Filipíny

Filipínská republika; Repúbliká ng̃ Pilipinas
vlajka	; znak
	Hymna: Filipínská hymna
	Motto: Maka-Diyos, Maka-Tao, Makakalikasan, at Makabansa; („Pro Boha, lid, přírodu a stát“)
Geografie
Hlavní město:	Manila; 14° 35' s.š., 121° 0' v.d.
Rozloha:	300 000 km² (72. na světě); z toho 0,61 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Apo (2 954 m n. m.)
Časové pásmo:	UTC +8
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	88 574 614 (12. na světě, 2007)
Hustota zalidnění:	295 ob. / km² (44. na světě)
HDI:	▲ 0,745 (střední) (102. na světě, 2007)
Jazyk:	filipínština, angličtina (úřední)
Náboženství	80 % římští katolíci, 10 % protestanti, 5 % muslimové, 5 % menšiny
Státní útvar
Státní zřízení	unitární prezidentská konstituční republika
Vznik	12. června 1898 (nezávislost na Španělsku)
Prezidentka	Gloria Macapagal-Arroyo
Měna	filipínské peso () (PHP)
HDP/obyv. (PPP)	3300 USD (123. na světě, 2008)
Giniho koeficient	45,8 (2006)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	608 PHL PH
MPZ	RP
Telefonní předvolba	+63
Národní TLD	.ph

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Filipíny, oficiálně známé jako Filipínská republika, jsou ostrovním státem v jihovýchodní Asii, jehož hlavním městem je Manila. Rozkládají se na 7107 ostrovech v západním Tichém oceánu.

Filipíny jsou dvanáctou nejlidnatější zemí na světě s 88 574 614 obyvateli (2007).^[2] Filipínská ekonomika je 47. největší na světě a jejích hrubý domácí produkt (HDP) činil v roce 2008 nominálně 168,6 miliard amerických dolarů.^[3] Odhaduje se, že mimo Filipíny žije po celém světě na 11 milionů Filipínců.

Filipíny, dříve španělská a posléze americká kolonie, jsou jednou ze dvou převážně katolických zemí v Asii (druhou je Východní Timor). Existuje zde množství menšinových náboženských skupin vyznávajících islám, buddhismus, hinduismus a další víry. Na filipínských ostrovech lze nalézt četná etnika a kultury.

Obsah

1 Dějiny
2 Geografie
- 2.1 Flóra a fauna
- 2.2 Podnebí
3 Vláda a politika
- 3.1 Administrativní členění
4 Ekonomika
5 Demografie
- 5.1 Největší města
6 Zajímavosti
7 Odkazy

[editovat] Dějiny

Ve středověku byly Filipíny rozdrobené na řadu drobných knížectví, v jejichž čele stáli rádžové (vesničtí předáci se nazývali dato). V 15. století se zde začal hlavně z Bruneje šířit islám (Suluské ostrovy, Mindanao). V roce 1521 při své cestě kolem světa objevil ostrovy Fernão de Magalhães. V roce 1542 se staly španělskou kolonií Španělská východní Indie (spolu s Marianami a Karolínami). Ve 2. polovině 19. století zesilovaly snahy místních obyvatel o zisk nezávislosti. První povstání v roce 1872 bylo neúspěšné. Národním hrdinou, který je symbolem odboje proti Španělům byl lékař a básník, dr. José Rizal. Po španělsko-americké válce v roce 1901 se Filipíny staly kolonií Spojených států amerických. V roce 1916 byla Filipínám udělena tzv. omezená autonomie. Roku 1934 byl domluven desetiletý přechodný stav během něhož se měly Filipíny připravit na nezávislost a byl jim udělen statut dominia (Philippine Commonwealth, statut podobný dnešnímu Portoriku) které ale přerušila válka. Na jejím počátku byly Filipíny obsazeny Japonci, kteří zde zřídili loutkový stát. V roce 1944 zahájili Američané znovudobývání Filipín. Roku 1946 získala země nezávislost. V letech 1966-1986 zde diktátorsky vládl prezident Ferdinand Marcos podporovaný Spojenými státy. Po jeho svržení jsou voleni prezidenti, kteří jsou hlavou státu. Ze 14 prezidentů byly 2 ženy (Corazon Aquino a současná prezidentka Gloria Macapagal-Arroyo).

[editovat] Geografie

Filipíny jsou souostroví skládající se ze 7107 ostrovů na celkové ploše 300 tisíc km². Nachází se mezi 116. a 126. stupněm východní délky a 4. a 21. stupněm severní šířky a z východu je ohraničuje Filipínské moře, ze západu Jihočínské moře a z jihu Celebeské moře. Několik set kilometrů jihozápadně se nachází ostrov Borneo a severně od Filipín se nachází Tchaj-wan. Jiho-jihozápadně se nacházejí ostrovy Moluky a Celebes a východně se nachází Palau.

Hora Apo

Filipíny se dělí do tří ostrovních skupin: Luzon, Visayas a Mindanao. Přístav Manila v části Luzon je hlavním a druhým největším městem země.

Většina hornatých ostrovů je vulkanického původu a jsou pokryty tropickým lesním pralesem. Nejvyšší hora Apo, která se nachází v části Mindao, měří 2954 m n. m. Je zde mnoho aktivních sopek, jako například Mayon Volcano, Pinatubo či Taal Volcano. Ostrovy se nachází v tajfunovém pásmu západního tichomoří a každý rok zde udeří na devatenáct tajfunů.

Filipíny se nacházejí v severozápadním vnějším okraji pacifického ohnivého kruhu a jsou tak častým místem seismické a vulkanické aktivity. Každý den proběhne na 20 zemětřesení, z nichž většina je natolik slabá, že je není možné pocítit. Poslední velké zemětřesení proběhlo v roce 1990.

Nejdelší filipínskou řekou je Mindanao (551 km). To znamená, že řeky v zemi jsou krátké, mají ale rychlý spád. I přes tento dobrý předpoklad nejsou příliš často využívané k zisku elektrické energie, je vybudováno pouze několik vodních elektráren.

[editovat] Flóra a fauna

Západ slunce na pláži Boracay

Celkem 36 % rozlohy země zaujímají původní lesy. Roste v nich například filipínský mahagon a jiné vzácné stromy. Ve vyšších oblastech převládají borovicové lesy, na pobřeží rostou mangrovy. Typickým zástupcem živočišné říše jsou zde opice, ty někdy dokonce vyhledávají blízkost lidí.

[editovat] Podnebí

Filipíny leží v horkém a vlhkém tropickém podnebném pásu. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 26,5 °C. Na Filipínách existují tři roční období: „Tag-init“ či „Tag-araw“ (teplé období nebo léto od března do května), „Tag-ulan“ (období dešťů od června do listopadu) a „Tag-lamig“ (chladné období od prosince do února). Podnebí ovlivňuje také východoasijské monzunové proudění. Jihozápadní monzun (od května do října) je známý jako „Habagat“ a suché větry severovýchodního monzunu (od listopadu do dubna) jsou známé jako „Amihan.“^[4] Nejchladnějším měsícem je leden a nejteplejším květen. Teplota a vlhkost dosahují maxima v dubnu a květnu. Manila a většina nížinatých oblastí jdou od března do května prašná s velmi teplým počasím. V tomto období teplota zřídkakdy klesne pod 37 °C a teplota u moře jen vzácně klesne pod 27 °C. Roční úhrn srážek dosahuje v hornatých oblastech východního pobřeží 5000 mm, zatímco v některých údolích se jedná o hodnoty pod 1000 mm. Velké nebezpečí představují tajfuny, které jsou zde poměrně časté.

[editovat] Vláda a politika

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

[editovat] Administrativní členění

Filipíny se dělí na 3 skupiny ostrovů: Luzon, Visayas a Mindanao Borneo. Ty se dále dělí na 17 regionů, 81 provincií,^[5] 131 měst, 1497 obcí a 41994 malých obcí zvaných barangay.^[6]

Dne 24. července 2006 oznámila filipínská prezidentka Gloria Macapagal-Arroyo návrh na vytvoření pěti ekonomických superregionů, zaměřených na hospodářské přednosti jednotlivých oblastí.^[7]

[editovat] Ekonomika

500 pesos

[editovat] Nerostné bohatství

Co se nerostného bohatství týče, jsou Filipíny velmi bohaté. Nachází se zde naleziště rud železa, mědi, zinku, olova, manganu, chromu ,zlata, stříbra, rtuti a kobaltu. Jsou zde i ložiska dvou důležitých paliv, ropy a černého uhlí.

[editovat] Zemědělství

Zemědělstvím se živí asi 40% obyvatel. Zemědělská půda zaujímá asi 34% území státu. Nejvýznamnější plodinou je kokosová palma. Zpracováním dužiny jejich plodů (kokosové ořechy) se vyrábí tzv. kopra. Filipíny jsou v její výrobě a produkci první na světě. Ještě se zde pěstují ananasy, banány, batáty, cukrová třtina, kakao, kaučukovník, káva, kukuřice, maniok, rýže a tabák. Zemědělství převládá nad průmyslem.

[editovat] Průmysl

Filipíny patří k rozvojovým zemím. Donedávna zde převládala tradiční odvětví průmyslu – průmysl potravinářský, textilní, dřevařský a částečně chemický. Od 70. let 20. století začíná na významu nabírat strojírenství. Významnými odvětvími strojírenství se stala výroba videorekordérů, televizorů a radiomagnetofonů a montáž automobilů. Největším průmyslovým centrem země je hlavní město Manila, zde je soustředěno téměř 90% veškerého filipínského průmyslu.

[editovat] Demografie

Mapa dominantních etnik podle provincií

Drtivou většinu populace ostrovů tvoří Filipínci (96%). Zbytek tvoří nespočitatelné menšiny (např. Číňané). Obyvatelé mají svá sídla především v pobřežních nížinách. Střední délka života mužů je asi 65,3 let, u žen asi 71,1 let.jako jediní v ve Východojižní Asii vyznávají křesťanství.

[editovat] Největší města

Quezon - 2,2 mil. obyvatel
Manila (hlavní město) - 10,6 mil. obyvatel (i s aglomeracemi)
Caloocan – 1,2 mil. obyvatel
Davao – 1,2 mil. obyvatel
Cebu – 730 000 obyvatel
Zamboanga – 620 000 obyvatel
Bacolod – 430 000 obyvatel

[editovat] Zajímavosti

Oblíbenou zábavou místních obyvatel jsou kohoutí zápasy.
Název sopky Apo se často vyskytuje v křížovkách.
Pražské jezulátko (Bambino di Praga) je dobře známo na Filipínách. Je tam ctěnou náboženskou ikonou známou jako Santo Niño.
Na velikonoce se na Luzonu poblíž Manily nechávají domorodci zaživa ukřižovávat, někteří to absolvovali i několikrát