Adžárie
| Adžarská autonomní republika აჭარის ავტონომიური რესპუბლიკა |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Batumi | ||
| Rozloha: | 2 900 km² | ||
| Časové pásmo: | +3 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 376 000 | ||
| Hustota zalidnění: | 135 ob. / km2 | ||
| Jazyk: | gruzínština | ||
| Národnostní složení: | Gruzínci (93,4%), Rusové (2,4%), Arméni (2,3%), Řekové (0,6%), Abcházci (0,4%), Ukrajinci (0,2%) | ||
| Náboženství: | křesťanství, islám | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: |  Gruzie |
||
| Druh celku: | autonomní republika | ||
| Podřízené celky: | 6 distriktů | ||
| představitel | Levan Varshalomidze | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-2: | GE-AJ | ||
| Telefonní předvolba: | +995 | ||
| Internetová doména: | .ge | ||
Adžárie, oficiálně Adžarská autonomní republika, je jednou ze dvou gruzínských autonomních republik. Rozkládá se na jihozápadě země při Černém moři, na jihu sousedí s Tureckem. Administrativním a hospodářským centrem této republiky je přístavní město Batumi.
Obsah |
[editovat] Administrativní uspořádání
Adžarsko (Adžarie) je jediným autonomním územím Gruzie, které i přes léta rozporů s centrální tbiliskou vládou zůstalo součástí této zakavkazské republiky.[1]
[editovat] Obyvatelstvo
Adžarové hovoří gruzínsky, považují se však za samostatný národ. Od pravoslavných Gruzínců se odlišují náboženstvím – islámem, který přijali během osmanské nadvlády. Zdaleka ne všichni obyvatelé Adžarie jsou však muslimové. V Adžarii se domluvíte bez problémů rusky (rozhodně tam mluví tímto jazykem více lidí než např. v Tbilisi) a v Batumi u moře i anglicky.
[editovat] Dějiny
Tato část článku potřebuje úpravy. Můžete ji vhodně vylepšit.
Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl.
Díky nadvládě Osmanské říše se v Adžárii rozšířil islám, a dnes tvoří muslimové velkou část místní populace, což činí region poněkud ojedinělým a plynou z toho i některé historické události. Adžárská autonomní sovětská socialistická republika byla vytvořena 16. července 1921. V letech 1990 až 2004 měla Adžárie reálnou autonomii v rámci Gruzie, mj. díky vládě Aslana Abašidzeho (předsedy Nejvyšší rady Adžárie), který téměř neodporoval požadavkům na těžbu ropy apod. (v hlavním městě Batumi se nachází jediný terminál a závod na zpracování ropy v Gruzii).
V návaznosti na tzv. Růžovou revoluci, v jejímž rámci byl dosavadní gruzínský president Eduard Ševarnadze nahrazen Michailem Saakašvilim, došlo k napětí mezi adžárským vedením a ústřední gruzínskou vládou, jejímž cílem bylo omezení případných separatistických snah jednotlivých autonomních tendencí a která požadovala především odzbrojení adžárských sil věrných Abašidzemu. Ovšem Adžárové v referendu z roku 2004 zvolili (dle oficiálních zpráv 99,9 %) odtržení od Gruzie[zdroj?] - a následník Abašidzeho byl sesazen gruzínským prezidentem Saakašvilim. Následně došlo k předčasným volbám, ve kterých zvítězila Saakašviliho strana a Adžárie se dostala pod přímou prezidentskou správu. Důsledkem byl příjezd Ruské armády na území Adžárie, která dnes setrvává, ale již pouze "dohlíží" na situaci. Adžárie je momentálně v rámci Gruzie de iure autonomní, nicméně de facto spadá pod kontrolu ústřední vlády Gruzie.
[editovat] Související články
[editovat] Poznámky
- ↑ Další dvě území, autonomní republika Abcházie (hlavní město Suchumi) a autonomní oblast Jižní Osetie (hlavní město Cchinvali) se od Gruzie odtrhly a fakticky se chovají jako samostatné státy pod vlivem Ruské federace (většina obyvatelstva Abcházie i Jižní Osetie vlastní např. cestovní doklady Ruské federace, v obou regionech se platí ruským rublem atd.).
