Národní park Poloniny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Národní park Poloniny
Národný park Poloniny
IUCN kategorie II (Národní park)
Prales ve Stužici
Prales ve Stužici
Poloniny
Red pog.png
Poloniny
Národní park Poloniny (tmavší zelená) a jeho ochranné pásmo (světle zelená)
Národní park Poloniny (tmavší zelená) a jeho ochranné pásmo (světle zelená)
Umístění Slovensko Slovensko, Prešovský kraj
Souřadnice 49°2′30″ s. š., 22°25′30″ v. d.
Rozloha 298,05 km2
Založeno 1. října 1997
Správa Správa Národného parku Poloniny se sídlem ve Stakčíně
Oficiální web

Národní park Poloniny (slovensky Národný park Poloniny) se nachází na severovýchodním Slovensku na hranicích s Polskem a Ukrajinou. Park leží v horském pásmu Bukovské vrchy, které náleží k Východním Karpatům. Národný park Poloniny byl vyhlášen 1. října 1997 na ploše 298,05 km² s ochranným pásmem 109.73 km².[1] Vybrané oblasti parku jsou spolu s dalšími lokalitami na Slovensku, Ukrajině a v Německu zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO pod názvem Původní bukové lesy Karpat a staré bukové lesy Německa.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Park leží v okrese Snina v Prešovském kraji. Sousedí s národním parkem Bieszczady v Polsku a s Užanským národním parkem na ukrajinské straně. Tyto tři národní parky tvoří společně s dalšími přilehlými lokalitami biosférickou rezervaci Východní Karpaty. Nejvyšší bod parku má 1208 m n. m. a leží v místě, kde se setkávají hranice Slovenska, Polska a Ukrajiny. Je to blízko hřebene hory Kremenec. Park je nejvýchodnější a zároveň nejméně obydlenou částí Slovenska. Turistické stezky vedou z několika vesnic: z Nové Sedlice, ale také z Runiny, Topoľu a Uličské Krivé.

Biologie a ekologie[editovat | editovat zdroj]

Zubr

80 % území parku pokrývají lesy; převažují přitom bukové a jedlo-bukové porosty. V Národním parku Poloniny je nejvyšší koncentrace pralesů na Slovensku. Pralesy jsou vyhlášeny národními přírodními rezervacemi. Časté jsou také louky, na Slovensku nazývané poloniny, umístěné na hlavním hřebeni Bukovských vrchů.

Mnohé druhy organismů, jež žijí v parku, jsou endemiti. V Poloninách se vyskytuje dohromady 800 druhů plísní a 100 druhů lišejníků. V Národním parku Poloniny žije okolo 5981 známých druhů bezobratlých (například 91 druhů měkkýšů, 1472 druhů stejnokřídlých, 819 druhů motýlů, 403 druhů pavouků) a 294 obratlovců. Z obratlovců to je 13 druhů obojživelníků, 8 druhů plazů, 198 druhů ptáků a 55 druhů savců včetně rysa ostrovida, medvěda, vlka a dalších. V parku roste okolo 1000 druhů cévnatých rostlin. Mnoho z nich je ohrožených a chráněných. V roce 2004 bylo do parku reintrodukováno malé stádo zubra.

Turistický ruch[editovat | editovat zdroj]

Dřevěný kostel ve vesnici Topoľa

Národní park je otevřen celoročně. V zimě láká běžkaře, v létě turisty. Kromě několika horských stezek je zde také jedna spojující výjimečné dřevěné kostely z osmnáctého století ve vesnicích Topoľa, Uličské Krivé a Ruský Potok.

Světové dědictví[editovat | editovat zdroj]

Původní bukové lesy Havešová, Stužica a Rožok (všechny tři jsou v Bukovských vrších) byly díky svému nenarušenému ekosystému prohlášeny 28. června 2007 UNESCEM za Světové kulturní dědictví. Spolu s jedním místem na Slovensku v pohoří Vihorlat a dalšími šesti na Ukrajině a pěti v Německu jsou na seznamu zapsány pod názvem Původní bukové lesy Karpat a staré bukové lesy Německa. Kvůli nutnosti chránit neobyčejnou hodnotu těchto lesů je veřejnosti přístupný pouze jeden z nich, Stužica.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poloniny National Park na anglické Wikipedii.

  1. Všeobecná charakteristika [online]. sopsr.sk, [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu