Zbabělci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zbabělci, román napsaný již v roce 1948, vydaný však až o deset let později, jsou Škvoreckého prvotinou a obsahují řadu autobiografických prvků. Děj se odehrává ve východočeském městě Náchod (v knize zmiňováno jako Kostelec), v jediném týdnu na samém konci druhé světové války. Každý den hlavního hrdiny Dannyho Smiřického je vylíčen jako samostatná kapitola.

Osm dní od pátku 4. května do 11. května je viděno značně subjektivně očima dvacetiletého gymnazisty, který je členem amatérské hudební jazzové skupiny. Jazz je jeho velkou vášní, stejně tak jako dívky, kterým se ze všech sil snaží zalíbit. Konkrétně jde o dlouhotrvající lásku k Ireně, která ale jeho city neopětuje a chodí s horolezcem Zdeňkem.

V posledních dnech války se v Kostelci schyluje k revoluci - je očekáván příchod osvoboditelských armád, ale i prchajících esesmanů. V městečku se totiž organizuje silný odpor proti posledním skupinkám Němců. Kvůli tomu dochází k častým konfrontacím mezi tzv. městskou smetánkou, která za tváří revoluce skrývá svoji slabost a omezenost, a mladou generací, obrňující se notnou dávkou cynismu a pesimismu.

Danny se nechá zapsat do armády a jediným motivem jeho jednání je zde potenciální Irenin obdiv, až se z něj stane hrdina. Po prvních hodinách v armádě jsou Danny a jeho kamarádi Benno a Harýk unavení, nevyspalí a hladoví a rozhodnou se dezertovat. Danny ale za pár dní potká kamaráda Přemu a jeho kulometem zlikvidují německý tank. Přihlížejícím ruským vojákům neřeknou svá pravá jména: nechtějí být taháni po "parádách". Vyhrocená situace v Kostelci vrcholí při střetu s komunisty a prchajícími Němci. Dochází k brutálnímu mučení německých vojáků, nejen za jejich skutečné viny, ale za viny celého hitlerovského Německa. Vina Třetí říše a požadavek trestu byly v těchto dnech v lidech pevně zakořeněny do té míry, že byli schopni se mstít i na nevinných. Vše končí oficiálním vítáním Rudé armády.

Danny je ve svých soudech okolí a prostředí malého města velmi otevřený a mladicky kritický, svou otevřenost neomezuje ani v otázkách tabuizovaných jako jsou sex, postavení mladé generace nebo úvahy mezi řádky na téma: měli bychom tu radši Angličany, nebo Rusy?

V románu jsou zdařile vykresleny životní pocity mladé generace, její revolta proti pokrytectví generace otců. Danny má zdravou naivitu mládí, odpor k jakémukoli patosu, občas se zdá být cynický, ale přitom cítíme, že je lidský, tolerantní a pln soucitu k těm, kteří si to zasluhují. Jazyk knihy, slang mladých lidí, živé dialogy a prokládání češtiny němčinou a angličtinou – to vše také přispělo k výrazné plastičnosti a přesvědčivosti postav, přestože se jejich životní obzor nezdá nijak zvlášť široký – jejich nejvyššími životními hodnotami jsou jazz a kontakty s druhým pohlavím.

Film[editovat | editovat zdroj]

Na jaře či v létě 1968 napsal Josef Škvorecký s Milošem Formanem synopsi scénáře k Zbabělcům. Samotný scénář, natož film ale už nevznikl. Škvorecký po odchodu do exilu přeložil synopsi do angličtiny, ale ani zde podle ní žádný film nevznikl. Původní česká verze se ztratila, Škvorecký synopsi přeložil zpátky do češtiny na začátku 21. století. Poté byla publikována v bulletinu Společnosti Josefa Škvoreckého Danny č. 1/2004 a knižně v souboru Zločin v šantánu a jiné filmové povídky a scénáře (spisy Josefa Škvoreckého, svazek 28, Literární akademie 2007).

Kromě toho napsal scénář Zbabělců Petr Jarchovský a zfilmovat ho zvažovali v 90. letech 20. století Jiří Menzel či Vladimír Michálek. Nerealizovaný zůstal zatím i projekt Bohdana Slámy.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PŘIBÁŇ, Michal: Ediční poznámka. In Josef Škvorecký: Zločin v šantánu a jiné filmové povídky a scénáře, Literární akademie 2007.

Literatura[editovat | editovat zdroj]