Turistika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Turista

Turistika je zájmová činnost (sport, koníček, hobby) spočívající v krátkodobém cestování a poznávání prostředí, krajiny, památek, zvyků a lidí. Pak se turista vrací na místa svého obvyklého pobytu. Klasická turistika je pěší a spíše individuální, počátkem 20. století přibyla cykloturistika, později mototuristika a od poloviny 20. století turistika skupinová a organizovaná. Tím vzniká turistický průmysl a cestovní ruch jako stále významnější odvětví hospodářství. V ČR je turistika od 19. století velice oblíbená a komunita turistů rozšířená. Od roku 1888 mají čeští turisté svoji organizaci, Klubu českých turistů, který udržuje na území České republiky hustou síť značených stezek pomocí turistických značek. Přibližně od roku 2013 se rozšiřuje též zdravá, pohodová a zajímavá turistika naboso, viz současné trendy níže.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prinzessin Victoria Luise v Hamburku, první loď nabízející turistické vyjížďky.
Turisté na Karlově mostě v Praze
Turisté pod Eiffelovkou v Paříži

Pěší putování do vzdálených krajin začíná patrně náboženskými poutěmi často na velké vzdálenosti (Mekka, řeka Ganga, Santiago de Compostela, Jeruzalém, Řím aj.), při nichž poutníci zároveň sbírali zajímavé zážitky a někdy je pak i publikovali. V české literatuře jsou nejstarší cestopisy z poutí do Jeruzaléma od Martina Kabátníka (1492) nebo Oldřicha Prefáta z Vlkanova (1547). Jinou početnou skupinu poutníků tvořili pocestní studenti a řemeslní tovaryši na vandru.

Turistika v moderním smyslu slova vznikla koncem 18. století v souvislosti s romantismem a s objevem krás divoké přírody, zejména vysokých hor a přímořských krajů. Kolem roku 1800 se také poprvé objevuje slovo turistika, odvozené z francouzského tour, okružní cesta, putování. Jedním z prvních slavných turistů v Čechách byl Karel Hynek Mácha. K rozvoji turistiky významně přispěly železnice, které turistům umožnily dopravovat se do vysokohorských oblastí a jiných zajímavých krajin, kde pak začaly vznikat turistické ubytovny, hotely a počátky turismu jako hospodářského odvětví. U nás hrála turistika významnou roli v poslední fázi národního obrození zejména ve vzdělaných vrstvách. K jejímu rozšíření přispělo i skautské hnutí.

V průběhu 20. století se nejdříve rozšířila turistika po vodě a na kolech, od 30. let i v autě a na motorce. V poválečných letech pronikla turistika i mezi dělníky a začala se organizovat v poznávacích zájezdech a exkurzích, z nichž vznikl masový turismus, dovolené v horách a u moře. Po roce 1989 se otevřely cesty do celého světa, pro organizované zájezdy a pobyty i pro individuální turisty.

Současné trendy[editovat | editovat zdroj]

Od 60. let 20. století se organizovaný cestovní ruch stává masovým jevem a jen v mezinárodním cestovním ruchu cestuje ročně téměř miliarda lidí.[1] Vedle toho však trvá i klasická individuální turistika, pěší, cyklistická, motorizovaná i vodní a vznikají i nové formy turistického cestování, například autostop. Z poznávacích cest mladých lidí a studentů, kteří se snaží cestovat co nejlevněji, vzniklo hnutí batůžkářů (backpackers), kteří obvykle cestují veřejnou dopravou od města k městu nebo od jedné turistické atrakce ke druhé a všechno si nosí na zádech. Někteří přenocují pod širým nebem, například v parcích, jiní využívají levné noclehárny.

Od roku 2013 se i v ČR rozšiřuje zajímavá, zdravá a pohodová turistika naboso. Vznikají seskupení bosých turistů, vznikají bosé parky či programy, vychází literatura, jsou zřizovány webové stránky, jsou pořádány bosé akce a výlety (viz např. www.TuristikaNaboso.cz). Dá se tedy říci, že jde o návrat k prapůvodním kořenům chůze, pro které je lidská noha stvořena. Mnozí lidé s chutí opouštějí nepřirozené a prokazatelně zdravotně závadné boty a na výletech si vychutnají hmatové prožitky, svobodu a prospějí svému zdraví. Turistiku naboso jako novou formu pěší turistiky zavádí též Klub českých turistů a má k dispozici příslušnou metodiku. Viz též Bosky

Hlavní odvětví turistiky[editovat | editovat zdroj]

Batůžkáři (backpackers) ve městě

Mimo rekreační a poznávací turistiku existuje několik dalších níže uvedených odvětví. Podle jednoho aspektu lze turistiku rozdělit na tuzemskou a zahraniční.

Slovo turistika lze najít i v několika neologismech nebo spojení s přeneseným významem:

V angličtině je ustáleno několik dalších termínů,[3] rozdělených do několika skupin:

  • cestování za dobrodružstvím a extrémy
  • cestování do zemí s jinými zákony – příklad: tzv. birth tourism – cestování za účelem porodu (aby se dítě narozením v této zemi stalo tzv. přirozeným občanem a získalo určitou výhodu)
  • cestování za kulturou, náboženstvím nebo uměním
  • specifický turismus jako cestování za jediným konkrétním fenoménem – například modelem Hobitína na Novém Zélandu
  • cestování za konkrétní událostí – například za sportovním utkáním
  • kulinářský turismus – cestování za jídlem a pitím (např. víny)
  • cestování za účelem nočního života a večírků
  • turismus s nízkou zátěží na životní prostředí
  • turismus za účelem lékařského vyšetření
  • voyeristický turismus – za místami katastrof, utrpení, války, bídy, atd.
  • turismus spojený s vodou, např. cestování na výletních lodích nebo za mořským životem (za velrybami, žraloky, podmořskou faunou)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Turistika. Sv. 25, str. 931

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. UNWTO World Tourism Barometer červen 2009
  2. http://spotter.tv/930238-corrupt-tour-special.htm#!
  3. en:List of adjectival tourisms

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]