Agatha Christie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová
Agatha Christie.png
Rodné jméno Agatha Mary Clarissa Millerová
Narození 15. září 1890
Torquay, Devon, Anglie
Úmrtí 12. ledna 1976 (ve věku 85 let)
Wallingford, Oxfordshire, Anglie
Pseudonym Mary Westmacott
Národnost anglická
Stát Anglie
Žánr detektivní a romantické povídky
Ocenění Řád britského impéria
Děti Rosalind Hicks (19192004)
Emblem-web.svg oficiální stránka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, obvykle známá jako Agatha Christie (15. září 1890, Torquay, Spojené království12. ledna 1976, Wallingford, Spojené království), občas používající pseudonym Mary Westmacott, byla anglická spisovatelka, autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů.

Jedná se o světově nejznámější spisovatelku všech dob. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v typické viktoriánské rodině, a jak bylo v té době zvykem, získala základní vzdělání od svých rodičů. Roku 1906 odjela do Paříže studovat hudbu a zdokonalit svou francouzštinu. Zde zjistila, že má talent na zpěv a klavír, pro svou ostýchavost před publikem a nedostatečně silný hlas však od kariéry zpěvačky upustila.

Dne 24. prosince 1914 se provdala za důstojníka Archibalda Christieho. V průběhu první světové války A. Christie pracovala jako dobrovolná sestra a lékárnice v Ashfieldu. Zkušeností získaných během těchto let při práci s léky, a často i jedy, využila později při psaní svých detektivek. Roku 1919 se jí narodila dcera Rosalind.

Roku 1926 se po smrti své matky a kvůli manželské krizi nervově zhroutila. V té době došlo k jejímu slavnému zmizení. Po dobu jedenácti dnů byla nezvěstná a ani po jejím nalezení v hotelu v Harrogate se tento incident nikdy plně nevyjasnil. Na motivy autorčina zmizení vznikl i film Agatha (1979) v hlavní roli s Vanesou Redgraveovou, Dustinem Hoffmanem a Timothy Daltonem.

Roku 1928 bylo její manželství s Archibaldem Christie rozvedeno, nicméně jako již zavedená autorka (první kniha jí vyšla již roku 1921, i když v copyrightu je uveden roku 1920) netrpěla finančními problémy.

Roku 1928 se vydala do Bagdádu a mimo jiné navštívila i slavné archeologické vykopávky v Uru, kde se seznámila s archeologem Sirem Leonardem Woolleym a jeho ženou Catherine. Při opětovné návštěvě Uru v roce 1930 poznala i asistenta Wooleyho a svého druhého manžela Maxe Mallowana.

Během první i druhé světové války A. Christie pracovala jako dobrovolnice ve výdejně léků.

V roce 1956 byla jmenována C.B.E. (Velitel britského imperia) a roku 1971 jí královna Alžběta II. udělila titul „Dáma britského impéria“.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o světově nejznámější spisovatelku detektivních příběhů a také nejlépe prodávaného autora svého žánru. Jejích knih se prodalo již přes 2 mld. výtisků v angličtině a 1 mld. v dalších 103 jazykových mutacích. Například ve Francii se oproti 22 mil. výtisků knih Emila Zoly prodalo již přes 40 mil. výtisků jejích knih.

Její divadelní hra Past na myši je vůbec nejdéle hranou divadelní hrou. V londýnském Ambassadors Theatre proběhla premiéra 25. listopadu 1952. Odtud se roku 1974 přesunula do nedalekého St. Martins Theatre, kde se stále hraje. V listopadu 2012 měla hra za sebou již 25 000. představení, v době, kdy akorát slavila 60 let od londýnské premiéry.

Publikovala celkem přes 80 románů, povídkových knížek a divadelních her, především šlo o detektivky. Ráda porušovala nepsaná pravidla o stavbě detektivního románu – jedna z jejích raných knih Vražda Rogera Ackroyda je známá svým překvapivým rozuzlením – autorka však na konci knihy čtenáři předkládá všechna fakta, podle kterých bylo možno odvodit, kdo je vrah.

Většina jejího díla byla zfilmována, některá i vícekrát (Vražda v Orient-expresu, Smrt na Nilu, Vlak z Paddingtonu - jedna z adaptací pod českým názvem "To je vražda, řekla"). Televize již vytvořila televizní a rozhlasové verze většiny případů Hercule Poirota i slečny Marplové. Novější televizní série Agatha Christie's Poirot s Davidem Suchetem v hlavní roli vyrobila televize Granada. V roce 2004 vytvořila japonská společnost Nippon Housou Kyoukai animovanou verzi příběhů Hercule Poirota a slečny Marplové. Několikrát byl také zfilmován její detektivní román Ten Little Niggers (1939), který vyšel v českém překladu jako Deset malých černoušků. Mj. se jedná o následující snímky: V roce 1945 vznikl film Ten Little Indians, jeho remake se stejným názvem pochází z roku 1965, třetí verze pochází z roku 1989. Ruská verze Děsjať Něgriťat pochází z roku 1987.

Z jejích literárních detektivů jsou nejslavnější Hercule Poirot (belgický detektiv žijící v Anglii) a slečna Marplová.

Ve své knize "Smrt v oblacích" (1935) - jako i v několika dalších příbězích - se zmiňuje i o Československu: "Slečna Greyová jde s dobou. Používá nejmodernější systém vynalezený jedním Čechoslovákem." "Opravdu? Československo musí být úžasná země. Zdá se, že všechno pochází odtamdtud - boty, sklo, rukavice a teď i těsnopis. Úžasné."

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • 1921 Záhada na zámku Styles (The Mysterious Affair at Styles), autorčino první dílo, napsané za první světové války, objevil se v něm poprvé Hercule Poirot
  • 1922 Tajemný protivník (The Secret Adversary), první kniha ve které vystupuje detektivní pár Tommy a Pentlička
  • 1923 Vražda na golfovém hřišti (Murder on the Links)
  • 1924 Muž v hnědém obleku (The Man in the Brown Suit)
  • 1924 Poirotova pátrání (Poirot Investigates)
  • 1925 Tajemství Chimneys (The Secret of Chimneys)
  • 1926 Vražda Rogera Ackroyda (The Murder of Roger Ackroyd)
  • 1927 Velká čtyřka (The Big Four)
  • 1928 Záhada Modrého vlaku (The Mystery of the Blue Train)
  • 1929 Zločiny pro dva (Patrners in Crime)
  • 1929 Záhada sedmi ciferníků (The Seven Dials Mistery)
  • 1930 Vražda na faře (The Murder at the Vicarage), mylně uváděno jako první příběh slečny Marplové
  • 1930 Záhadný pan Quin (The Mysterious Mr Quin) krátké povídky ve kterých poprvé vystupuje pan Harley Quin)
  • 1931 Sittafordská záhada (The Sittaford Mystery)
  • 1932 Dům na úskalí (Peril at End House)
  • 1932 Třináct záhad (The Thirteen Problems), část povídek publikována časopisecky v roce 1928 - jednalo se o vůbec první vystoupení slečny Marplové
  • 1933 Smrtonoš (The Hound of Death), dvanáct krátkých povídek
  • 1933 Smrt lorda Edgwarea (Lord Edgware Dies)
  • 1934 Vražda v Orient-expresu (Murder on the Orient Express)
  • 1934 Parker Pyne zasahuje (Parker Pyne Invastigates), dvanáct krátkých povídek kde se poprvé objevují Parker Pyne a Ariadne Oliverová
  • 1934 Záhadné zmizení lorda Listerdalea (The Listerdale Mystery), dvanáct krátkých povídek
  • 1935 Tragédie o třech dějstvích (Three-Act Tragedy)
  • 1935 Proč nepožádali Evanse? (Why Didn't They Ask Evans?)
  • 1935 Smrt v oblacích (Death in the Clouds)
  • 1936 Vraždy podle abecedy (The A.B.C. Murders)
  • 1936 Vražda v Mezopotámii (Murder in Mesopotamia)
  • 1936 Karty na stole (Cards on the Table)
  • 1937 Smrt na Nilu (Death on the Nile)
  • 1937 Němý svědek (Dumb Witness)
  • 1937 Vražda v postranní ulici (Murder In the Mews), sbírka 4 povídek
  • 1938 Schůzka se smrtí (Appointment with Death)
  • 1939 Deset malých černoušků (Ten Little Niggers, nebo také Ten Little Indians)
  • 1939 Vždyť je to hračka (Murder Is Easy)
  • 1939 Vánoce Hercula Poirota (Hercule Poirot's Christmas)
  • 1939 Regatta Mystery and Other Stories, sbírka povídek, vydáno v USA, v Británii se povídky objevily v jiných sbírkách
  • 1940 Temný cypřiš (Sad Cypress)
  • 1941 Zlo pod sluncem (Evil Under the Sun)
  • 1941 N či M? (N or M?)
  • 1941 Nástrahy zubařského křesla (One, Two, Buckle My Shoe)
  • 1942 Mrtvá v knihovně (The Body in the Library)
  • 1942 Pět malých prasátek (Five Little Pigs)
  • 1942 Není kouře bez ohýnku (The Moving Finger)
  • 1944 Nultá hodina (Towards Zero)
  • 1945 Cyankáli v šampaňském (Sparkling Cyanide)
  • 1945 Nakonec přijde smrt (Death Comes as the End)
  • 1946 Poslední weekend (The Hollow)
  • 1947 Herkulovské úkoly pro Hercula Poirota (The Labours of Hercules), dvanáct povídek
  • 1948 Čas přílivu, nově publikováno pod názvem Na vrcholu vlny (Taken at the Flood)
  • 1948 Svědek obžaloby a jiné příběhy (The Witness for the Prosecution and Other Stories), sbírka jedenácti krátkých povídek, nikdy nevydáno v Británii, viz poznámka u Regatta Mystery
  • 1949 Hadí doupě (Crooked House)
  • 1950 Oznamuje se vražda (A Murder is Announced)
  • 1950 Tři slepé myšky a jiné příběhy (Three Blind Mice), sbírka devíti krátkých povídek, i tato kniha byla vydána pouze v USA, povídka Tři slepé myšky navíc nebyla zařazena do žádné z povídkových sbírek Agathy Christie vydané na území VB
  • 1951 Sešli se v Bagdádu (They Came to Baghdad)
  • 1951 Outsider a jiné povídky (The Under Dog and Other Stories), devět povídek, viz poznámka u Regatta Mystery
  • 1952 Smrt staré posluhovačky (Mrs McGinty's Death)
  • 1952 Smysluplná vražda (They Do It With Mirrors)
  • 1953 Kapsa plná žita (A Pocket Full of Rye)
  • 1953 Po pohřbu (After the Funeral)
  • 1955 Zlatá brána otevřená (Hickory Dickory Dock)
  • 1955 Místo určení neznámé (Destination Unknown)
  • 1956 Hra na vraždu (Dead Man's Folly)
  • 1957 Vlak z Paddingtonu (The 4.50 from Paddington)
  • 1957 Zkouška neviny (Ordeal by Innocence)
  • 1959 Kočka mezi holuby (Cat among the Pidgeons)
  • 1960 Královský rubín a jiné povídky (The Adventure of the Christmas Pudding), šest povídek
  • 1961 Plavý kůň (The Pale Horse)
  • 1962 Prasklé zrcadlo (The Mirror Crack'd from Side to Side)
  • 1963 Hodiny (The Clock)
  • 1964 Karibské tajemství (The Caribbean Mystery)
  • 1965 V hotelu Bertram (At Bertram's Hotel)
  • 1966 Třetí dívka (Third Girl)
  • 1967 Nekonečná noc (Endless Night)
  • 1968 Dům u kanálu (By the Pricking Of My Thumbs)
  • 1969 Viděla jsem vraždu (Hallowe'en Party)
  • 1970 Passenger to Frankfurt
  • 1971 Nemesis (Nemesis)
  • 1971 Zlatý míč a jiné příběhy (The Golden Ball and Other Stories), patnáct povídek, viz poznámka u Regatta Mystery
  • 1972 Sloni mají paměť (Elephants Can Remember)
  • 1973 Akhnaton – A play in three acts – knižně vydaná historická divadelní hra
  • 1973 Postern of Fate, poslední napsaný román Agathy Christie
  • 1974 Rané případy Hercula Poirota (Poirot's Early Cases), osmnáct krátkých povídek
  • 1975 Opona, Poirotův poslední případ (Curtain: Poirot's Last Case), kniha byla napsaná již během 2. světové války
  • 1976 Zapomenutá vražda (Sleeping Murder), napsáno pravděpodobně již za 2. světové války
  • 1979 Poslední případy slečny Marplové a dva jiné příběhy (Miss Marple's Final Cases), sbírka povídek
  • 1991 Potíže v zálivu Pollensa (Problem at Pollensa Bay and Other Stories), 8 krátkých povídek vydaných až po autorčině smrti
  • 1997 Dokud světlo nepohasne ('While the Light Lasts and Other Stories)

Spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • 1952 Past na myši (The Mousetrap)
  • 1953 Svědek obžaloby (Witness for the Prosecution)

a další divadelní hry jako například Neočekávaný host nebo Deset malých černoušků

Romány vydané pod pseudonymem Mary Westmacott[editovat | editovat zdroj]

  • 1930 Obrův chléb (Giant's Bread)
  • 1934 Nedokončený portrét (Unfinished Portrait)
  • 1944 Já nebyl u tebe, když přicházelo jaro (Absent in the Spring)
  • 1948 Růže a tis (The Rose and the Yew Tree)
  • 1952 Dcera je dcera (A Daughter's a Daughter)
  • 1956 Břímě (The Burden)

Další díla[editovat | editovat zdroj]

  • Vlastní životopis
  • Pověz mi, jak žijete (Come, Tell Me How You Live)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Od narození královny detektivek Agathy Christie uplyne 120 let, Lidovky.cz, 11. září 2010

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]