Štětín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o polském městě. O osadě na Strakonicku pojednává článek Štětín (Krajníčko).
Štětín
Szczecin
Štětín
Štětín
Štětín – znak
znak
Štětín – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 1 m n. m.
stát: Polsko Polsko
Vojvodství: Západopomořanské
Okres: Štětín
administrativní dělení: 4 městské části
Štětín na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 301 km²
počet obyvatel: 407 811 (aglomerace 668 000) (2007)
hustota zalidnění: 1 355,9 obyv. / km²
etnické složení: Poláci
náboženské složení: křesťanství
správa
status: město
starosta: Piotr Krzystek
oficiální web: http://www.szczecin.pl
adresa obecního úřadu: pl. Armii Krajowej 1
telefonní předvolba: (+48) 91
PSČ: 70-018 až 71-871

Štětín (pol. Szczecin, výslovnost zvuk [ˈʃtʃɛtɕin] IPA, kašubsky Szczecëno, něm. Stettin) je město položené na řece Odra v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska. Městská práva získal v roce 1243. Přístav na Odře.

  • počet obyvatel: 409 tis. (2007)
  • rozloha: 301 km²

Český Štětín 1919-1956[editovat | editovat zdroj]

V letech 1919-1957 byla část Štětína pronajata Československu. Pronájem části Štětína od Německa byl důsledek postavení Československa na straně vítězů 1. světové války. Z právního hlediska bylo Československo s Německem ve válečném stavu od 28. 10. 1918 (vznik Československa) až do jeho kapitulace 11. 11. 1918. V této době došlo i k bojům německé armády s československými legiemi na západní frontě ve Francii u Terronu a Vouziers. Německo v rámci mírové smlouvy z Versailles (podepsána dne 28. 6. 1919), kromě toho, že uznalo Československo v jeho historických hranicích, tj. včetně německých separatistických pohraničních útvarů Deutschböhmen, Böhmenwaldgau, Sudetenland a Deutschsüdmähren a vnitřních enkláv Iglau (Jihlava), Brünn (Brno) a Olmütz (Olomouc), odstoupilo Československu dne 10. 1. 1920 ze svého území Hlučínsko a roku 1919 pronajalo část svých přístavů Štětín a Hamburk (Moldauhafen) na 99 let Československu. V rámci téže smlouvy byly v Německu internacionalizovány vodní toky vedoucí k těmto přístavům. Německo nesmělo zasahovat do provozu plavidel a mohlo zasáhnout pouze v případě ohrožení jeho práv. Své části Štětína se Československo vzdalo v roce 1956 ve prospěch Polska. Polsko naproti tomu roku 1957 odstoupilo Československu území v Krkonoších (obec Mýtiny), u Karviné (dnes jsou obě území součástí České republiky) a v Pieninách (dnes součást Slovenska) vše o celkové rozloze 3,7 km².

Sport[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 se ve Štětíně pořádalo Mistrovství Evropy v plavání v krátkém bazénu.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Panoráma Štětína z mostu Trasy Zamkowej