Ezio Gamba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přehled medailí
Ezio Gamba
Ezio Gamba
Judo na letních olympijských hrách
zlato LOH 1980 lehká váha
stříbro LOH 1984 lehká váha
Mistrovství světa v judu
stříbro MS 1979 lehká váha
stříbro MS 1983 lehká váha
Mistrovství Evropy v judu
zlato ME 1982 lehká vah
stříbro ME 1979 lehká váha
stříbro ME 1983 lehká vaha
bronz ME 1986 lehká vaha

Ezio Gamba, (* 2. prosinec 1958 Brescia, Itálie) je bývalý reprezentant Itálie v judu. Je majitelem zlaté a stříbrné olympijské medaile.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

V seniorské reprezentaci se začal objevovat od svých 16 let.

V 17 letech reprezentoval Itálii na olympijských hrách v Montrealu v roce 1976 v polostřední váze (-70kg). V prvním kole měl volný los a druhém porazil na ippon technikou tomoe-nage Argentince. Ve čtvrtfinále mu vystavil stopku Jihokorejec I Čchang-Son.

V roce 1977 se změnily váhové limity. Lehká váhová kategorie se rozšířila na tři a on bez toho, aby změnil svojí váhu, se stal členem lehké váhové kategorie.

V roce 1980 se účastnil olympijských her v Moskvě. Při bojkotu Japonců a Jihokorejců byl velkým favoritem na zlatou medaili. Jinak v jeho váhové kategorii startovala kompletní světová špička vyjma mistra Evropy Rumuna Vlada, který před olympiádou tragicky zahynul. Ani on původně neměl startovat. Italští reprezentanti v judu byli příslušníci armádního klubu. Italská armáda zakázala poslat své členy na olympiádu do Moskvy. Gamba to vyřešil po svém. Z armády odešel a startoval tak jako jediný Ital v celé soutěži. V prvním kole si nelámal hlavu s Kuvajťanem. Ve druhém kole svedl taktickou bitvu s Francouzem Ch. Ďotem, kterého porazil na praporky rozhodčích. Ve čtvrtfinále poslal po minutě boje na ippon Severokorejce Kima. V semifinále si poradil s Mongolem Davádalajem na ippon po třech minutách boje. Ve finále se utkal se svým velkým rivalem Britem Edemsem. Zápas skončil po 7 minutách nerozhodně. Vše měli v rukou rozhodčí a ti zvolili praporky za vítěze jeho. Získal zlatou olympijskou medaili.

V roce 1984 byl na nejlepší cestě zlatou medaili na olympijských hrách v Los Angeles obhájit. Jeho největší rival Edams změnil váhovou kategorii a hry bojkotovaly země východního bloku. Den před turnajem si pořídil páčidlo made in USA a v prvním kole se utkal s Francouzem S. Ďotem (mladší bratr Ch. Ďota). Po minutě boje mu nasadil páku. Ve druhém kole nasadil páčení zástupci Lichtenštejnska po dvou minutách boje. Ve čtvrtfinále Kanaďanovi Bešampovi nasadil páčení po 42 sekundách. No a do čtveřice v semifinále dokonce po 10s zápasu upáčil Brazilce Onmuru. Ve finále se mu již páčidlo opotřebovalo a jeho soupeř Jihokorejec An navíc dvakrát bodoval kokou. Vybojoval stříbrnou olympijskou medaili.

V roce 1988 již nebyl v optimální formě, ale na olympijských hrách v Soulu startoval. V prvním kole porazil na praporky rozhodčích tureckého zástupce, ale ve druhém kole ho vybodoval penalizací (koka) Španěl Ruiz.

Po olympiádě 1988 ukončil sportovní kariéru. Až do roku 2004 vedl italskou reprezentaci jako hlavní trenér. Od roku 2009 pracuje jako hlavní trenér ruské reprezentace, kterou pomohl společně s Makarovem a Larjukovem dostat stabilně na přední příčky. Na olympijské hry v Londýně v roce 2012 složil úspěšný tým, který bral tři zlaté, jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988
Olympijské hry - - úč. - - - 1. - - - 2. - - - úč.
Mistrovství světa - úč. - - - 2. - dns - 2. - 7. - dns -
Mistrovství Evropy  ?  ?  ?  ?  ? 2. dns  ? 1. 2. dns dns 3.  ?  ?
MS juniorů  ? - 2. - - - - - - - - - - - -
ME juniorů  ?  ?  ? 2. 2. - - - - - - - - - -
ME kadetů 2. - - - - - - - - - - - - - -

Reference[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]