Gruzínská demokratická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gruzínská demokratická republika
საქართველოს დემოკრატიული რესპუბლიკა
 Zakavkazská federativní demokratická republika 1918–1921 Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika 
Socialistická sovětská republika Abcházie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Mapa Gruzínské demokratické republiky 1918-1920 (oranžově)
hlavní město:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
cca 2,5 milionů
státní útvar
vznik:
zánik:
únor-březen 1921
Státní útvary a území
Předcházející:
Zakavkazská federativní demokratická republika Zakavkazská federativní demokratická republika
Nástupnické:
Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika
Socialistická sovětská republika Abcházie Socialistická sovětská republika Abcházie
Dějiny Gruzie
Historie Gruzie
PRAVĚK
Kultura Šulaveri-Šomu
DOBA BRONZOVÁ
Kultura Kura-Araxes
Trialetská kultura
Kolchidská kultura
Diaochie
STAROVĚK A ANTIKA
Kolchida
Kavkazská Ibérie
Lazika
Římská nadvláda nad Gruzií
RANÝ STŘEDOVĚK
Iberské knížectví
Argvetie
Heretie
Tbiliský emirát
Arabská vláda v Gruzii
VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK
Abcházské království
Tao-Klardžetie
Gruzínské království
NOVOVĚK
Kartlijské království
Kachetské království
Imeretské království
Kartlijsko-kachetské království
RUSKÁ NADVLÁDA
Kutaiská gubernie
Tbiliská gubernie
Gruzínské národní obrození
MODERNÍ DĚJINY
Gruzínská demokratická republika
Invaze Rudé armády do Gruzie
Srpnové povstání
Gruzínská SSR
Gruzie

Gruzínská demokratická republika (gruzínsky: საქართველოს დემოკრატიული რესპუბლიკა, Sakartvelos Demokratiuli Respublika, GDR) je název prvního novodobého nezávislého státu Gruzie, který existoval v roce 1918 po kolapsu carského Ruska. Samostatně existovala v době občanské války v Rusku a zanikla po útoku Rudé armády 1921. Dnešní Gruzie volně navazuje na původní Gruzínskou demokratickou republiku.

Vznik republiky[editovat | editovat zdroj]

Po Únorové revoluci v carském Rusku v roce 1917, se moci na území dnešní Gruzie tzv. Speciální zakavkazský komitét, který byl pod kontrolou Prozatimní vlády. Místní sověty byly ovládány menševiky, kteří byli věrní Prozatimní vládě v Petrohradu.

Říjnová revoluce ale vše změnila. Nástupem bolševiků k moci začala Ruská občanská válka. V nastalém mocenském vakuu se spojili Gruzínci, Arméni a Ázerbájdžánci a vytvořili Zakavkazskou federaci v únoru 1918. Federace ale brzy díky vnitřním rozporům rozpadla a byla vyhlášena 26. května 1918 nezávislá republika.

Rozloha republiky[editovat | editovat zdroj]

Stát měl společnou hranici s Ruskem, Kubání a Horskou republikou Severní Kavkaz na severu, s Tureckem a Arménií na jihu a s Ázerbájdžánskou demokratickou republikou na jihovýchodě. Hlavním městem se stalo Tbilisi, rozloha státu tehdy činila až 107 600 km² (dnes má Gruzie jen 69 700 km²) a v celé Gruzii žilo na 2,5 milionů obyvatel.

Mezinárodní uznání republiky[editovat | editovat zdroj]

Gruzínská demokratická republika byla uznána postupně těmito státy: Rumunsko, Argentina, Německo, Turecko, Belgie, Spojené království, Francie, Japonsko, Itálie, Polsko a Československo.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zasedání gruzínského parlamentu (1918)

Republika byla okamžitě uznána Německem a Tureckem, kteří okamžitě nabídli pomoc. Na druhou stranu z toho plynulo předání muslimy obývaných území Turecku (města: Batumi, Artvin a Achalciche) a spadnutí pod silný německý vliv. Němci dokonce poslali na pomoc Gruzíncům vojsko, které vedl generál Friedrich Freiherr Kress von Kressenstein. Však s koncem války se Němci stáhli zpět do Německa.

GDR měla od počátku problémy se svými sousedy. Územní spory vedla se sousední Arménií i Ázerbajdžánem. V případě Arménie skončil spor dokonce ozbrojeným konfliktem. Dalším problém bylo neuznání nezávislosti bělogvardějci. Generál Děnikin, místní velitel Bílé armády, nehodlal uznat žádný nově vzniklý stát, který si činil nároky na území bývalého Ruského carství nebo dokonce se od něho trhl. I tento spor skončil ozbrojeným konfliktem. Situace zašla až tak daleko, že Britové poslali do oblasti svoje vojsko. Intervenční armáda měla ustálit situaci na Kavkaze a vytvořit jednotnou sílu bojující proti bolševiků. Byla vytvořena linie pomocí britské armády, kterou měl Děnikin s jeho armádou zakázáno překročit. Následkem hrozby Bílé armády bylo podepsáno spojenectví mezi Gruzií a Ázerbájdžánem v červnu 1919.

Volby[editovat | editovat zdroj]

Dne 14. února 1919 se konaly volby do parlamentu. Jako vítěz vyšla z voleb se ziskem 81,5% hlasů strana menševiků. Nově vzniklá vláda vytvořila demokratický stát. Byla dána autonomie bouřící se Abcházii a provedeny reformy soudnictví a státosprávy.

Konec GDR[editovat | editovat zdroj]

V roce 1920 začalo sílit nebezpečí ze strany bolševiků. Bílá armáda byla poražena a Rudá armáda se blížila ke Kavkazu. Zprvu nabídli bolševici spojenectví proti zbytkům Bílé armády, ale Gruzínci odmítli a začali s mobilizací a dalšími přípravami na válku. V té době ale měli bolševici spoustu práce ve špatně se vyvíjející se válce s Polskem. Podepsali tedy Moskevskou dohodu, v které uznali nezávislou Gruzii. Nikdy ale nepočítali, že by dohodu dodrželi. V prosinci 1920 přišla další dobrá zpráva pro Gruzii. Liga národů oficiálně uznala gruzínskou nezávislost a v lednu 1921 to samé učinily státy Dohody Francie a Británie.

Sovětský útok[editovat | editovat zdroj]

Sověti v Tbilisi (1921)
Související informace naleznete také v článku Invaze Rudé armády do Gruzie.

Postupně podlehli Rudé armádě sousední Arménie a Ázerbájdžán a Britové stáhli své vojsko z Kavkazu. Gruzie tak zůstala osamocena v boji proti bolševikům. Rudá armáda s zfalšovanými důkazy o protibolševické činnosti Gruzie začala s útokem v únoru 1921. Z jihu se přidala k bolševikům i turecká armáda a osud nezávislé Gruzie byl tak zpečetěn. Na jejím území byla vytvořena Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika a v roce 1936 reorganizovaná Gruzínská sovětská socialistická republika. Politická reprezentace nezávislé Gruzie emigrovala ze země a vytvořila v Paříži exilovou vládu, která fungovala do roku 1954.

Odkaz GDR[editovat | editovat zdroj]

Krátkotrvající nezávislá republika se stala velice důležitým faktorem pro gruzínské národní cítění. Ze všech sovětských republik se právě v Gruzii vytvořilo nejsilnější hnutí za nezávislost. V 80. letech začali politici přirovnávat GDR jako alternativu úspěšného boji Gruzínců proti Rusku a začali nazývat GDR První republikou.

V dubnu 1991 byla oficiálně obnovena nezávislost Gruzie, která oficiálně navazovala na GDR. Symboly GDR (státní vlajka, státní znak) byly používány moderní Gruzií až do roku 2004. Den vyhlášení nezávislosti GDR 26. května byl prohlášen za státní svátek jako Den nezávislosti.

Významní politici[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Democratic Republic of Georgia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Democratic Republic of Georgia ve Wikimedia Commons