Kardinál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o katolických prelátech. Další významy jsou uvedeny v článku Kardinál (rozcestník).

Pojem kardinál (cardo – stěžej, na níž se otáčejí dveře, narážka na volební právo kardinálů) původně znamenal hlavního faráře v Římě, pak se tak označovali kněží 25 římských titulů a dnes označuje příslušníka sboru (kolegia) kardinálů (lat. sacrum collegium) – nejvyšších hodnostářů katolické církve jmenovaných (kreovaných) papežem.

Úkoly kardinálů[editovat | editovat zdroj]

Kardinálové se podílejí na řízení katolické církve, tvoří poradní sbor papeže a pokud jsou mladší 80 let (limit stanovil papež Pavel VI.), jsou povinni se účastnit konkláve, které papeže volí. Hlava katolické církve je kardinály volena od roku 1059 (přičemž do roku 1179 se volby účastnili i další biskupové). Podle rozhodnutí Jana XXIII. z roku 1962 kardinál, který dosud nebyl biskupem, obdrží po svém jmenování biskupské svěcení. Existují ale případy, kdy nově jmenování kardinálové požádali o dispens od této povinnosti a bylo jim vyhověno. Příkladem může být nyní již zemřelý kardinál Špidlík. Po konzistoři v listopadu 2010 byli bez biskupského svěcení tito kardinálové:

Znaky kardinálské hodnosti[editovat | editovat zdroj]

Znakem kardinála je jasně červená barva – nosí červeně lemovanou kleriku, červené cingulum a solideo. Slavnostní oděv je celý jasně červený, krom bílé rochety a rovněž bílé mitry. Součástí jeho znaku je červený kardinálský klobouk s 2x15 střapci. Kardinálovi přísluší oslovení Vaše Eminence (od roku 1630). Při svém jmenování dostane kardinálský biret, jmenovací dekret a kardinálský prsten.

Hierarchie kardinálů[editovat | editovat zdroj]

Slavnostní oděv kardinála

Výkonným orgánem kolegia kardinálů mezi zasedáními generální kongregace kolegia v době papežské sedisvakance je čtyřčlenná mimořádná kongregace kardinálského kolegia. Jejími členy jsou kardinál-komorník svaté římské církve a tři kardinálové-asistenti losovaní generální kongregací z kardinálů oprávněných volit papeže vždy na období tří dnů.

Zvláštní typy a členění kardinálů[editovat | editovat zdroj]

  • Kardinál kuriální je kardinál se sídelní povinností v Římě, zpravidla vede některé z vatikánských ministerstev. Je členem kurie (dikastérií). Kardinál extrakuriální sídelní povinnost v Římě nemá.
  • Kardinál in pectore je ten, komu papež udělil hodnost kardinála tajně (lat. in pectore – v srdci) a zveřejnění tohoto aktu si nechal na vhodnější dobu. Je často používáno u osob ze zemí, kde je církev pronásledována, aby se tak předešlo politickým střetům a perzekucím proti církvi nebo těmto osobám.

Vývoj počtu kardinálů[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v kategorii Seznamy kardinálů

Sbor kardinálů od svého vzniku roste. Od 12. století, kdy začali být kardinály jmenováni i duchovní sídlící mimo Řím, do zhruba 15. století se jejich počet pohyboval okolo 30. Papež Sixtus V. stanovil v roce 1586, že kardinálů nemá být více než 70, Jan XXIII. tuto hranici zrušil (r. 1958) a Pavel VI. posléze stanovil novou – 120 kardinálů. Jan Pavel II. však novou hranici zrušil rovněž (v roce 2003 vzrostl počet kardinálů na 193) a v současné době není stanovena žádná. V okamžiku smrti Jana Pavla II. bylo 183 žijících kardinálů.

K 18. prosinci 2009 mělo kolegium kardinálů 185 členů, z toho 112 mladších 80 let a tudíž s právem volit papeže.[1] K témuž datu byli kardinály dva Češi, jeden mladší 80 let (kardinál Vlk) a jeden starší 80 let (kardinál Špidlík). V současnosti (7. dubna 2012) jsou dva Češi jmenováni kardinálem - Miloslav Vlk (dne 26. listopadu 1994 jej jmenoval kardinálem titulu Santa Croce in Gerusalemme papež Jan Pavel II.) a Dominik Duka (dne 18. února 2012 jej při papežské konzistoři konané v Římě jmenoval kardinálem papež Benedikt XVI.). [2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Ikona zvuku Poslechnout si článek · info
Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 5. února 2007, a nereflektuje změny po tomto datu.
Více namluvených článkůNápověda

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=12193
  2. http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-54361850-z-dominika-duky-je-kardinal-jmenoval-ho-papez-benedikt-xvi