Mistrovství světa v judu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Mistrovství světa v judu je sportovní akce s velmi dlouhou historií od roku 1956.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sportovní zápolení v judu (šiai) zaznamenalo velký rozmach v 50. letech 20. století. Kvůli nejednotnému systému udělování technických stupňů v Evropě (EJU), Asii (Kodokan) apod. se na prvních mistrovství světa bojovalo pouze v kategorii bez rozdílu technických stupňů později bez rozdílu vah.

První mistrovství světa se konalo v roce 1956 a se začleněním juda na olympijské hry se poprvé zavedli váhové kategorie. Nejprve čtyři a od roku 1967 do roku 1975 bylo kategorií šest. Po letních olympijských hrách v roce 1976 přibyly další dvě kategorie a tento počet osmi kategorií trvá do dnešní doby. V posledních letech je pouze snaha judisticky méně atraktivní kategorii bez rozdílu vah vyčlenit z hlavního turnaje mistrovství světa.

Od roku 1956 do roku 1975 mohli startovat v jednotlivých kategoriích dva reprezentanti z jedné země. Se zvýšením počtu kategorií od roku 1977 se počet snížil na jednoho reprezentanta z dané země. Od roku 1998 došlo k velmi podstatné změně limitů váhových kategorií, se kterou se řada výborných judistů nedokázala poprat. Další podstatnou změnou byl rok 2010, kdy se opět zavedla možnost startu dvou reprezentantů z jedné země ve váhové kategorii. Pro kategorii bez rozdílu vah byl tento počet zvýšen na čtyry reprezentanty.

Ženy se původně judu věnovali v rámci sebeobrany a zdravého životního stylu. Od 70. let začali soupeřit i mezi sebou a v roce 1980 měli své první mistrovství světa. V prvních letech dominovali především západní judistky (Evropanky a Američanky). Ve východních zemích včetně Japonska byl tento proces pomalejší. V Japonsku například zpopularizovala ženské judo až v 90. letech 20. století Rjóko Tani.

V 60. letech byl za mistrovství světa považován olympijský turnaj v roce 1964, ale v té době ještě nebylo zcela zřejmé zdali bude judo v budoucnosti olympijským sportem. V dnešní době se podle všech dostupných informací se turnaj na LOH 1964 za mistrovství světa nepovažuje.

Jednotlivé ročníky MS[editovat | editovat zdroj]

Rok Číslo Místo Poznámka
1956 I. JPN Tokio, Japonsko první mistrovství světa (muži)
1958 II. JPN Tokio, Japonsko -
1961 III. FRA Paříž, Francie -
1965 IV. BRA Rio de Janeiro, Brazílie poprvé váhové kategorie
1967 V. USA Salt Lake City, USA -
1969 VI. MEX Ciudad de México, Mexiko -
1971 VII. FRG Ludwigshafen, Západní Německo -
1973 VIII. SUI Lausanne, Švýcarsko -
1975 IX. AUT Vídeň, Rakousko -
1977 - ESP Barcelona, Španělsko mistrovství světa bylo zrušeno z politických důvodů (Tchajwan)
1979 X. FRA Paříž, Francie zavedení startu jednoho reprezentanta z jedné země ve váhových kategoriích
1980 (ženy) 1. USA New York, USA -
1981 XI. NED Maastricht, Nizozemsko -
1982 (ženy) 2. FRA Paříž, Francie -
1983 XII. URS Moskva, Sovětský svaz -
1984 (ženy) 3. AUT Vídeň, Rakousko -
1985 XIII. KOR Soul, Jižní Korea -
1986 (ženy) 4. NED Maastricht, Nizozemsko -
1987 XIV. FRG Essen, Západní Německo první společné mistrovství světa (muži a ženy)
1989 XV. YUG Bělehrad, Jugoslávie -
1991 XVI. ESP Barcelona, Španělsko -
1993 XVII. CAN Hamilton, Kanada -
1995 XVIII. JPN Čiba, Japonsko -
1997 XIX. FRA Paříž, Francie -
1999 XX. GBR Birmingham, Spojené království -
2001 XXI. GER Mnichov, Německo -
2003 XXII. JPN Ósaka, Japonsko -
2005 XXIII. EGY Káhira, Egypt -
2007 XXIV. BRA Rio de Janeiro, Brazílie -
2008 (brv) - FRA Levallois-Perret, Francie pouze kategorie bez rozdílu vah
2009 XXV. NED Rotterdam, Nizozemsko -
2010 XXVI. JPN Tokio, Japonsko znovuzavedení startu dvou reprezentantů z jedné země ve váhových kategoriích
2011 XXVII. FRA Paříž, Francie
RUS Ťumeň, Rusko
v Rusku proběhla kategorie bez rozdílu vah
2013 XXVIII. BRA Rio de Janeiro, Brazílie -

Pořadí národů[editovat | editovat zdroj]

  • 1956-2013
Pořadí Stát Muži Ženy Muži + Ženy Celkem První
medaile
Poznámky
Zlato Stříbro Bronz Zlato Stříbro Bronz Zlato Stříbro Bronz
1. JPN Japonsko 85 45 48 30 30 39 115 75 87 277 1956 -
2. FRA Francie 19 16 24 24 13 40 43 29 64 136 1956 -
3. KOR Jižní Korea 20 7 33 5 1 16 25 8 49 82 1961 -
4. CHN Čína - - 3 18 12 14 18 12 17 47 1984 -
5. CUB Kuba 2 4 8 15 14 24 17 18 32 67 1973 -
6. GBR Spojené království 3 4 13 13 13 16 16 17 29 62 1967 -
7. NED Nizozemsko 7 11 14 7 10 25 14 21 39 74 1956 -
8. RUS Rusko 14 13 35 - 3 7 14 16 42 72 1965 z toho pod URS SSSR (7 - 7 - 17)
9. GER Německo 7 13 34 4 10 24 11 23 60 94 1967 dohromady s FRG NSR (2 - 10 - 25) a GDR NDR (3 - 3 - 14)
10. BEL Belgie - 4 10 8 9 9 8 13 19 40 1979 -
11. POL Polsko 4 2 14 2 1 7 6 3 21 30 1971 -
12. GEO Gruzie 5 12 21 - - - 5 12 21 38 1965 z toho pod URS SSSR (4 - 4 - 12)
13. BRA Brazílie 4 6 11 1 4 8 5 10 19 34 1971 -
14. ITA Itálie - 3 9 5 3 8 5 6 17 28 1975 -
15. PRK Severní Korea - 2 4 5 2 4 5 4 8 17 1975 -
16. USA USA 2 3 7 2 5 9 4 8 16 28 1965 -
17. AUT Rakousko 1 1 3 3 1 5 4 2 8 14 1980 -
18. UZB Uzbekistán 3 1 5 - - - 3 1 5 9 1999 z toho pod URS SSSR (0 - 0 - 0)
19. ESP Španělsko - 2 2 2 6 7 2 8 9 19 1989 -
20. HUN Maďarsko 2 4 10 - 2 5 2 6 15 23 1979 -
21. MGL Mongolsko 1 2 2 1 - 2 2 2 4 8 1989 -
22. GRE Řecko 2 2 1 - - 1 2 2 2 6 2005 -
23. IRI Írán 2 - 3 - - - 2 - 3 5 2001 -
24. COL Kolumbie - - - 2 - - 2 - - 2 2009 -
25. UKR Ukrajina 1 5 7 - 1 1 1 6 8 15 1973 z toho pod URS SSSR (0 - 2 - 2)
26. ISR Izrael - 2 - 1 1 2 1 3 2 6 1991 -
27. AZE Ázerbájdžán 1 2 8 - - 2 1 2 10 13 1991 z toho pod URS SSSR (0 - 0 - 1)
28. KAZ Kazachstán 1 2 2 - - - 1 2 2 5 2001 z toho pod URS SSSR (0 - 0 - 0)
29. ARG Argentina - - - 1 1 - 1 1 - 2 1995 -
30. MNE Černá Hora 1 1 - - - - 1 1 - 2 1989 z toho pod YUG YUG (1 - 0 - 0) a SCG SCG (0 - 0 - 0)
31. TUN Tunisko 1 - 2 - - 1 1 - 3 4 2001 -
32. VEN Venezuela - - - 1 - - 1 - - 1 1984 -
33. Flag of Kosovo.svg Kosovo - - - 1 - - 1 - - 1 2013 -
34. POR Portugalsko - - 2 - 3 3 - 3 5 8 1995 -
35. TUR Turecko - 3 3 - - 1 - 3 4 7 1995 -
36. AUS Austrálie - - - - 3 3 - 3 3 6 1982 -
37. EST Estonsko - 3 1 - - - - 3 1 4 1999 z toho pod URS SSSR (0 - 0 - 0)
38. BLR Bělorusko - 2 7 - - - - 2 7 9 1985 z toho pod URS SSSR (0 - 0 - 1)
39. CZE Česká republika - 2 4 - - 1 - 2 5 7 1981 z toho pod TCH ČSSR (0 - 2 - 2)
40. EGY Egypt - 2 3 - - - - 2 3 5 1985 -
41. SUI Švýcarsko - 2 1 - - 1 - 2 2 4 1993 -
42. ROU Rumunsko - 1 4 - - 5 - 1 9 10 1981 -
43. CAN Kanada - 1 5 - - - - 1 5 6 1965 -
44. SLO Slovinsko - - - - 1 5 - 1 5 6 2005 z toho pod YUG YUG (0 - 0 - 0)
45. BUL Bulharsko - 1 2 - - 1 - 1 3 4 1981 -
46. MDA Moldavsko - 1 2 - - - - 1 2 3 1997 z toho pod URS SSSR (0 - 0 - 0)
47. NOR Norsko - - - - 1 1 - 1 1 2 1982 -
48. ALG Alžírsko - 1 - - - 1 - 1 1 2 2005 -
49. SWE Švédsko - - - - 1 - - 1 - 1 1986 -
50. SRB Srbsko - - 1 - - 1 - - 2 2 1979 z toho pod YUG YUG (0 - 0 - 1) a SCG SCG (0 - 0 - 1)
51. CRO Chorvatsko - - 1 - - - - - 1 1 1981 z toho pod YUG YUG (0 - 0 - 1)
51. FIN Finsko - - 1 - - - - - 1 1 1981 -
53. PUR Portoriko - - - - - 1 - - 1 1 1986 -
53. NZL Nový Zéland - - - - - 1 - - 1 1 1986 -
55. TPE Tchaj-wan - - - - - 1 - - 1 1 1987 -
56. LAT Lotyšsko - - 1 - - - - - 1 1 1997 z toho pod URS SSSR (0 - 0 - 0)
57. TJK Tádžikistán - - 1 - - - - - 1 1 2007 z toho pod URS SSSR (0 - 0 - 0)
58. ARM Arménie - - 1 - - - - - 1 1 2009 z toho pod URS SSSR (0 - 0 - 0)
58. LTU Litva - - 1 - - - - - 1 1 2009 z toho pod URS SSSR (0 - 0 - 0)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]