Filipíny
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Filipínská republika Republika ng Pilipinas |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Filipínská hymna | |||
| geografie | |||
| Hlavní město: | Manila | ||
| Rozloha: | 297 413 km² (72. na světě) z toho 1 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Mount Apo (2 954 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +8 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 87 857 473 (13. na světě, odhad 2005) | ||
| Hustota zalidnění: | 295 ob. / km² (42. na světě) | ||
| Jazyk: | filipínština, tagalog, cebuano, ilocan, hiligaynon, bicol, waray, pampango, pangasinan, angličtina, španělština, čínština | ||
| Náboženství: | římští katolíci 83 %, protestanti 9 %, muslimové 5 %, buddhisté and jiní 3 % | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | republika | ||
| Vznik: | 12. června 1898 (nezávislost na Španělsku) | ||
| Prezidentka: | Gloria Macapagal-Arroyo (od 20. ledna 2001) | ||
| Předsedkyně vlády: | Gloria Macapagal-Arroyo (od 20. ledna 2001) | ||
| Měna: | filipínské peso (PHP) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 608 PHL PH | ||
| MPZ: | RP | ||
| Telefonní předvolba: | +63 | ||
| Národní TLD: | .ph | ||
Filipíny jsou ostrovní stát v jihovýchodní Asii. Jejich nejbližšími sousedy jsou Tchaj-wan (300 km severně za Luzonským průlivem), Malajsie (ostrov Kalimantan se nachází jihozápadně za Suluským mořem, od Palawanského a Suluského souostroví v držení Filipín ho dělí jen úzké průlivy), na západě Vietnamská socialistická republika a na jihu Indonésie (severní výběžek ostrova Celebes se nachází asi 400 km jižně od filipínského Mindanaa).
Obsah |
[editovat] Poloha a charakter území
Filipíny se rozkládají na více než 7 tisících ostrovech v Tichém oceánu mezi 6. a 18. stupněm s.š. Celé souostroví je vzdáleno od břehů Asie asi 1000 km. Filipíny jsou omývány čtyřmi moři, z východu Filipínským, ze západu Jihočínským a z jihu Suluským a Celebeským. Tři čtvrtiny povrchu státu zaujímají vysočiny. Nížiny se nacházejí pouze při pobřežích nebo v říčních údolích. Samotné souostroví se nachází v neklidné oblasti, vždyť na samotných ostrovech je 50 mohutných sopek. Nejvyšší z nich Apo (2954 m n. m.). Dalším známým vulkánem je smíšená sopka Pinatubo (1600 m n. m.). Její nejznámější erupce se odehrála v červnu 1991. Turisticky velmi oblíbená sopka je Mayon Volcano (2462 m n. m.). V současné době stejně jako nedaleký Bulusan vykazuje vysokou sopečnou aktivitu.
[editovat] Podnebí
Filipíny leží v horkém a vlhkém tropickém podnebném pásu. Podnebí ovlivňuje také východoasijské monzunové proudění. Období dešťů začíná v listopadu a končí v lednu. Roční úhrn srážek se pohybuje asi od 1000 do 5000 mm. V nížinách se průměrná roční teplota pohybuje mezi 23–30 °C, v horách mezi 15–20 °C. Velké nebezpečí představují tajfuny, které jsou zde poměrně časté.
[editovat] Flora a fauna
36 % rozlohy země zaujímají původní lesy. Roste v nich například filipínský mahagon a jiné vzácné stromy. Ve vyšších oblastech převládají borovicové lesy, na pobřeží rostou mangrovy. Typickým zástupcem živočišné říše jsou zde opice, ty někdy dokonce vyhledávají blízkost lidí.
[editovat] Vodstvo
Nejdelší filipínskou řekou je Mindanao (551 km). To znamená, že řeky v zemi jsou krátké, mají ale rychlý spád. I přest tento dobrý předpoklad nejsou příliš často využívané k zisku elektrické energie, je vybudováno pouze několik vodních elektráren.
[editovat] Správní členění
Filipíny se dělí na 3 skupiny ostrovů: Luzon, Visayas a Mindanao. Ty se dále dělí na 17 regionů, 81 provincií,[1] 131 měst, 1497 obcí a 41994 malých obcí zvaných barangay.[2]
24.7.2006 filipínská prezidentka Gloria Macapagal-Arroyo oznámila návrh na vytvoření pěti ekonomických superregionů, zaměřených na hospodářské přednosti jednotlivých oblastí.[3]
[editovat] Hospodářství
[editovat] Nerostné bohatství
Co se nerostného bohatství týče, jsou Filipíny velmi bohaté. Nachází se zde naleziště rud železa, mědi, zinku, olova, manganu, chromu ,zlata, stříbra, rtuti a kobaltu. Jsou zde i ložiska dvou důležitých paliv, ropy a černého uhlí.
[editovat] Zemědělství
Zemědělstvím se živí asi 40% obyvatel. Zemědělská půda zaujímá asi 34% území státu. Nejvýznamnější plodinou je kokosová palma. Zpracováním dužiny jejich plodů (kokosové ořechy) se vyrábí tzv. kopra. Filipíny jsou v její výrobě a produkci první na světě. Ještě se zde pěstují ananasy, banány, batáty, cukrová třtina, kakao, kaučukovník, káva, kukuřice, maniok, rýže a tabák.
[editovat] Průmysl
Filipíny patří k rozvojovým zemím. Donedávna zde převládala tradiční odvětví průmyslu – průmysl potravinářský, textilní, dřevařský a částečně chemický. Od 70. let 20. století začíná na významu nabírat strojírenství. Významnými odvětvími strojírenství se stala výroba videorekordérů, televizorů a radiomagnetofonů a montáž automobilů. Největším průmyslovým centrem země je hlavní město Manila, zde je soustředěno téměř 90% veškerého filipínského průmyslu.
[editovat] Obyvatelstvo
Drtivou většinu populace ostrovů tvoří Filipínci (96%). Zbytek tvoří nespočitatelné menšiny (např. Číňané). Obyvatelé mají svá sídla především v pobřežních nížinách. Střední délka života mužů je asi 65,3 let, u žen asi 71,1 let.
[editovat] Největší města
- Quezon - 2,2 mil. obyvatel
- Manila (hlavní město) - 10,6 mil. obyvatel (i s aglomeracemi)
- Caloocan – 1,2 mil. obyvatel
- Davao – 1,2 mil. obyvatel
- Cebu – 730 000 obyvatel
- Zamboanga – 620 000 obyvatel
- Bacolod – 430 000 obyvatel
[editovat] Historie
Ve středověku byly Filipíny rozdrobené na řadu drobných knížectví, v jejichž čele stáli rádžové (vesničtí předáci se nazývali dato). V 15. století se zde začal hlavně z Bruneje šířit islám (Suluské ostrovy, Mindanao). V roce 1521 při své cestě kolem světa objevil ostrovy Fernão de Magalhães. V roce 1542 se staly španělskou kolonií. Ve 2. polovině 19. století zesilovaly snahy místních obyvatel o zisk nezávislosti. První povstání v roce 1872 bylo neúspěšné. Národním hrdinou, který je symbolem odboje proti Španělům byl lékař a básník, dr. José Rizal. V roce 1901 se Filipíny dostaly pod americkou nadvládu. Roku 1946 získala země nezávislost. V letech 1965-1966 zde diktátorsky vládl prezident Ferdinand Marcos podporovaný Spojenými státy. Po jeho svržení jsou voleni prezidenti, kteří jsou hlavou státu. Ze 14 prezidentů byly 2 ženy (Corazon Aquino a současná prezidentka Gloria Macapagal-Arroyo).
[editovat] Zajímavosti
- Oblíbenou zábavou místních obyvatel jsou kohoutí zápasy.
- Název sopky Apo se často vyskytuje v křížovkách.
- Pražské jezulátko (Bambino di Praga) pochází z Filipín. Je tam ctěnou náboženskou ikonou známou jako Santo Niño.
Afghánistán • Arménie² • Ázerbájdžán¹ • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • Čínská lidová republika • Egypt³ • Filipíny • Gruzie¹ • Indie • Indonésie • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán¹ • Kuvajt • Kypr² • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar (Barma) • Nepál • Omán • Pákistán • Rusko¹ • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Sýrie • Šrí Lanka • Tádžikistán • Thajsko • Turecko¹ • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor
Teritoria, kolonie a zámořská území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)
Území se sporným postavením: Palestinská autonomie • Tchaj-wan (Čínská republika) • Tibet • Ujguristán (Východní Turkestán)
Mapy: 5°-21° S, 117°-126° V


