Patriarchát
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Patriarchát (z řeckého πατήρ, či latinského pater, což znamená otec, a archein, což znamená vládnout, doslovně tedy „vláda otce“) je forma společnosti, kde vládne muž (otec nebo obecně samec) nebo muži. Muži mají primární zodpovědnost za její blaho a prosperitu.
V některých dějepisných nebo ideologických teoriích se počítá s existencí systému opačného, zvaného matriarchát. Patriarchát v těchto teoriích označuje historické období, které podle nich následovalo po matriarchátu (v pravěku) a přetrvalo do dalších epoch.[zdroj?]
Původně pojem „patriarchát“ popisoval sociální systémy založené na autoritě muže jako hlavy rodiny. Pojem „patriarchát“ je užíván v řadě případů, kdy je třeba popsat stav mužské dominance, a to nejen nad ženami, ale nad strukturou společenských vztahů obecně.
Moderní historie pojmu patriarchát začíná knihou „Ancient Law“ (1861), kde autor Henry Maine tvrdí, že „patriarchální rodina byla základní a všeobecnou částí společnosti“[1]. Maine dále definoval lidskou společnost jako společnost založenou na právu a zákonech, a zákonnost viděl jako historicky založenou na autoritě otce.
Další antropologové 19. století ovlivnění Darwinem (Bachofen, McLennan, Morgan) věřili, že stav matriarchátu (vycházející z přirozených biolgických vazeb mezi matkou a dítětem) byl evolucí graduálně přeměněn ve stádium pokročilejší - na patriarchát. „Muži chtěli kontrolu nad dětmi a statky, proto odebrali ženám moc a zavedli rodový systém dědictví skrze mužskou linii. V mnohých kmenových společnostech existují legendy o této změně, ovšem neexistuje důkaz, že matriarchát skutečně kdy existoval.“[2]
Patriarchát jako zásadní vývojové stádium se nachází v sociální teorii Marxe, Engelse, Webera a ve Freudově psychoanalýze. Podle Engelse hlavy patriarchální rodiny kontrolovaly ženy jako nástroje pro reprodukci potomků, proto je v jeho teorii společenská pozice ženy (na rozdíl od pozice muže) dána fyzickými předpoklady. Engelsem vytvořená struktura byla převzata Marxem, a jeho feministickými kritikami patriarchátu. Problém byl v napětí, jež bylo vyvoláno Marxovým historickým materialismem (třídní změna osvobodí ženy od útisku) a biologicky založenou Engelsovou úvahou. Marxův materialistický přístup říká, že materiální struktury definují vztahy mezi muži a ženami, zatímco radikální feministický přístup (Mary Daly, Millet, Rich) toto tvrzení obrací a tvrdí, že to jsou patriarchální hodnoty, na nichž je tvořen vztah mezi muži a ženami.
V těchto debatách se neustále opakovala otázka, jestli útisk žen je univerzální, a jestli je přirozený. Sociální antropologové začali zkoumat geograficky a historickým vývojem odlišné kultury a společnosti, a kriticky zhodnotili, že vztahy nejsou na různých geografických místech stejné.
V 70. letech 20. století přinesla druhá vlna feministického hnutí feministický pohled na „patriarchát“ jako na pojmový aparát jak symbolický, tak materiální, díky němuž společenská podřízenost žen byla udržována, a zaměřilo se na gender spíše než na příbuzenský vztah. Koncept patriarchální dominance tedy nesprávně interpretuje komplikovanost genderové identity a vztahů nejen na Západě. Proto se antropologové od otázek „co zapříčinilo patriarchát“ posunuli ke komparativní etnografii toho, z čeho se skládají genderové identity (např. rasa).
V současnosti má slovo „patriarchát“ všeobecnější použití a znamená mužskou dominanci na světě vůbec.
[editovat] Reference
- ↑ KUPER, Adam; KUPER, Jessica. The Social Science Encyclolopedia.. [s.l.] : Routledge, 2004. S. 711.
- ↑ Encyclopedia International. Grolier Limited. vyd. [s.l.] : [s.n.], 1986. S. 233.
[editovat] Literatura
- Encyclopedia International. Grolier Limited. vyd. [s.l.] : [s.n.], 1986.
- MARSHALL, Gordon. Oxford dictionary of sociology. [s.l.] : Oxford University press, 1998.
- KUPER, Adam; KUPER, Jessica. The Social Science Encyclolopedia.. [s.l.] : Routledge, 2004.
- TURNER, Brian J. The Cambridge dictionary of sociology. [s.l.] : The Cambridge University press, 2006.
