Gurie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Region Gurie
გურიის მხარე
Guriis Mchare
geografie

Guria in Georgia.svg

Hlavní město: Ozurgeti
Rozloha: 2 003 km²
Časové pásmo: +4
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 143 357
Hustota zalidnění: 71,4 ob./km²
Jazyk: Gruzínština
správa regionu
Nadřazený celek: Gruzie
Druh celku: Mchare (kraj)
Podřízené celky: 3 rajóny
Guvernér
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2: GE-GU

Gurie, nebo také Guria (gruzínsky: გურია, Guria), je gruzínský kraj (region, gruz. mchare) na západě země, kde hraničí s Černým mořem. Krajským městem je Ozurgeti.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Rozloha Gurie činí 2003 km² a představuje tak přibližně 2,9 % rozlohy Gruzie. Kraj sousedí na severu se Samegrelem-Zemo Svanetií, na severovýchodě s regionem Imereti, na jihovýchodě s regionem Samcche-Džavacheti a na jihu s Adžarskou republikou. V Gurii vládne převážně subtropické klima, ve vyšších polohách přechází v mírné. V západní části kraje u pobřeží černého moře převládají nížiny. Na východ od Ozurgeti se terén začíná zvedat v pohoří Malého Kavkazu do výšky přes 2 tisíce metrů nad mořem. Nejvyšší horou v Gurii je Mepisckaro, která se tyčí do výše až 2 850 metrů nad mořem.

Gurie se dále dělí do tří rajónů:

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vlajka gurijského knížectví

Toponymum „Gurie“ je v gruzínských kronikách („Džuanšera“) poprvé zmíněn zhruba kolem roku 800.[1] Kraj byl v té době pod vládou západních gruzínských vládců až do konce 10. století, kdy vzniklo „Království Abcházců a Gruzínců“. V něm se Gurie stala provincií (saeristavem) pod správou zdejšího vévody (eristavi). Po rozpadu Gruzínského království v roce 1466 se Gurie osamostatnila jako knížectví Guriis samtavro (Gurijské knížectví), ve kterém se chopil moci šlechtický rod Gurieli, který se záhy stal vazalem imeretského krále. V 16. století ztratila po válce s Turky Adžarii a sultánovi musela platit tribut. Koncem 17. století se gurijským vládcům Jiřímu III. a Mamiovi III. podařilo získat imeretskou královskou korunu.

Vyznačení historické Gurie na mapě

Během 18. století vedla Gurie četné boje jak s osmanskými Turky za účelem osvobození ztracených území, tak i opakující se vnitřní rozbroje, které velmi oslabovaly stát a v důsledku toho znamenaly definitivní ztrátu Adžarie a s ní i jižní části současného území Gurie, které byla navíc násilně islamizovány Turky. Kvůli neustálé turecké hrozbě pak gurijský kníže Mamia V. Gurieli v roce 1810 souhlasil s připojením k Rusku. Ruská nadvláda ovšem způsobila povstání v letech 18191820 a v roce 1828 carská vláda rozhodla o zrušení Gurijského knížectví a v roce 1840 o jeho připojení ke kutaiskému guberniu. V roce 1841 vypukly rolnické nepokoje a znovu v roce 1905 dělnické povstání, které byly brutálně potlačeny. V letech 19191921 se Gurie stala součástí Gruzínské demokratické republiky a během sovětské vlády byl kraj rozdělen do tří okresů, prakticky dnešní podoby. Region (Mchare) Guria byl prezidentským dekretem vytvořen v roce 1995.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Pro kraj Gurie je nejvýznamnější hlavně pěstování subtropických plodin a turistický ruch. Region je znám především pro své minerální vody (např. Nabeghlavi) a také pěstováním čaje.[2]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo Gurie je z drtivé většiny gruzínské národnosti, říkají si Guriáni (Gurulebi) a hovoří zdejším dialektem gruzínštiny. Nejvýznamnějšími národnostními menšinami žijícími v Gurii jsou Arméni (kolem 2100 osob) a Rusové (necelých 1600 osob).

Významní rodáci:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rapp, Stephen H. (2003), Studies In Medieval Georgian Historiography: Early Texts And Eurasian Contexts, p. 427. Peeters Bvba, ISBN 90-429-1318-5.
  2. www.tonus.ge - pěstování čaje v Gruzii

www.statistics.ge - počty obyvatel krajů Gruzie a rozdělení podle národností