Filipíny

Filipínská republika; Repúbliká ng̃ Pilipinas
	vlajka
	vlajka
	Hymna: Filipínská hymna
Geografie
Hlavní město:	Manila
Rozloha:	297 413 km² (72. na světě); z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Mount Apo (2 954 m n. m.)
Časové pásmo:	+8
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	87 857 473 (13. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění:	295 ob. / km² (42. na světě)
Jazyk:	filipínština, tagalog, cebuano, ilocan, hiligaynon, bicol, waray, pampango, pangasinan, angličtina, španělština, čínština
Náboženství	římští katolíci 83 %, protestanti 9 %, muslimové 5 %, buddhisté and jiní 3 %
Státní útvar
Státní zřízení	republika
Vznik	12. června 1898 (nezávislost na Španělsku)
Prezidentka	Gloria Macapagal-Arroyo (od 20. ledna 2001)
Předsedkyně vlády	Gloria Macapagal-Arroyo (od 20. ledna 2001)
Měna	filipínské peso (PHP)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	608 PHL PH
MPZ	RP
Telefonní předvolba	+63
Národní TLD	.ph

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Filipíny jsou ostrovní stát v jihovýchodní Asii. Jejich nejbližšími sousedy jsou Tchaj-wan (300 km severně za Luzonským průlivem), Malajsie (ostrov Kalimantan se nachází jihozápadně za Suluským mořem, od Palawanského a Suluského souostroví v držení Filipín ho dělí jen úzké průlivy), na západě Vietnamská socialistická republika a na jihu Indonésie (severní výběžek ostrova Celebes se nachází asi 400 km jižně od filipínského Mindanaa).

[editovat] Poloha a charakter území

Filipíny se rozkládají na více než 7 tisících ostrovech v Tichém oceánu mezi 6. a 18. stupněm s.š. Celé souostroví je vzdáleno od břehů Asie asi 1000 km. Filipíny jsou omývány čtyřmi moři, z východu Filipínským, ze západu Jihočínským a z jihu Suluským a Celebeským. Tři čtvrtiny povrchu státu zaujímají vysočiny. Nížiny se nacházejí pouze při pobřežích nebo v říčních údolích. Samotné souostroví se nachází v neklidné oblasti, vždyť na samotných ostrovech je 50 mohutných sopek. Nejvyšší z nich Apo (2954 m n. m.). Dalším známým vulkánem je smíšená sopka Pinatubo (1600 m n. m.). Její nejznámější erupce se odehrála v červnu 1991. Turisticky velmi oblíbená sopka je Mayon Volcano (2462 m n. m.). V současné době stejně jako nedaleký Bulusan vykazuje vysokou sopečnou aktivitu.

[editovat] Podnebí

Filipíny leží v horkém a vlhkém tropickém podnebném pásu. Podnebí ovlivňuje také východoasijské monzunové proudění. Období dešťů začíná v listopadu a končí v lednu. Roční úhrn srážek se pohybuje asi od 1000 do 5000 mm. V nížinách se průměrná roční teplota pohybuje mezi 23–30 °C, v horách mezi 15–20 °C. Velké nebezpečí představují tajfuny, které jsou zde poměrně časté.

[editovat] Flóra a fauna

36 % rozlohy země zaujímají původní lesy. Roste v nich například filipínský mahagon a jiné vzácné stromy. Ve vyšších oblastech převládají borovicové lesy, na pobřeží rostou mangrovy. Typickým zástupcem živočišné říše jsou zde opice, ty někdy dokonce vyhledávají blízkost lidí.

[editovat] Vodstvo

Nejdelší filipínskou řekou je Mindanao (551 km). To znamená, že řeky v zemi jsou krátké, mají ale rychlý spád. I přes tento dobrý předpoklad nejsou příliš často využívané k zisku elektrické energie, je vybudováno pouze několik vodních elektráren.

[editovat] Správní členění

Filipíny se dělí na 3 skupiny ostrovů: Luzon, Visayas a Mindanao. Ty se dále dělí na 17 regionů, 81 provincií,^[1] 131 měst, 1497 obcí a 41994 malých obcí zvaných barangay.^[2]

24.7.2006 filipínská prezidentka Gloria Macapagal-Arroyo oznámila návrh na vytvoření pěti ekonomických superregionů, zaměřených na hospodářské přednosti jednotlivých oblastí.^[3]

[editovat] Hospodářství

[editovat] Nerostné bohatství

Co se nerostného bohatství týče, jsou Filipíny velmi bohaté. Nachází se zde naleziště rud železa, mědi, zinku, olova, manganu, chromu ,zlata, stříbra, rtuti a kobaltu. Jsou zde i ložiska dvou důležitých paliv, ropy a černého uhlí.

[editovat] Zemědělství

Zemědělstvím se živí asi 40% obyvatel. Zemědělská půda zaujímá asi 34% území státu. Nejvýznamnější plodinou je kokosová palma. Zpracováním dužiny jejich plodů (kokosové ořechy) se vyrábí tzv. kopra. Filipíny jsou v její výrobě a produkci první na světě. Ještě se zde pěstují ananasy, banány, batáty, cukrová třtina, kakao, kaučukovník, káva, kukuřice, maniok, rýže a tabák. Zemědělství převládá nad průmyslem.

[editovat] Průmysl

Filipíny patří k rozvojovým zemím. Donedávna zde převládala tradiční odvětví průmyslu – průmysl potravinářský, textilní, dřevařský a částečně chemický. Od 70. let 20. století začíná na významu nabírat strojírenství. Významnými odvětvími strojírenství se stala výroba videorekordérů, televizorů a radiomagnetofonů a montáž automobilů. Největším průmyslovým centrem země je hlavní město Manila, zde je soustředěno téměř 90% veškerého filipínského průmyslu.

[editovat] Obyvatelstvo

Drtivou většinu populace ostrovů tvoří Filipínci (96%). Zbytek tvoří nespočitatelné menšiny (např. Číňané). Obyvatelé mají svá sídla především v pobřežních nížinách. Střední délka života mužů je asi 65,3 let, u žen asi 71,1 let.jako jediní v ve Východojižní Asii vyznávají křesťanství.

[editovat] Největší města

Quezon - 2,2 mil. obyvatel
Manila (hlavní město) - 10,6 mil. obyvatel (i s aglomeracemi)
Caloocan – 1,2 mil. obyvatel
Davao – 1,2 mil. obyvatel
Cebu – 730 000 obyvatel
Zamboanga – 620 000 obyvatel
Bacolod – 430 000 obyvatel

[editovat] Historie

Ve středověku byly Filipíny rozdrobené na řadu drobných knížectví, v jejichž čele stáli rádžové (vesničtí předáci se nazývali dato). V 15. století se zde začal hlavně z Bruneje šířit islám (Suluské ostrovy, Mindanao). V roce 1521 při své cestě kolem světa objevil ostrovy Fernão de Magalhães. V roce 1542 se staly španělskou kolonií Španělská východní Indie (spolu s Marianami a Karolínami). Ve 2. polovině 19. století zesilovaly snahy místních obyvatel o zisk nezávislosti. První povstání v roce 1872 bylo neúspěšné. Národním hrdinou, který je symbolem odboje proti Španělům byl lékař a básník, dr. José Rizal. Po španělsko-americké válce v roce 1901 se Filipíny staly kolonií Spojených států amerických. V roce 1916 byla Filipínám udělena tzv. omezená autonomie. Roku 1934 byl domluven desetiletý přechodný stav během něhož se měly Filipíny připravit na nezávislost a byl jim udělen statut dominia(Philippine Commonwealth, statut podobný dnešnímu Portoriku) které ale přerušila válka. Roku 1946 získala země nezávislost. V letech 1966-1986 zde diktátorsky vládl prezident Ferdinand Marcos podporovaný Spojenými státy. Po jeho svržení jsou voleni prezidenti, kteří jsou hlavou státu. Ze 14 prezidentů byly 2 ženy (Corazon Aquino a současná prezidentka Gloria Macapagal-Arroyo).

[editovat] Zajímavosti

Oblíbenou zábavou místních obyvatel jsou kohoutí zápasy.
Název sopky Apo se často vyskytuje v křížovkách.
Pražské jezulátko (Bambino di Praga) je dobře známo na Filipínách. Je tam ctěnou náboženskou ikonou známou jako Santo Niño.
Na velikonoce se na Luzonu poblíž Manily nechávají domorodci zaživa ukřižovávat, někteří to absolvovali i několikrát