Banská Bystrica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Banská Bystrica
Banská Bystrica, náměstí SNP
Banská Bystrica, náměstí SNP
Banská Bystrica – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 362 m n. m.
stát: Slovensko Slovensko
kraj: Banskobystrický
okres: Banská Bystrica
tradiční region: Pohronie
administrativní dělení: 15 místních částí
Banská Bystrica
Red pog.png
Banská Bystrica
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 103,36 km²
počet obyvatel: 79 003 (31.12.2009)
správa
status: město
starosta: Ján Nosko (nezávislý)
oficiální web: http://www.banskabystrica.sk
adresa obecního úřadu: Mestský úrad
ul. ČSA 26
974 01 Banská Bystrica 1
PSČ: 974 01 - 974 11
NUTS: 508438

Banská Bystrica (maďarsky: Besztercebánya, německy: Neusohl) je univerzitní město ve střední části Slovenska, ležící ve Slovenském rudohoří. Je centrem Banskobystrického kraje, žije zde 80 000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Náměstí, hodinová věž a kostel sv. Františka Xaverského

Banská Bystrica je poprvé zmiňována již v roce 1255, když ji dal tehdejší uherský král Béla IV. práva na těžbu surovin; těžilo se zde vždy železo, stříbro a zlato. Tímto krokem chtěl nalákat hlavně řemeslníky ze Svaté říše římské. Do města se tak koncem 13. století nastěhovali Němci, tehdy se tu používal název Neusohl. Bystrica právě díky přistěhovalým řemeslníkům vzkvétala. V roce 1494 tu dokonce vznikla společnost Ungarischer Handel (Uherský obchod), která se v nadcházejícím 16. století stala jednou z největších těžebních společností tehdejšího světa.

Osmanská expanze a novověká doba[editovat | editovat zdroj]

Úspěšný postup Osmanských vojsk uherským územím donutil roku 1589 město opevnit, vznikly tak kamenné hradby. Bystrica byla však jako centrum protestantství ve sporu jak s Maďary a Turky, tak i s Vatikánem. Roku 1620 zde byl zvolen protestantským uherským králem tehdejší princ, Gabriel Betlen. Po tom co se vyčerpaly zásoby mědi se výroba přeorientovala na zpracování dřeva a výrobu papíru, navíc dalším impulsem rozvoje se stala průmyslová revoluce. Usídlilo se sem i katolické biskupství.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Ke konci 2. světové války došlo 29. srpna 1944 ke Slovenskému národnímu povstání, jehož byla Banská Bystrica centrem. Po roce 1960, kdy proběhla reforma krajského zřízení, se město stalo jedním ze tří slovenských krajských měst.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel krajského města má v posledním desetiletí klesající tendenci. V roce 2002 ve městě žilo 82 299 obyvatel, ke konci roku 2012 to bylo jen 78 068. I když se v roce 2012 narodilo více dětí než v předešlý rok, klesající trend pokračoval odstěhováním se 1222 ve srovnání s přírůstkem 876 obyvatel.[1]

Etnické složení obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

  • Slováci – 94,74 %
  • Češi – 1,39 %
  • Romové – 0,54 %
  • Maďaři – 0,54 %
  • Němci – 0,06 %
  • Ukrajinci – 0,05 %

a jiní

Náboženské složení obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

  • římští katolíci – 46,57 %
  • bez vyznání – 30,17 %
  • evangelíci a. v. – 13,94 %
  • řečtí katolíci – 1,03 %
  • pravoslaví – 0,24 %

a jiní

Prohlídka města[editovat | editovat zdroj]

Městský hrad Barbakán
Městský hrad Náměstí Štefana Moysesa
Náměstí SNP Lazovná ulice
Dolná ulica Náměstí Svetozára Hurbana Vajenského
Národná ulice Kapitulská ulice
Horná ulice Ulice Dominika Skuteckého
Památník SNP a park Urpín a Kalvária
Nám. Slobody Kačica
ulice Andreja Sládkoviča Štiavničky
ulice J. G. Tajovského Nemocnice

Městské části[editovat | editovat zdroj]

Fončorda[editovat | editovat zdroj]

Noční pohled na město

V roce 1949 se uskutečnila první výstavba domů a to pro obyvatele obce Kalište vypálené německými fašisty, poté začala výstavba více podlažních nájemních domů a paneláků. Je zde mnoho významných administrativních budov: krajský úřad nebo budova Úřadu průmyslového vlastnictví SR atd.

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://bbonline.sk/pocet-obyvatelov-banskej-bystrice-stale-klesa/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]