Filipíny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Filipínská republika
Repúbliká ng̃ Pilipinas
Vlajka Filipín
vlajka		 Znak Filipín
znak
Hymna: Filipínská hymna
Motto: Maka-Diyos, Maka-Tao, Makakalikasan, at Makabansa
(„Pro Boha, lid, přírodu a stát“)
Geografie

Poloha Filipín
Hlavní město: Manila
Rozloha: 300 000[1] km² (72. na světě)
z toho 0,61 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Apo (2 954 m n. m.)
Časové pásmo: UTC +8
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 91,983,000[2] (12. na světě, 2009)
Hustota zalidnění: 307 ob. / km² (44. na světě)
HDI: ▲ 0,745 (střední) (102. na světě, 2007)
Jazyk: filipínština, angličtina (úřední), španělština, arabština (ostatní)[3]
Náboženství 80 % římští katolíci, 10 % protestanti, 5 % muslimové, 5 % menšiny
Státní útvar
Státní zřízení unitární prezidentská konstituční republika
Vznik 12. června 1898 (nezávislost na Španělsku)
Prezident Noynoy Aquino
Měna filipínské peso (₱) (PHP)
HDP/obyv. (PPP) 3300[4] USD (123. na světě, 2008)
Giniho koeficient 45,8[4] (2006)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 608 PHL PH
MPZ RP
Telefonní předvolba +63
Národní TLD .ph

Filipíny, oficiálně známé jako Filipínská republika, jsou ostrovní stát v jihovýchodní Asii, jehož hlavním městem je Manila. Rozkládají se na 7107 ostrovech v západním Tichém oceánu. S žádným státem nesdílejí pozemní hranici. Mořské úžiny je dělí od Tchaj-wanu na severu, od Malajsie (Sabah) na jihozápadě a Indonésie (Sulawesi) na jihu.

Filipíny jsou dvanáctou nejlidnatější zemí na světě s 88 574 614 obyvateli (2007). Filipínská ekonomika je 47. největší na světě a jejích hrubý domácí produkt (HDP) činil v roce 2008 nominálně 168,6 miliard amerických dolarů.[4] Odhaduje se, že mimo Filipíny žije po celém světě na 11 milionů Filipínců.

Filipíny, dříve španělská a posléze americká kolonie, jsou jednou ze dvou převážně katolických zemí v Asii (druhou je Východní Timor). Existuje zde množství menšinových náboženských skupin vyznávajících islám, buddhismus, hinduismus a další víry. Na filipínských ostrovech lze nalézt četná etnika a kultury.

Obsah

Dějiny [editovat]

Ve středověku byly Filipíny rozdrobené na řadu drobných knížectví, v jejichž čele stáli rádžové (vesničtí předáci se nazývali dato). V 15. století se zde začal hlavně z Bruneje šířit islám (Suluské ostrovy, Mindanao). V roce 1521 při své cestě kolem světa objevil ostrovy Fernão de Magalhães. V roce 1542 se staly španělskou kolonií Španělská východní Indie (spolu s Marianami a Karolínami). Ve 2. polovině 19. století zesilovaly snahy místních obyvatel o zisk nezávislosti. První povstání v roce 1872 bylo neúspěšné. Národním hrdinou, který je symbolem odboje proti Španělům byl lékař a básník, dr. José Rizal. Po španělsko-americké válce v roce 1901 se Filipíny staly kolonií Spojených států amerických. V roce 1916 byla Filipínám udělena tzv. omezená autonomie. Roku 1934 byl domluven desetiletý přechodný stav během něhož se měly Filipíny připravit na nezávislost a byl jim udělen statut dominia (Philippine Commonwealth, statut podobný dnešnímu Portoriku) které ale přerušila válka. Na jejím počátku byly Filipíny obsazeny Japonci, kteří zde zřídili loutkový stát. V roce 1944 zahájili Američané znovudobývání Filipín. Roku 1946 získala země nezávislost. V letech 1966-1986 zde diktátorsky vládl prezident Ferdinand Marcos podporovaný Spojenými státy. Po jeho svržení jsou voleni prezidenti, kteří jsou hlavou státu. Ze 14 prezidentů byly 2 ženy (Corazon Aquino a Gloria Macapagal-Arroyo).

Geografie [editovat]

Filipíny jsou souostroví skládající se ze 7107 ostrovů na celkové ploše 300 tisíc km2. Nachází se mezi 116. a 126. stupněm východní délky a 4. a 21. stupněm severní šířky a z východu je ohraničuje Filipínské moře, ze západu Jihočínské moře a z jihu Celebeské moře. Několik set kilometrů jihozápadně se nachází ostrov Borneo a severně od Filipín se nachází Tchaj-wan. Jiho-jihozápadně se nacházejí ostrovy Moluky a Celebes a východně se nachází Palau.

Hora Apo

Filipíny se dělí do tří ostrovních skupin: Luzon, Visayas a Mindanao. Přístav Manila v části Luzon je hlavním a druhým největším městem země.

Většina hornatých ostrovů je vulkanického původu a jsou pokryty tropickým lesním pralesem. Nejvyšší hora Apo, která se nachází v části Mindao, měří 2954 m n. m. Je zde mnoho aktivních sopek, jako například Mayon Volcano, Pinatubo či Taal Volcano. Ostrovy se nachází v tajfunovém pásmu západního tichomoří a každý rok zde udeří na devatenáct tajfunů.

Filipíny se nacházejí v severozápadním vnějším okraji pacifického ohnivého kruhu a jsou tak častým místem seismické a vulkanické aktivity. Každý den proběhne na 20 zemětřesení, z nichž většina je natolik slabá, že je není možné pocítit. Poslední velké zemětřesení proběhlo v roce 1990.

Nejdelší filipínskou řekou je Mindanao (551 km). To znamená, že řeky v zemi jsou krátké, mají ale rychlý spád. I přes tento dobrý předpoklad nejsou příliš často využívané k zisku elektrické energie, je vybudováno pouze několik vodních elektráren.

Flóra a fauna [editovat]

Západ slunce na pláži Boracay

Celkem 36 % rozlohy země zaujímají původní lesy. Roste v nich například filipínský mahagon a jiné vzácné stromy. Ve vyšších oblastech převládají borovicové lesy, na pobřeží rostou mangrovy. Typickým zástupcem živočišné říše jsou zde opice, ty někdy dokonce vyhledávají blízkost lidí.

Podnebí [editovat]

Filipíny leží v horkém a vlhkém tropickém podnebném pásu. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 26,5 °C. Na Filipínách existují tři roční období: „Tag-init“ či „Tag-araw“ (teplé období nebo léto od března do května), „Tag-ulan“ (období dešťů od června do listopadu) a „Tag-lamig“ (chladné období od prosince do února). Podnebí ovlivňuje také východoasijské monzunové proudění. Jihozápadní monzun (od května do října) je známý jako „Habagat“ a suché větry severovýchodního monzunu (od listopadu do dubna) jsou známé jako „Amihan.“[5] Nejchladnějším měsícem je leden a nejteplejším květen. Teplota a vlhkost dosahují maxima v dubnu a květnu. Manila a většina nížinatých oblastí jsou od března do května prašná s velmi teplým počasím. V tomto období teplota zřídkakdy klesne pod 37 °C a teplota u moře jen vzácně klesne pod 27 °C. Roční úhrn srážek dosahuje v hornatých oblastech východního pobřeží 5000 mm, zatímco v některých údolích se jedná o hodnoty pod 1000 mm. Velké nebezpečí představují tajfuny, které jsou zde poměrně časté.

Vláda a politika [editovat]

Filipíny jsou zastupitelskou demokracií, prezidentskou republikou. Filipíny jsou unitární stát mimo Autonomní region Muslimské Mindanao. Prezident je hlava státu i hlava vlády a vrchní velitel, je volen přímou volbou na 6 let. Bikamerální Kongres se skládá z horní komory, Senátu Filipín, a komory dolní, Sněmovny reprezentantů Filipín, která je volena na 3 roky.

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Administrativní členění [editovat]

Geograficky se 7 tisíc filipínských ostrovů dělí do 3 skupin ostrovů: Luzon, Visayas a Mindanao. Ty se dále dělí na 17 regionů, 81 provincií,[6] 131 měst, 1497 obcí a 41994 malých obcí zvaných barangay.[7]

Dne 24. července 2006 oznámila tehdejší filipínská prezidentka Gloria Macapagal-Arroyo návrh na vytvoření pěti ekonomických superregionů, zaměřených na hospodářské přednosti jednotlivých oblastí.[8]

Ekonomika [editovat]

500 pesos

Nerostné bohatství [editovat]

Co se nerostného bohatství týče, jsou Filipíny velmi bohaté. Nachází se zde naleziště rud železa, mědi, zinku, olova, manganu, chromu ,zlata, stříbra, rtuti a kobaltu. Jsou zde i ložiska dvou důležitých paliv, ropy a černého uhlí.

Zemědělství [editovat]

Zemědělstvím se živí asi 40 % obyvatel. Zemědělská půda zaujímá asi 34 % území státu. Nejvýznamnější plodinou je kokosová palma. Zpracováním dužiny jejich plodů (kokosové ořechy) se vyrábí tzv. kopra. Filipíny jsou v její výrobě a produkci první na světě. Ještě se zde pěstují ananasy, banány, batáty, cukrová třtina, kakao, kaučukovník, káva, kukuřice, mango, maniok, rýže a tabák. Zemědělství převládá nad průmyslem.

Průmysl [editovat]

Filipíny patří k rozvojovým zemím. Donedávna zde převládala tradiční odvětví průmyslu – průmysl potravinářský, textilní, dřevařský a částečně chemický. Od 70. let 20. století začíná na významu nabírat strojírenství. Významnými odvětvími strojírenství se stala výroba videorekordérů, televizorů a radiomagnetofonů a montáž automobilů. Největším průmyslovým centrem země je hlavní město Manila, zde je soustředěno téměř 90% veškerého filipínského průmyslu.

Demografie [editovat]

Mapa dominantních etnik podle provincií

Drtivou většinu populace ostrovů tvoří Filipínci (96%). Zbytek tvoří nespočitatelné menšiny (např. Číňané). Obyvatelé mají svá sídla především v pobřežních nížinách. Střední délka života mužů je asi 65,3 let, u žen asi 71,1 let. Spolu s Východním Timorem vyznávají jako jediní v jihovýchodní Asii převážně křesťanství.

Největší města [editovat]

  • Quezon - 2,2 mil. obyvatel
  • Manila (hlavní město) - 10,6 mil. obyvatel (i s aglomeracemi)
  • Caloocan – 1,2 mil. obyvatel
  • Davao – 1,2 mil. obyvatel
  • Cebu – 730 000 obyvatel
  • Zamboanga – 620 000 obyvatel
  • Bacolod – 430 000 obyvatel

Zajímavosti [editovat]

  • Oblíbenou zábavou místních obyvatel jsou kohoutí zápasy.
  • Název sopky Apo se často vyskytuje v křížovkách.
  • Pražské jezulátko (Bambino di Praga) je dobře známo na Filipínách. Je tam ctěnou náboženskou ikonou známou jako Santo Niño.
  • Na velikonoce se na Luzonu poblíž Manily nechávají domorodci dobrovolně zaživa ukřižovávat, někteří to absolvovali i několikrát

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Philippines na anglické Wikipedii.

  1. ↑ MOLDAVA, Tadeusz a kolektiv. Státy světa. 2. vyd. Praha : Fragment, 2002. ISBN 80-7200-669-X. s. 97.  
  2. ↑ World Population Prospects, Table A.1
  3. ↑ http://www.chanrobles.com/article14language.htm The 1987 Constitution of the Republic of the Philippines
  4. ↑ a b c Philippines [online]. Central Intelligence Agency, [cit. 2009-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Climate of the Philippines [online]. PAGASA, [cit. 2009-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Shariff Kabunsuan byla vytvořena z Maguindanaa po potvrzení v referendu; Dinagat Island se odtrhl od Surigao del Norte.
  7. ↑ Všeobecné informace o Filipínách Vládní stránky
  8. ↑ State of the Nation Address of President Gloria Macapagal-Arroyo during the 3rd Regular Session of the 13th Congress of the Republic of the Philippines Gov.Ph. Accessed September 15, 2006

Literatura [editovat]

  • SLAVICKÝ, Stanislav. Filipíny: pašije a fiesty. Praha : Gallery, 2008. 127 s. ISBN 978-80-86990-51-4.  

Externí odkazy [editovat]

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

multimediální obsah na Commons
slovníková definice na Wikislovníku
zprávy na Wikizprávách
Filipíny – Republika ng Pilipinas – (PHI)
Regiony
Ilocos • Cagayan Valley • Střední Luzon • Calabarzon • Mimaropa • Region Bicol • Západní Visayas • Střední Visayas • Východní Visayas • Poloostrov Zamboanga • Severní Mindanao • Region Davao • Soccsksargen • Caraga • Autonomní region Muslimské Mindanao • Cordillera Administrative Region • Národní Region Hlavního Města
Provincie
Abra • Agusan del Norte • Agusan del Sur • Aklan • Albay • Antique • Apayao • Aurora • Basilan • Bataan • Batanes • Batangas • Benguet • Biliran • Bohol • Bukidnon • Bulacan • Cagayan • Camarines Norte • Camarines Sur • Camiguin • Capiz • Catanduanes • Cavite • Cebu • Compostela Valley • Cotabato • Davao del Norte • Davao del Sur • Davao Oriental • Dinagat Islands • Eastern Samar • Guimaras • Ifugao • Ilocos Norte • Ilocos Sur • Iloilo • Isabela • Kalinga • La Union • Laguna • Lanao del Norte • Lanao del Sur • Leyte • Maguindanao • Marinduque • Masbate • Misamis Occidental • Misamis Oriental • Mountain Province • Negros Occidental • Negros Oriental • Northern Samar • Nueva Ecija • Nueva Vizcaya • Occidental Mindoro • Oriental Mindoro • Palawan • Pampanga • Pangasinan • Quezon • Quirino • Rizal • Romblon • Samar • Sarangani • Shariff Kabunsuan • Siquijor • Sorsogon • South Cotabato • Southern Leyte • Sultan Kudarat • Sulu • Surigao del Norte • Surigao del Sur • Tarlac • Tawi-Tawi • Zambales • Zamboanga del Norte • Zamboanga del Sur • Zamboanga Sibugay
Státy a území v Asii
Nezávislé státy
Teritoria, kolonie
a zámořská území
Územní celky se sporným
mezinárodním postavením

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Filipíny&oldid=9844720“