Verne, francouzský spisovatel (* 8. února 1828)
- 18. června – Per Teodor Cleve, švédský chemik a geolog (* 10. února 1840)
- 7. července – Vincze von Borbás, maďarský botanik (* 28. července 1844)
[editovat] Hlavy států
- České království – František Josef I.
- Papež – Pius X.
- Království Velké Británie – Eduard VII.
- Francie – Émile Loubet
- Uherské království – František Josef I.
- Rakouské císařství – František Josef I.
- Rusko – Mikuláš II.
- Prusko – Vilém II. Pruský
- Dánsko – Kristián IX.
- Švédsko – Oskar II.
- Belgie – Leopold II. Belgický
- Nizozemsko – Vilemína
- Řecko – Jiří I. Řecký
- Španělsko – Alfons XIII. Španělský
- Portugalsko – Karel I. Portugalský
- Itálie – Viktor Emanuel III.
- Osmanská říše – Abdulhamid II.
- USA – Theodore Roosevelt