1958

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄   19. st. • 20. století • 20. st.
◄◄   ◄   1954 • 1955 • 1956 • 1957 • 1958 • 1959 • 1960 • 1961 • 1962   ►   ►►

1958 (MCMLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Události

1958
Doprava 1958 v loďstvech 1958 v dopravě 1958 v letectví Kultura 1958 v hudbě Sport

Československo

• mimořádně úspěšná účast Československa na Expu 58
• 17. října - vydán zákon č.74/1958 o trvalém usídlení kočujících osob.
• Babiččino údolí v Ratibořicích v roce 1958 vyhlášeno národní kulturní památkou
• Boubínský prales v roce 1958 u příležitosti 100. výročí ochrany Boubína byla plocha chráněného území rozšířena přibližně na současný stav, což činí více než 600 hektarů.
• Jana Brejchová už v roce 1958 vyhlášena domácí Herečkou roku
• ukončen Československo-polský spor o Těšínsko podepsáním Československo-polské smlouvy
• Vzniklo Divadlo Na zábradlí - zakladatelé - Helena Philippová, Ivan Vyskočil, Jiří Suchý, Vladimír Vodička, jako první uvedli 9.prosince 1958 divadelní leporelo plné písniček Kdyby tisíc klarinetů.
• vznikl Kriminalistický ústav HS VB rozšířením Vědeckotechnického odboru HS VB a stal se ústředním orgánem pro výkon kriminalistických expertiz na území ČSR

Svět

• 1. ledna vzniklo Evropské hospodářské společenství
• 17. dubna - 19. listopadu se v Bruselu konala světová výstava Expo 1958
• 1. září - 12. listopad - První "tresčí válka" mezi Velkou Británií a Islandem
• konal se první světový šampionát žen v cyklistice
• byla vytvořena federace Západoindických ostrovů, kterou tvořily kolonie Jamajka, Trinidad, Tobago, Barbados, Dominica, Montserrat, Grenada, Santa Lucia, Saint Vincent, Saint Kitts, Nevid, Anguilla, Antigua a Kajmanské ostrovy. Označení federace vycházelo z tradičního názvu zdejších ostrovů, jež vzniklo díky omylu Kryštofa Kolumba, který byl přesvědčen, že doplul k Indii. Federace byla rozpuštěna poté, co Trinidad a Tobago vyhlásily nezávislost 1962.
• Káva Tchibo Gold Mocca se stává nejprodávanější kávou na německém trhu
• 25. září Ustanoven jako Mezinárodní den neslyšících
• 5. října - ve Francii v platnost vstoupila ústava Páté republiky ze 4. října 1958
• 1. prosinec - požár na katolické Our Lady of the Angels School v Chicagu; zemřelo 92 žáků a tři řeholnice. Katastrofa vedla k naprostému přepracování standardů protipožárních opatření na amerických školách.

Vědy a umění

• 1. února byla vyslána první umělá družice USA Explorer I.
• 15.května - vypuštěn Sputnik 3. Obíhal do 6. dubna 1960.
• 29.července byl zákonem National Aeronautics and Space Act of 1958 založen Národní úřad pro letectví a kosmonautiku USA (NASA).
• 10. srpna - ukončena výstavba volžské hydroelektrárny V. I. Lenina. Přehrada byla 1681 m dlouhá, kapacita 20 turbín byla 2 300 000 kW.
• Enric Bernat Fontlladosa - první, kdo v roce 1958 začal s výrobou lízátek na tyčce a později si svůj nápad nechal patentovat. Obal lízátka značky Chupa Chups navrhl španělský surrealistický umělec Salvador Dalí.
• Firma Bosch uspěla se svou první automatickou pračkou.
• Do sériové výroby přešel v závodu Přesné strojírenství Samopal vzor 58 vyvinutý Jiřím Čermákem a Ing. Bohuslavem Novotným.
• Společnost GE Lighting vynalezla halogenové žárovky.
• Instantní nudle Ando vynalezl Tchajwanec s japonským občanstvím Momofuku Ando, kterému se přezdívalo Mr. Noodle. Druhý výrobek Cup Noodles ho proslavil. Andova práce byla oceněna i japonským císařem. Firma Nissin nyní prodává kolem 20 miliard balíčků ročně.
• Implantace prvního kardiostimulátoru - vyvinut a vyroben ve společnosti Siemens-Elema ve Švédsku (dr. A. Senning spolu s inženýrem R. Elmquistem). Kardiostimulátor lečí poruchu převodu srdečních impulsů.
• Jack Kilby (nositel Nobelovy ceny za fyziku) ze společnosti Texas Instruments vynalezl integrovaný obvod (oscilátor). Nezávisle na něm dospěl ke stejnému výsledku i Robert Noyce, jeden z pozdějších zakladatelů společnosti Intel.
• První platební karta American Express byla vydána na podzim roku 1958, byla z papíru a měla fialovou barvu. O rok později se začaly z bezpečnostních důvodů vydávat karty z plastu.
• Firma Mattel získala patent na panenku Barbie.
• Vynalezena hmoždinka S ve firmě založené Arturem Fischerem.
• Závody Škoda v Plzni vyrobily svoji první lokomotivu se spalovací turbínou TL 659.001 s mechanickým přenosem a výkonem 2350 kW.
• Byly vyvinuty smrštitelné fólie smíšením polystyrénu se syntetickou gumou.
• Vznikl první automobil Subaru, zhruba o velikosti Fiatu 500.
• Byl objeven chemický prvek nobelium.
• Sestrojení radaru, jehož elektromagnetické záření bylo dostatečně silné, aby proniknlo například vrstvou ledovce, pomohlo k lepšímu zmapování zemského povrchu.
• V Pyrenejích byla uvedena do provozu sluneční pec s výkonem 1000 kW
• 1958 – 1962 výstavba atomové elektrárny v Čeljabinsku se šesti bloky o jednotlivém bloku 100 MW

Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku - Pavel Alexejevič Čerenkov, Ilja Frank, Igor Jevgeněvič Tamm
• Nobelova cena za chemii - Frederick Sanger
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu - George Wells Beadle, Edward Lawrie Tatum, Joshua Lederberg
• Nobelova cena za literaturu - Boris Pasternak
• Nobelova cena míru - Georges Pire

Narození

Česko

• 24. dubna – Jiří Meitner, český malíř a výtvarník
• 1. května – Zbyněk Matějů, český hudební skladatel
• 2. května – Stanislav Levý, český fotbalista
• 15. května – Vít Sázavský, český hudebník
• 28. května – František Straka, český fotbalista a trenér
• 10. června – Vladimír Dlouhý, český herec
• 10. července - Martin Havelka, český divadelní a filmový herec
• 21. srpna – Petr Rada, český fotbalista a fotbalový trenér
• 23. srpna – Karel Plíhal, český skladatel a písničkář

Svět

• 20. ledna – Lorenzo Lamas, americký herec
• 13. února – Marc Emery, kanadský aktivista bojující za legalizaci marihuany
• 20. dubna – Vjačeslav Fetisov, ruský hokejista
• 25. dubna – Fish, skotský zpěvák
• 11. května – Brice Hortefeux, francouzský politik
• 5. června – Avigdor Lieberman, izraelský pravicový politik
• 19. června – Sergej Makarov, ruský hokejista
• 27. července – Barbara Rudnik, německá herečka († 23. května 2009)
• 28. července – Terry Fox, sportovec postižený rakovinou kostí, kanadský národní hrdina
• 7. srpna – Bruce Dickinson, zpěvák skupiny Iron Maiden
• 16. srpna
  • Madonna, americká zpěvačka
  • Steve Sem-Sandberg, švédský spisovatel
• 29. srpna – Michael Jackson, americký zpěvák, tanečník a skladatel († 25. června 2009)
• 16. listopadu – Michael Dubruiel, americký katolický bloger, novinář a spisovatel († 3. února 2009)
• 24. listopadu – Alain Chabat, francouzský herec a režisér

Úmrtí

Česko

• 2. ledna – Vlastimil Kybal, historik (* 30. května 1880)
• 4. ledna – Lev Sychrava, právník, novinář a politik (* 16. prosince 1887)
• 7. ledna – Hubert Ripka, politik (* 26. července 1895)
• 28. ledna – Josef Rejlek, překladatel (* 28. června 1888)
• 12. února
  • Petr Bezruč, český spisovatel (* 15. září 1867)
  • Josef Kohout, český hudební skladatel a pedagog (* 29. října 1895)
• 18. února – Jaroslav Kvapil, český klavírista, dirigent, hudební skladatel a pedagog (* 21. dubna 1892)
• 4. března – František Sekanina, básník, spisovatel a literární kritik (* 14. února 1875)
• 1. dubna – Břetislav Bakala, český dirigent a hudební skladatel (* 12. února 1897)
• 4. dubna – Jan Morávek, spisovatel (* 1. května 1888)
• 6. dubna – Vítězslav Nezval, český básník (* 26. května 1900)
• 20. dubna – František Havel, český generál (* 23. srpna 1883)
• 24. dubna – František Pospíšil, etnograf a muzejník (* 5. června 1885)
• 6. května – František Černý, český houslista a hudební skladatel (* 16. října 1875])
• 19. května – Marie Pujmanová, česká spisovatelka (* 8. června 1893)
• 10. června – František Bardon, hermetik a mág (* 1. prosince 1909)
• 12. června – Miloš Čeleda, český hudební skladatel (* 24. listopadu 1884)
• 24. června – Jindřich Ferenc, český hudební skladatel a básník (* 17. června 1881)
• 25. června – Antonín Balatka, český dirigent a skladatel (* 27. října 1895)
• 30. června – František Albert Libra, funkcionalistický architekt a urbanista (* 8. dubna 1891)
• 2. července – Vladimír Sís, novinář, publicista a spisovatel (* 30. června 1889)
• 8. července – Pavel Eisner, překladatel a literární vědec (* 16. ledna 1889)
• 1. srpna – Jaroslav Panuška, malíř (* 3. března 1872)
• 24. srpna – Rudolf Kende, hudební skladatel (* 15. února 1910)
• 7. září – Alois Schneiderka, malíř (* 24. prosince 1896)
• 15. září – František Lydie Gahura, architekt a sochař (* 10. října 1891)
• 26. září – Zdenka Baldová, herečka (* 20. února 1885)
• 9. října – Jan Otakar Martin, herec (* 27. prosince 1888)
• 12. října – Antonín Engel, architekt, urbanista a teoretik architektury (* 4. května 1879)
• 15. října – Maryša Radoňová Šárecká, česká spisovatelka (* 16. prosince 1890)
• 1. listopadu – Josef Kratochvíl, mineralog, petrolog, geolog a pedagog (* 28. července 1878)
• 27. listopadu – Emanuel Chalupný, právník, sociolog, spisovatel a jazykovědec (* 14. prosince 1879)
• 1. prosince – Ferdiš Duša, český grafik, malíř a keramik (* 13. ledna 1888)
• 2. prosince – Josef Rotnágl, poslanec (* 20. listopadu 1875)
• 17. prosince – Josef Vlasák, římskokatolický kněz (* 26. dubna 1867)
• 27. prosince – Jan Kárník, básník a prozaik (* 19. července 1870)

Svět

• 1. ledna – Edward Weston, americký fotograf (* 24. března 1886)
• 30. ledna
  • Iser Be'eri, ředitel zpravodajské služby Hagany – Šaj (* 1901)
  • Ernst Heinkel, německý konstruktér a výrobce letadel (* 24. ledna 1888)
• 31. ledna – Rudolf Saliger, rakouský inženýr (* 1. února 1873)
• 1. února – Clinton Joseph Davisson, americký fyzik (* 22. října 1881)
• 3. února – Richard Kaufmann, izraelský architekt a urbanista (* 20. června 1887)
• 4. února – Stanisław Rospond, polský biskup (* 31. srpna 1877)
• 7. února – Betty MacDonaldová, americká spisovatelka (* 26. března 1908)
• 11. února – Ernest Jones, britský neurolog a psychoanalytik (* 1. ledna 1879)
• 13. února
  • František Viktor Podolay, slovenský malíř a grafik (* 27. května 1905)
  • Christabel Pankhurst, britská sufražetka (* 22. září 1880)
  • Georges Rouault, francouzský malíř a grafik (* 27. května 1871)
• 22. února – Henryk Arctowski, polský geograf, geofyzik, geolog a cestovatel (* 15. července 1871)
• 3. března
  • Ján Botto, slovenský politik (* 12. července 1876)
  • Ivan Krasko, slovenský básník (* 12. června 1876)
• 11. března – Ingeborg Dánská, dánská princezna (* 2. srpna 1878)
• 17. března – John Pius Boland, irský politik a tenista (* 16. září 1870)
• 21. března – Paul Rivet, francouzský etnolog (* 7. května 1876)
• 23. března – Florian Znaniecki, polský sociolog a filozof (* 15. ledna 1882)
• 29. března – Rajko Nahtigal, slovinský filolog (* 14. dubna 1877)
• 5. dubna – Isidora Sekulić, srbská spisovatelka (* 16. února 1877)
• 16. dubna – Rosalind Franklinová, anglická biofyzička, chemička a bioložka (* 25. července 1920)
• 18. dubna – Maurice Gamelin, francouzský generál (* 20. září 1872)
• 19. dubna – Ernst Robert Curtius, německý literární historik a romanista (* 14. dubna 1886)
• 1. května – Oscar Torp, norský politik (* 8. června 1893)
• 2. května – Alfred Weber, německý národohospodář, sociolog a filosof (* 30. července 1868)
• 12. května – Paul Reinecke, německý archeolog (* 25. září 1872)
• 22. května – Michail Zoščenko, ruský spisovatel, satirik a dramatik (* 10. srpna 1895)
• 28. května – Mikuláš Schneider-Trnavský, slovenský hudební skladatel, dirigent a hudební pedagog (* 24. května 1881)
• 29. května – Juan Ramón Jiménez, španělský básník (* 24. prosince 1881)
• 13. června – Moisej Salomonovič Nappelbaum, ruský fotograf (* 6. prosince 1869)
• 16. června – Imre Nagy, maďarský reformní politik a premiér (* 7. června 1896)
• 20. června – Kurt Alder, německý chemik nositel Nobelovy ceny ze chemii roku 1950 v oblasti organické syntézy (* 10. července 1902)
• 6. července – Art Bisch, americký automobilový závodník (* 10. listopadu 1926)
• 14. července – Fajsal II., irácký král (* 2. května 1935)
• 22. července – Michail Zoščenko, irácký král (* 2. května 1935)

• 18. července – Kazimierz Fabrycy, polský generál (* 3. března 1888)
• 14. srpna – Frédéric Joliot-Curie, francouzský fyzik (* 19. března 1900)
• 15. srpna – Big Bill Broonzy, americký bluesový zpěvák, kytarista a hudební skladatel (* 26. června 1898)
• 17. srpna – John Marshall, britský archeolog (* 19. března 1876)
• 23. srpna – Roger Martin du Gard, francouzský prozaik a dramatik (* 23. března 1881)
• 24. srpna – Inge Stollová, německá motocyklová sportovkyně (* 11. února 1930)
• 25. srpna – John Watson, americký psycholog (* 9. ledna 1878)
• 26. srpna – Ralph Vaughan Williams, anglický hudební skladatel (* 12. října 1872)
• 27. srpna – Ernest Orlando Lawrence, americký fyzik (* 8. srpna 1901)
• 3. září – Norman Kemp Smith, skotský filozof (* 1872)
• 11. září – Hans Grundig, německý malíř a grafický designér (* 19. února 1901)
• 17. září – Avraham Aba'as, izraelský politik (* 1912)
• 26. září – Kazimierz Nitsch, polský jazykovědec (* 2. února 1874)
• 2. října – Marie Stopesová, britská paleobotanička, bojovnice za ženská práva a propagátorka antikoncepce (* 15. října 1880)
• 3. října – George Bell, anglikánský teolog a duchovní (* 4. února 1883)
• 4. října – Albert von Beckh, německý generál(* 5. února 1870)
• 8. října – Ran Bosilek, bulharský básník, překladatel a spisovatel (* 26. října 1886)
• 9. října – Pius XII., papež (* 2. března 1876)
• 11. října
  • Johannes Robert Becher, německý politik a básník (* 22. května 1891)
  • Maurice de Vlaminck, francouzský malíř (* 4. dubna 1876)
• 24. října – George Edward Moore, anglický filozof (* 4. listopadu 1873)
• 26. října – Ladislav Hudec, slovenský-maďarský architekt (* 8. ledna 1893)
• 27. října – Josef Klausner, rusko-izraelský historik (* 20. srpna 1874)
• 3. listopadu – Pierre-Henri Cami, francouzský dramatik a humorista (* 20. června 1884)
• 17. listopadu – Jutaka Tanijama, japonský matematik (* 12. listopadu 1927)
• 24. listopadu – Robert Cecil, britský politik a diplomat (* 14. září 1864)
• 27. listopadu – Walter Pach, americký historik umění (* 11. července 1883)
• 3. prosince – Sergej Nikolajevič Sergejev-Censkij, ruský spisovatel, dramatik a básník (* 18. září 1875)
• 6. prosince – Avraham Chajim Šag, izraelský politik (* 1887)
• 10. prosince – Ľudovít Bazovský, slovenský politik (* 22. července 1872)
• 11. prosince – Hana Gregorová, slovenská spisovatelka (* 30. ledna 1885)
• 12. prosince – Milutin Milanković, srbský geofyzik (* 28. května 1879)
• 15. prosince – Wolfgang Pauli, švýcarský fyzik (* 25. dubna 1879)
• 21. prosince – Lion Feuchtwanger, německý spisovatel (* 7. července 1884)

Domácí demografický vývoj

Demografický vývoj v Česku

1958
Střední stav obyvatel	9 574 650
Narození	143 251
Zemřelí	93 697
Přirozený přírůstek	48 065
Přírůstek stěhováním	6 118
Celkový přírůstek	54 183

Hlavy států

Evropa:

• Československo - prezident Antonín Novotný
• Maďarsko
  • premiér János Kádár (do 28.1.)
  • premiér Ferenc Münnich
  • fakticky i nadále János Kádár ve funkci ÚV MSDS
• Rakousko - prezident Adolf Schärf
• Západní Německo
  • prezident Theodor Heuss
  • kancléř Konrad Adenauer
• Vatikán
  • papež Pius XII.
  • papež Jan XXIII.
• Francie - prezident René Coty
• Litevská SSR – Antanas Sniečkus
• Sovětský svaz
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu Kliment Jefremovič Vorošilov
  • (de facto) první tajemník KSSS Nikita Sergejevič Chruščov

• USA - prezident Dwight David Eisenhower

Asie:

• Japonsko – Císař Šówa
• Čína - předseda ČLR Mao Ce-Tung