Eduard Outrata
| JUDr. Dr. techn. Ing. Eduard Outrata | |
|---|---|
 | |
| 1. ministr financí Československa exilové vlády v Londýně | |
| Ve funkci: 21. července 1940 – 27. října 1941 | |
| Prezident | Edvard Beneš |
| Předseda vlády | Jan Šrámek |
| Předchůdce | nikdo (funkce vznikla) |
| Nástupce | Ladislav Karel Feierabend |
| státní ministr exilové vlády v Londýně (pověřený agendou ministerstva obchodu, průmyslu a živností) | |
| Ve funkci: 27. října 1941 – 12. listopadu 1942 | |
| Prezident | Edvard Beneš |
| Předseda vlády | Jan Šrámek |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ (1948–1951) |
| Narození | 7. března 1898 Čáslav  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 8. června 1958 (ve věku 60 let) Praha  Československo |
| Choť | Emma Outratová, roz. Čepková |
| Děti | Edvard Outrata, Lydia Vítová, roz. Outratová, Jan Outrata |
| Alma mater | Vysoká škola obchodní v Praze (VŠO) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eduard Outrata (7. března 1898 Čáslav[1] – 8. června 1958 Praha) byl československý národohospodář, politik a účastník protinacistického odboje.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Absolvoval gymnázium v Časlavi, poté vystudoval práva a Vysokou školou obchodní v Praze.[2]
Roku 1923 nastoupil jako pracovník do brněnské Zbrojovky.[3] Od roku 1933 byl jejím obchodním ředitelem a v letech 1936–1939 generálním ředitelem. V červnu roku 1939 odešel s rodinou do exilu, když se nevrátil ze služební cesty do okupované vlasti a stal jedním z představitelů II. odboje, spoluzakladatelem Československého národního výboru (ustaven 17. listopadu 1939 v Paříži), v londýnské exilové vládě ministrem financí (1940–1941)[4] a následně (1941–1942) státním ministrem pověřeným agendou ministerstva obchodu, průmyslu a živností.[5] V letech 1940–1945 člen státní rady v Londýně.
Významně pomohl i Spojencům, když předal britské vládě k využití technické novinky Zbrojovky. Patřila k nim tzv. toleranční soustava, která umožňovala vzájemnou výměnu součástí pušek a jiných zbraní, technická řešení lehkých pěchotních zbraní včetně kulometu Bren a těžkého kulometu Besa, které se pak staly účinnou zbraní britské armády.[6]
Po válce se s rodinou vrátil do Československa. Ačkoliv před válkou inklinoval k národním socialistům, jako jeden z mála zůstal po Únoru 1948 ve funkcích, když akceptoval komunistický režim. Zastával vyšší státní funkce, v letech 1945–1949 byl generální sekretář Hospodářské rady při předsednictvu vlády, v letech 1946–1949 byl místopředseda Ústřední plánovací komise, poté v letech 1949–51 působil jako náměstek ministra-předsedy Státní plánovací komise.[4][6]
Roku 1951 mu komunistický režim přestal důvěřovat a v době čistek byl uvězněn. Následně byl roku 1954 v politickém procesu, na základě vykonstruovaných obvinění, odsouzen na 12 let vězení.[4][2] V roce 1956 byl ze zdravotních důvodů propuštěn. Zemřel 8. června 1958 v Praze. V roce 1963 byl soudně rehabilitován.[6]
Evidence STB[editovat | editovat zdroj]
V databázi Archivu bezpečnostních složek abscr.cz je Outrata, Eduard, datum narození 7.3.1898 a 7.5.1898 (nejstarší záznam, zaveden 15.8.1955) uveden jako zaznamenán:
- v Archivním protokolu starých operativních svazků, zaveden dne 15.8.1955 registrujícím útvarem 1. zvláštní odbor MV, pod registračním číslem 38030/5 (archivní číslo 479)
- v Archivním protokolu (zvláštní - ZO) operativních svazků, zaveden dne 3.3.1958 registrujícím útvarem Statisticko-evidenční odbor FMV, pod registračním číslem 38030 (archivní číslo 797)
- v Zvláštních vyšetřovacích spisech - archivním protokolu, zaveden dne (neuvedeno) registrujícím útvarem Statisticko-evidenční odbor FMV, pod registračním číslem 26320 (archivní číslo ZV-61)
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Dvouletý plán našeho hospodářství. Praha : Česká společnost národohospodářská, 1947. 17 s.
- O pětiletém plánu. Praha : Česká společnost národohospodářská, Fr. Řivnáč, 1949. 30 s.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Index narozených, Čáslav, 1897-1907, snímek 40 [online]. SOA Praha [cit. 2023-07-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Archivovaná kopie. svk7.svkkl.cz [online]. [cit. 2014-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-03.
- ↑ Archivovaná kopie. leccos.com [online]. [cit. 2013-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-31.
- ↑ a b c http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=45089
- ↑ Archivovaná kopie. www.edejiny.cz [online]. [cit. 2013-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-26.
- ↑ a b c Archivovaná kopie. www.libri.cz [online]. [cit. 2013-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-12.
