Turistika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Turista

Turistika je zájmová činnost (sport, koníček, hobby) spočívající v krátkodobém cestování a poznávání prostředí, krajiny, památek, zvyků a lidí. Pak se turista vrací na místa svého obvyklého pobytu. Klasická turistika je pěší a spíše individuální, počátkem 20. století přibyla cykloturistika, později mototuristika a od poloviny 20. století turistika skupinová a organizovaná. Tím vzniká turistický průmysl a cestovní ruch jako stále významnější odvětví hospodářství. V ČR je turistika od 19. století velice oblíbená a komunita turistů rozšířená. Od roku 1888 mají čeští turisté svoji organizaci, Klubu českých turistů, který udržuje na území České republiky hustou síť značených stezek pomocí turistických značek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prinzessin Victoria Luise v Hamburku, první loď nabízející turistické vyjížďky.
Turisté na Karlově mostě v Praze
Turisté pod Eiffelovkou v Paříži

Pěší putování do vzdálených krajin začíná patrně náboženskými poutěmi často na velké vzdálenosti (Mekka, řeka Ganga, Santiago de Compostela, Jeruzalém, Řím aj.), při nichž poutníci zároveň sbírali zajímavé zážitky a někdy je pak i publikovali. V české literatuře jsou nejstarší cestopisy z poutí do Jeruzaléma od Martina Kabátníka (1492) nebo Oldřicha Prefáta z Vlkanova (1547). Jinou početnou skupinu poutníků tvořili pocestní studenti a řemeslní tovaryši na vandru.

Turistika v moderním smyslu slova vznikla koncem 18. století v souvislosti s romantismem a s objevem krás divoké přírody, zejména vysokých hor a přímořských krajů. Kolem roku 1800 se také poprvé objevuje slovo turistika, odvozené z francouzského tour, okružní cesta, putování. Jedním z prvních slavných turistů v Čechách byl Karel Hynek Mácha. K rozvoji turistiky významně přispěly železnice, které turistům umožnily dopravovat se do vysokohorských oblastí a jiných zajímavých krajin, kde pak začaly vznikat turistické ubytovny, hotely a počátky turismu jako hospodářského odvětví. U nás hrála turistika významnou roli v poslední fázi národního obrození zejména ve vzdělaných vrstvách. K jejímu rozšíření přispělo i skautské hnutí.

V průběhu 20. století se nejdříve rozšířila turistika po vodě a na kolech, od 30. let i v autě a na motorce. V poválečných letech pronikla turistika i mezi dělníky a začala se organizovat v poznávacích zájezdech a exkurzích, z nichž vznikl masový turismus, dovolené v horách a u moře. Po roce 1989 se otevřely cesty do celého světa, pro organizované zájezdy a pobyty i pro individuální turisty.

Současné trendy[editovat | editovat zdroj]

Od 60. let 20. století se organizovaný cestovní ruch stává masovým jevem a jen v mezinárodním cestovním ruchu cestuje ročně téměř miliarda lidí.[1] Vedle toho však trvá i klasická individuální turistika, pěší, cyklistická, motorizovaná i vodní a vznikají i nové formy turistického cestování, například autostop. Z poznávacích cest mladých lidí a studentů, kteří se snaží cestovat co nejlevněji, vzniklo hnutí batůžkářů (backpackers), kteří obvykle cestují veřejnou dopravou od města k městu nebo od jedné turistické atrakce ke druhé a všechno si nosí na zádech. Někteří přenocují pod širým nebem, například v parcích, jiní využívají levné noclehárny.

Hlavní odvětví turistiky[editovat | editovat zdroj]

Batůžkáři (backpackers) ve městě

Mimo rekreační a poznávací turistiku existuje několik dalších níže uvedených odvětví. Podle jednoho aspektu lze turistiku rozdělit na tuzemskou a zahraniční.

Slovo turistika lze najít i v několika neologismech nebo spojení s přeneseným významem:

V angličtině je ustáleno několik dalších termínů,[3] rozdělených do několika skupin:

  • cestování za dobrodružstvím a extrémy
  • cestování do zemí s jinými zákony – příklad: tzv. birth tourism – cestování za účelem porodu (aby se dítě narozením v této zemi stalo tzv. přirozeným občanem a získalo určitou výhodu)
  • cestování za kulturou, náboženstvím nebo uměním
  • specifický turismus jako cestování za jediným konkrétním fenoménem – například modelem Hobitína na Novém Zélandu
  • cestování za konkrétní událostí – například za sportovním utkáním
  • kulinářský turismus – cestování za jídlem a pitím (např. víny)
  • cestování za účelem nočního života a večírků
  • turismus s nízkou zátěží na životní prostředí
  • turismus za účelem lékařského vyšetření
  • voyeristický turismus – za místami katastrof, utrpení, války, bídy, atd.
  • turismus spojený s vodou, např. cestování na výletních lodích nebo za mořským životem (za velrybami, žraloky, podmořskou faunou)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Turistika. Sv. 25, str. 931

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. UNWTO World Tourism Barometer červen 2009
  2. http://spotter.tv/930238-corrupt-tour-special.htm#!
  3. en:List of adjectival tourisms

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]