Banská Bystrica
|
|
|
|---|---|
 |
|
|
znak |
|
| základní data | |
| status: | město |
| NUTS/LŠÚJ 5 (obec): | 508438 |
| kraj (NUTS/RŠÚJ 3): | Banskobystrický (SK032) |
| okres (NUTS/LŠÚJ 4): | Banská Bystrica (SK032) |
| Obec: | Banská Bystrica |
| Region: | |
| katastrální výměra: | 103,36 km² |
| obyvatel: | 79 003 (31.12.2009) |
| zeměpisná šířka: | 48° 44' 08" s. š. |
| zeměpisná délka: | 19° 08' 45" v. d. |
| nadmořská výška: | 362 m |
| PSČ: | 975 00 |
| místní (městské) části: | 15 |
| adresa městského úřadu: |
Mestský úrad ul. ČSA 26 975 39 Banská Bystrica 1 |
| primátor / starosta: | Mgr. Peter Gogola (nezávislý) |
| Oficiální web E-mailová adresa |
|
 Banská Bystrica
|
|
Banská Bystrica (maďarsky: Besztercebánya, německy: Neusohl) je město na středním Slovensku, ve Slovenském rudohoří. Je střediskem Banskobystrického kraje, žije zde 80 000 lidí.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Středověk
Banská Bystrica je poprvé zmiňována již v roce 1255, když ji dal tehdejší uherský král Béla IV. práva na těžbu surovin; těžilo se zde vždy železo, stříbro a zlato. Tímto krokem chtěl nalákat hlavně řemeslníky ze Svaté říše římské. Do města se tak koncem 13. století nastěhovali Němci, tehdy se tu používal název Neusohl. Bystrica právě díky přistěhovalým řemeslníkům vzkvétala. V roce 1494 tu dokonce vznikla společnost Ungarischer Handel (Uherský obchod), která se v nadcházejícím 16. století stala jednou z největších těžebních společností tehdejšího světa.
[editovat] Osmanská expanze a novověká doba
Úspěšný postup Osmanských vojsk uherským územím donutil roku 1589 město opevnit, vznikly tak kamenné hradby. Bystrica byla však jako centrum protestantství ve sporu jak s Maďary a Turky, tak i s Vatikánem. Roku 1620 zde byl zvolen protestantským uherským králem tehdejší princ, Gabriel Betlen. Po tom co se vyčerpaly zásoby mědi se výroba přeorientovala na zpracování dřeva a výrobu papíru, navíc dalším impulsem rozvoje se stala průmyslová revoluce. Usídlilo se sem i katolické biskupství. Ke konci 2. světové války došlo 29. srpna 1944 ke Slovenskému národnímu povstání, jehož byla Banská Bystrica centrem. Po roce 1960, kdy proběhla reforma krajského zřízení, se město stalo jedním ze tří slovenských krajských měst.
[editovat] Prohlídka města
[editovat] Městské části
[editovat] Fončorda
Sídliště města v roce 1949 se uskutečnila první výstavba domů a to pro obyvatele vypálené obce Kalište německými fašisty poté začala výstavba více podlažních nájemních domů a paneláků. Je zde mnoho významných administravních budov: Krajský úřad nebo budova Úřadu průmyslového vlastnictví SR atd.
[editovat] Partnerská města
[editovat] Související články
- Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici
- Trolejbusová doprava v Banské Bystrici
- Seznam slovenských měst
[editovat] Externí odkazy
| Města a obce okresu Banská Bystrica | |
|
Badín | Baláže | Banská Bystrica | Brusno | Čerín | Dolná Mičiná | Dolný Harmanec | Donovaly | Dúbravica | Harmanec | Hiadeľ | Horná Mičiná | Horné Pršany | Hrochoť | Hronsek | Kordíky | Králiky | Kynceľová | Lučatín | Ľubietová | Malachov | Medzibrod | Motyčky | Moštenica | Môlča | Nemce | Oravce | Podkonice | Pohronský Bukovec | Poniky | Povrazník | Priechod | Riečka | Sebedín - Bečov | Selce | Slovenská Ľupča | Staré Hory | Strelníky | Špania Dolina | Tajov | Turecká | Vlkanová |
|
|
||||||||
