Jižní Osetie
| Republika Jižní Osetie Республикæ Хуссар Ирыстон Respublikæ Huššar Iryšton სამხრეთ ოსეთის რესპუბლიკა Samhret Osetis respublika Республика Южная Осетия Respublika Južnaja Osetija |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Jihoosetská hymna | |||
| Geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Cchinvali | ||
| Rozloha: | 3 900 km² (168. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Čančachi [1] (4 461 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +3 | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 70 000 (198. na světě, 2004) | ||
| Hustota zalidnění: | 18 ob. / km² (198. na světě) | ||
| Jazyk: | osetština, gruzínština, ruština | ||
| Náboženství | křesťanství (61 %), islám | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | republika | ||
| Vznik | 28.11.1991 (prohlášena nezávislost na Gruzii) | ||
| Prezident | Leonid Tibilov (Леонид Тибилов) | ||
| Předseda vlády | |||
| Měna | de facto ruský rubl, de iure gruzínské lari (RUR, GEL) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| MPZ | GE | ||
| Telefonní předvolba | +995 | ||
| Národní TLD | .ge | ||
Jižní Osetie je území na Kavkazu, u hranic s ruskou Severní Osetií. De iure je součástí Gruzie, která politickou existenci tohoto celku neuznává. Nezávislost Jižní Osetie uznalo dne 26. srpna 2008 pouze Rusko, pod jehož silným vlivem se Jižní Osetie v současnosti nachází, o několik dní později také u Nikaragua.[1] V září 2009 došlo k uznání ze strany Venezuely[2] a také Nauru. V oblasti, kterou obývají především Oseti(nci) a Gruzínci, má ruský prezident značnou autoritu a jejím většinovým obyvatelům Osetům Rusko přiznává své občanství. Osetština je psána azbukou a patří mezi íránské jazyky, které náleží do indoevropské jazykové rodiny. Gruzínci naopak jazykově náleží k jazykům kavkazským. Etnických Rusů jsou zde asi 2 %.
V médiích jsou v souvislosti s Osetií často používána slova „osetinský“ a „Osetinec“, vhodnější jsou tvary „osetský“ a „Oset“.[3][4]
Obsah |
Historie [editovat]
Historie do roku 1988 [editovat]
Jižní Osetie patřila k územím, kam ve středověku pronikal byzantský vliv, později zde ale vládli Mongolové a pronikl sem islám. Křesťanství však zůstala věrná většina obyvatelstva, dnes je zde pouze muslimská menšina a křesťané tvoří 61 % obyvatelstva Jižní Osetie. V roce 1774 byla k Rusku připojena dnešní Severní Osetie (dnešní Severní Osetie-Alanie), část Osetů pak emigrovala do Gruzie.[5] K ruskému carství bylo celé území připojeno spolu s částí Gruzie roku 1801, v roce 1810 byl k Rusku připojen i zbytek dnešní Gruzie.
V rámci sovětské Gruzie (které předcházela tzv. Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika) měla status autonomní oblasti, a to už od roku 1921, kdy zde získali moc bolševici. Ti zde začali po čase zavádět mnohé změny, mezi které patřilo i opětovné zavedení osetštiny jako jednoho z vyučovacích jazyků na školách, vedle gruzínštiny a ruštiny. To oslabovalo jednak Osety (byli administrativně rozděleni mezi Rusko a Gruzii), jednak Gruzii, resp. Gruzínce (na jejichž území byla podporována odlišná národnost).
Historie v letech 1988 - 2008 [editovat]
V roce 1988 zde vznikla Lidová fronta, jedna z prvních politických stran vedle komunistické. Její zvolení představitelé požádali republikovou vládu v Tbilisi, aby status Jižní Osetie byl změněn z autonomní oblasti na autonomní republiku. Po osamostatnění Gruzie však došlo k pravému opaku – autonomie byla zrušena úplně a území oblasti bylo rozděleno mezi několik gruzínských krajů, z nichž však jeden zhruba zahrnuje oblast obývanou Jihoosety. V současné době se jedná o velmi chudou oblast, a to i na gruzínské poměry.
Jižní Oseti se tak následně od Gruzie na počátku 90. let s podporou Ruska jednostranně odtrhli a na území bývalé Jihoosetské autonomní oblasti založili nezávislou Republiku Jižní Osetii. De facto je na gruzínské vládě nezávislá.
Prvním státem, který uznal nezávislost Jižní Osetie na Gruzii, byla Ruská federace (26. srpen 2008).[6] Druhým státem byla Nikaragua 5. 9. 2008. Dne 10. 9. 2009 také Venezuela uznala nezávislost Jižní Osetie a Abchazie. Dne 16.12.2009 uznalo nezávislost Jižní Osetie Nauru a dne 19.9.2011 Tuvalu.
Kromě Ruska tak samostatnost jihoosetské provincie uznávají jen Moskvě přátelsky nakloněné režimy ve Venezuele a Nikaragui a kromě nich ještě tichomořské ostrovy Nauru a Tuvalu, za jejichž diplomatickou vstřícnost podle nepotvrzených informací Rusko štědře zaplatilo.[7]
Konflikt s Gruzií v roce 2008 [editovat]
- Související informace naleznete v článku Válka v Jižní Osetii (2008).
7. a 8. srpna 2008 se situace mezi centrální vládou Gruzie a Jižní Osetií prudce zhoršila; jednání o míru ztroskotala a příměří bylo porušeno už po několika hodinách. Následně nařídil gruzínský prezident Micheil Saakašvili mobilizaci vojenských záloh a do vzbouřenecké provincie vyslal tanky, dělostřelectvo a stíhačky. Obvinil také Rusko z vojenské agrese a bombardování "pokojných gruzínských měst". Gruzie ohlásila, že její vojenské jednotky vstoupily po celonočním bombardování do hlavního města Cchinvali, aby „na území separatistické republiky obnovily ústavní pořádek“.[8]
Jihoosetský prezident Eduard Kokojty uznaný Ruskem tvrdí, že armáda Gruzie údajně zabila víc než 1400 osetských civilistů, ale údaje se nepodařilo ověřit z nezávislých zdrojů.[9] Podle BBC je mrtvých civilistů "nejméně 15" a ruské ministerstvo zahraničních věcí potvrdilo, že do Jižní Osetie vyslalo tankové jednotky.[10] Později nezávislá organizace Human Rights Watch oznámila 44 mrtvých, přičemž asi polovinu měla na svědomí Ruská armáda. Výzvu ke zdrženlivosti adresoval všem stranám konfliktu generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer a podobná vyjádření vydaly USA. K řešení konfliktu se sejde Rada bezpečnosti OSN.[11]
Vývoj po roce 2008 [editovat]
Po vítězném konfliktu s Gruzií v roce 2008 začalo Rusko upevňovat své pozice. Jako jeden z prvních kroků Rusko vyčlenilo ze státního rozpočtu peníze na opravy válkou způsobených škod. Současně navyšovalo svůj vliv v oblasti politické, vojenské a hospodářské tak, že rozpočet Jižní Osetie je od roku 2008 z 99% závislý na subvencích z Ruska. Rusko též upevňuje vojenskou přítomnost. Počet rozmístěného kontingentu přesahuje 5000 vojáků plus kolem 900 pohraničníků FSB rozmístěných podél hranice s Gruzií.
V poslední době dochází k ochlazování počátečního nadšení z partnerství s Ruskem, když vychází najevo, že ani Rusko není vždy spolehlivým partnerem. Nevoli vyvolává i stoupající vědomí existenční závislosti na Rusku. K protiruským protestům došlo v prosinci 2011 na demonstraci v Cchinvali[12]. S ohledem na vysoký stupeň ekonomické, politické a vojenské závislosti na Rusku však Jižní Osetie manévrovací prostor nemá.
Ozbrojené síly [editovat]
Před konfliktem v roce 2008 [editovat]
Na počátku války s Gruzií disponovala Jižní Osetie nad rámec kontroly Gruzie 3 tisíci muži ve zbrani a minimálně následujícím arzenálem, který pocházel ze zůstatku po rozpadu Sovětského svazu, patrně doplněného dodávkami z Ruska po rozpadu SSSR:[zdroj?]
- 15 tanků T-55, T-62 a T-72
- 25 ruských samohybných houfnic 2S1 Gvozdika a 2S3 Akacija
- 12 houfnic D30 ráže 122 mm
- 6 raketometů BM-21 Grad
- 4 protitanková děla MT-12 Rapira ráže 100 mm
- 30 minometů ráží 82 a 120 mm
- 22 bojových vozidel pěchoty BMP-2
- 14 obojživelných obrněných vozidel BTR-70
- 3 taktické raketové systémy krátkého dosahu typu země-vzduch 9K33 Osa
- 3 hybridní protiletadlové raketové komplety krátkého dosahu 9K22 Tunguska
- 6 vysoce mobilních raketových kompletů krátkého doletu s infračerveným naváděním typu země-vzduch 9K31 Strela-1
- 10 dvojhlavňových protiletadlových kanónů ráže 23 mm ZU-23-2
- přes 100 ručních raketometů typu země-vzduch 9K38 Igla
- 50 protitankových řízených střel 9K111 Fagot a 9M113 Konkurs
- 10 přenosných granátometů bez zpětného rázu SPG-9 Kopje
- 4 vrtulníky Mi-8, které toho času pravděpodobně nebyly bojeschopné[zdroj?]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ http://iht.com/articles/2008/09/04/america/georgia.php
- ↑ Venezuela uznala nezávislost Jižní Osetie a Abcházie
- ↑ http://www.lidovky.cz/jde-o-to-co-je-vhodnejsi-ne-spravne-dr5-/ln_dopisy.asp?c=A080918_183246_ln_dopisy_gab
- ↑ http://prirucka.ujc.cas.cz/?action=view&id=720
- ↑ Osetinci – jeden národ rozdělený hranicí do dvou států
- ↑ http://news.yahoo.com/s/ap/20080826/ap_on_re_eu/georgia
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/154863-volby-v-jizni-osetii-skoncily-skandalem/
- ↑ Gruzie obsazuje Jižní Osetii, Rusko hrozí odvetou, aktualne.cz
- ↑ Rusko a Gruzie jsou na prahu války
- ↑ Russian tanks enter South Ossetia
- ↑ Gruzie se chystá na válku s Ruskem, stahuje se z Iráku
- ↑ South Ossetia: Rise of a new Politics and Foreign Policy (angl.)
![[1]](http://mapy.mk.cvut.cz/data/Gruzie-Georgia/Topo_1_100k/K-38/K-38-040.jpg){kind=link}