Neolitická revoluce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Neolitická revoluce je termín charakterizující přechod od společnosti lovců a sběračů k společnosti usedlé, jejíž hospodářství je založeno na zemědělství.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Tento proces proběhl někdy mezi 10. a 8. tisíciletím př. n. l. (holocén) v oblastech předního Východu, na území tzv. úrodného půlměsíce a je považován za jeden z nejdůležitějších v celých dějinách lidstva. Tou dobou se vyskytovalo také na ostrovech jako je Kypr.[1]

Pojem neolitická revoluce byl poprvé užit roku 1936 archeologem australského původu Verem Gordonem Childem.

Pojem „revoluce“ není nejpřesnějším označením vzhledem k faktu, že celý proces neolitizace trval několik tisíciletí a nejednalo se tedy o změnu rychlou.

Vznik zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Primitivní nástroj na mletí obilí.

V 10. nebo v 9. tisíciletí př. n. l. došlo v oblasti tzv. úrodného půlměsíce (tj. v oblasti dnešní Palestiny, Sýrie, Turecka, Íránu a Iráku) ke změnám ve způsobu získávání obživy. Po určitou dobu trvalo období sběru zrn divokých trav. Lidé postupně začali sami účelově pěstovat obilí (hlavně pšenici a ječmen) a chovat dobytek (ovce, kozy, hovězí dobytek). Nejstaršími sídlišti, kde byla archeologicky zaznamenána přítomnost obilnin, jsou Mureybit v severní Sýrii (odhadované stáří nálezu 8050–7542 př. n. l.), Ali Koš v Íránu (7500–6750 př. n. l) a Jericho na Palestinských územích (7000 př. n. l.). Vedle obilnin také pěstovali hrách, čočku, proso, len, mák, boby, výjimečně i oves a žito. Podobná centra se o něco později vytvořila i ve Střední Americe a na Dálném východě (oblast Žluté řeky).

Zemědělství je také doprovázeno intenzivním využitím dřeva (trám, topůrko, kolo, loď) při kácení lesů.[2]

Domestikace zvířat[editovat | editovat zdroj]

Domestikovaný skot byl využíván k produkci mléka.

Zároveň se začátkem pěstování obilnin, došlo i k domestikaci divokých zvířat. Zpočátku si lidé pravděpodobně vytvářeli tzv. živé konzervy. Tj. drželi v zajetí mláďata ulovených zvířat a vykrmovali je k pozdější spotřebě. Archeologicky nejsme schopni u kosterního nálezu postihnout, jestli se jednalo o „živou konzervu“ či již plně domestikované zvíře. Až později došlo k výraznému zmenšení velikosti chovaných zvířat. Nejstarší nálezy kostí ovce ze sídliště pocházejí ze Zarev Chemi/Shandaru (9 000 př.n.l.). Nálezy koz se objevují později - kolem 7 500 - 6 750 př. n. l. Kosti hovězího dobytka byly nalezeny v Jerichu (7 000 - 6 750 př.n.l.), Agrisse (6 500 př. n. l.) a Knossu (6 100 př. n. l.). Domestikovaný vlk - pes se objevil na sídlištích mimo úrodný půlměsíc, a to ve Star Carr (Anglie) a v Seckenberg Moor (Německo, cca 7 500 př. n. l.). Nelze vyloučit, že sloužil (i) jako potrava. Kůň se objevuje na Ukrajině kolem r. 4 000 př. n. l., snad v souvislosti s lokálními nomádskými společnostmi. Na evropském severu je uvažováno uvažuje o domestikaci soba již na konci paleolitu.

Intolerance laktózy byla tak selekcí geneticky potlačena.[3]

Broušená industrie[editovat | editovat zdroj]

Sumerský srp z doby přibližně 3000 př. n. l.

Kámen se nadále opracovával štípáním jako v paleolitu, ale objevila se i úprava broušením. Nástroje tak byly opracovány jemněji a vznikaly i nové tvary (motyka, mlat atd.). V této době již dokázali provrtat otvor pro topůrko. Typickým nálezem bývají srpy, jejichž čepel je složena z malých štípaných čepelek, které jsou smůlou či asfaltem vlepeny do hluboké spáry vytvořené v kostěné či dřevěné rukojeti.

Keramika[editovat | editovat zdroj]

Poprvé začaly být vyráběny hliněné nádoby, které byly vypalovány buď v ohništích nebo o něco později v keramických pecích. Nejstarší keramika byla nalezena v Džarmu v Iráku (kolem 5 400 př. n. l.), další nálezy pocházejí z Anatolie.

Textilie[editovat | editovat zdroj]

Necházíme doklady výroby textilií v podobě závaží tkalcovského stavu, přeslenů a konečně i otisků samotných látek na dnech keramických nádob (pravděpodobně nechávali nádoby před samotným výpalem vyschnout tak, že je postavili na látky a vysušili na slunci).

Sociální změny[editovat | editovat zdroj]

Lidé poprvé převzali kontrolu nad způsobem získávání potravin, tj. přestali být závislí na tazích lovné zvěře a dokázali regulovat množství potravy, které bylo třeba k uživení komunity, což ve svém výsledku vedlo k růstu populace a potřebě intenzifikace komunikace. Jako základní společenská jednotka začala fungovat nukleární rodina. K růstu populace přispíval také fakt, že ženy mohly rodit děti v kratších intervalech (u společností loveckých bylo nutné při přesunech dítě nést, proto obvyklý interval mezi narozením byl 4-5 let).

Produkce přebytku potravy umožnila také specializaci povolání; nebylo již nutné, aby se na výrobě potravin podílela celá komunita a to umožnilo vydělení vrstvy řemeslníků. Vznikla tak později i standardizace, umožňující vznik písma, čísel, zákonů, peněz a stezek.

Dlouhodobé osídlení jednoho místa také umožnilo akumulaci majetku a vedlo k rozvoji obchodu s přebytky. Vývoj vyvrcholil na předním Východě vznikem opevněných osad, z nichž se některé rozrostly do měst (např. Jericho okolo 9 000 př. n. l., Kal'at Džarmo, Khirotikia na Kypru nebo Çatal Hüyük v Anatolii) a vznikají pak vyspělé civilizace.

Předpoklady[editovat | editovat zdroj]

Hlavním předpokladem k počátku zemědělské produkce byly podle G. V. Childa klimatické změny, ke kterým došlo na konci poslední doby ledové. Podnebí bylo teplejší a sušší (předpokládá se, že v průměru o 2 °C nad současnou průměrnou teplotou), což umožnilo efektivní pěstování obilí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://phys.org/news/2012-05-oldest-farming-village-mediterranean-islands.html - The oldest farming village in the Mediterranean islands is discovered in Cyprus
  2. http://www.ojlife.com/2012/sep/home-garden/prehistoric-tools-enabled-architectural-revolution - Prehistoric tools enabled architectural revolution
  3. http://www.nature.com/news/archaeology-the-milk-revolution-1.13471 - Archaeology: The milk revolution

Související články[editovat | editovat zdroj]