Humenné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Humenné
Centrum mesta HE.jpg
Humenné – znak
znak
Humenné – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 156 m n. m.
stát: Slovensko Slovensko
kraj: Prešovský
okres: Humenné
tradiční region: Zemplín
Humenné
Red pog.png
Humenné
Humenné, Slovensko
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 28,632 km²
počet obyvatel: 35 028 (2005[1])
správa
status: město
starosta: Jana Vaľová[2]
oficiální web: http://www.humenne.sk
adresa obecního úřadu: Mestský úrad Humenné
Kukorelliho 34
066 28 Humenné
PSČ: 066 01
NUTS: 520004

Humenné (rusínsky Гуменне, maďarsky Homonna, německy Homenau) je město na východním Slovensku, v Prešovském kraji. Žije zde 35 000 obyvatel (k r. 2005).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

V polovině 13. století, po mongolských nájezdech, začala být oblast dnešního města Humenného postupně osidlována. První písemná zmínka o městě je z roku 1317. Historie města je úzce propojená s rodem Drugetovců, aristokratickou rodinou původem z Neapole, která do města a do tehdejších Uher přišla na začátku 14. století. Drugetovci udělali z města svoje sídlo, které, díky obchodním trasám mezi Uherskem a Polskem prosperovalo. Stěhovali se sem také Rusíni z nedaleké Podkarpatské Rusi. Roku 1610 zde vznikla dnes asi nejvýznamnější památka města, hrad postavený v renesančním stylu. Již o tři roky později zde vznikla jezuitská kolej, která sloužila také jako škola. V roce 1684 Drugetovci vymřeli.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Reformy Marie Terezie umožnily, aby se ve městě rozvíjela více řemesla. Ve městě navíc působil i solný úřad. Tehdy zde žili Maďaři, Slováci, Poláci, Židé a Rusíni. Oficiálním jazykem tu byla ale latina, což působilo stabilizačním prvkem. V 19. století se v Humenném objevují ze Sedmihradska pocházející Andrássyovici. Za jejich vlády město hospodářsky ožilo a i se rozvíjelo. První vlak přijel do Humenného v roce 1871, v této době se začalo v okolí města těžit dřevo. Roku 1889 tu pak byla otevřená první obchodní akademie v Rakousko-Uhersku. Koncem století tu žilo 4 000 obyvatel. V následujícím století se město změnilo k nepoznání. Slibný rozvoj v prvních letech minulého století sice ukončila 1. světová válka, ale pozdější připojení k Československu bylo pro Humenné velkým přínosem. Do roku 1956 bylo ještě spíše administrativním centrem, neexistoval zde téměř žádný průmysl. Ohromný růst začal, až když vznikla továrna na výrobu polyamidových vláken (dnešní Nylstar). Město se stalo centrem chemického, potravinářského a strojírenského průmyslu, byly vybudovány školy i panelová sídliště. Ohromný růst však zastavila krize československé ekonomiky v 90. letech 20. století, dnes patří celá oblast k spíše chudším krajům Slovenské republiky.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Humenné leží na řece Laborec, v Karpatech; většinu obyvatelstva tu zaměstnávají chemické a průmyslové podniky. Město je také centrem pro všechny turisty, kteří chtějí do východních Karpat. Nedaleko centra města se nachází také skanzen lidové architektury.

Narodil se zde Yuri Dojc.

Partnerská města[3][editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.statistics.sk/mosmis/run.html
  2. Zoznam zvolených starostov obcí, mestských častí a primátorov miest vo voľbách do orgánov samosprávy obcí
  3. http://www.humenne.sk/Samosprava-mesta/Partnerske-mesta/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]