Národnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Národnost je příslušnost osoby k určitému národu, přičemž národ se chápe jako společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny, společná kultura a společné území a jehož členové mají také povědomí sounáležitosti s tímto společenstvím.

Někdy se národnost určuje podle státu nebo oblasti, kde se člověk narodil nebo prožil dětství, podle původu předků, zejména matky, nebo podle kultury, kterou si člověk osvojil a se kterou se ztotožňuje. Národnost člověka se může změnit v průběhu života, zejména když žije v jiném národnostním prostředí, než ve kterém vyrůstal.

Obecně je možno říct, že význam pojmu národnost je pro tento sociální konstrukt složité definovat. Měnil se v průběhu dějin a je různý i zeměpisně.

Podle definice použité při sčítání lidu 2011 se národností rozumí příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině. Dále podle této definice není pro určení národnosti v České republice rozhodující mateřská řeč ani řeč, kterou člověk používá nebo lépe ovládá, ale jeho vlastní rozhodnutí. Je možné se hlásit k jedné i více národnostem nebo také k žádné.[1]

Např. Anthony Giddens definuje národnost jako „kulturní hodnoty a normy, které odlišují členy určité skupiny od jiných lidí“.

Statistické průzkumy národnosti na území českých zemí[editovat | editovat zdroj]

  • Průzkum národnostního složení obyvatelstva českých zemí se provádí od roku 1921. Do té doby, v Rakousku-Uhersku, národnost statisticky sledována nebyla a informace o národnostním složení populace byly v případě potřeby odvozovány z jiného údaje, tzv. obcovací řeči, zjišťované od r. 1880.
  • Po vzniku samostatné Československé republiky byla při prvním sčítání lidu v roce 1921 národnost definována jako kmenová příslušnost, jejímž hlavním znakem je mateřský jazyk. Výjimky z tohoto ztotožnění národnosti s jazykem byly v zásadě připouštěny jen u Židů a obyvatel Záolží, mluvčí češtiny a slovenštiny byli přitom ovšem zpravidla sčítáni společně jako Čechoslováci. S výjimkou kombinace s národností slezskou se nepřipouštělo uvádění více národností.
  • Po válce už národnost ve statistice na jazyk vázána nebyla - nová definice ji charakterizovala jako příslušnost k národu, s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaná osoba vnitřně spjata a ke kterému se hlásí. Bylo ponecháno na každém jednotlivci, jakou národnost si podle svého přesvědčení zapíše, byl ovšem omezen výběr možností a nadále nebylo dovoleno deklarovat více než jednu národnost.
  • Poslední významný přelom pak nastal po listopadu 89. Sčítání v roce 1991 občanům poprvé umožnilo vybrat si národnost - bez významnější změny její definice - zcela bez omezení, počínaje rokem 2001 pak navíc lze uvádět i národnosti dvě.

Národnostní složení českých zemí[editovat | editovat zdroj]

Obcovací řeč v českých zemích podle soupisu obyvatelstva v roce 1880:

Struktura obyvatelstva podle národnosti v letech 1921 až 2011 (v %)
národnost česká1) moravská slovenská slezská2) polská maďarská německá ostatní vč. nezj.
1921 67,3 * 0,2 0,5 0,8 0,1 30,6 0,6
1930 68,3 * 0,4 0,2 0,9 0,1 29,5 0,7
1950 93,8 * 2,9 * 0,8 0,1 1,8 0,6
1961 94,3 * 2,9 * 0,7 0,2 1,4 0,6
1970 94,5 * 3,3 * 0,7 0,2 0,8 0,5
1980 94,6 * 3,5 * 0,6 0,2 0,6 0,5
1991 81,2 13,2 3,1 0,4 0,6 0,2 0,5 0,9
2001 90,4 3,7 1,9 0,1 0,5 0,1 0,4 2,8
2011 63,7 4,9 1,4 0,1 0,4 0,2 26,0

1) V letech 1921-1980 včetně národnosti moravské, v letech 1950-1980 včetně národnosti slezské.
2) V letech 1921-1930 připouštěna jen v okresech Fryštát a Český Těšín a neuváděna v koncových statistikách.

Nejpočetnější státem podporovanou národnostní menšinou byli v roce 2011 Slováci, s nejpočetnějším zastoupením na Ostravsku, v severních Čechách a ve velkých městech.

Také tu existují oblasti s polským obyvatelstvem (především Záolží) a s německým obyvatelstvem (okolí Sokolova). Další menšiny se vyskytují na regionální úrovni a ve velkých městech, například Rakušané, Maďaři, Ukrajinci, Vietnamci, Rusové, Srbové, Řekové nebo Slovinci.

Národnostní složení státu[editovat | editovat zdroj]

Národnostní složení určité oblasti nebo státu určuje počet obyvatel různých národnosti. Existují národnostně jednotné a nejednotné státy, což se určuje dle toho, kolik procent obyvatel je většinové národnosti.

Národnost bývá často zaměňována za státní občanství (Evropská úmluva o státním občanství). Státní občanství je na rozdíl od národnosti příslušností k určitému státu. Státní občanství umožňuje občanům podílet se na řízení státu především pomocí voleb, zatímco národnost tento akt neumožňuje. Listina základních práv a svobod deklaruje národnostní a etnická práva občanů a mezi nimi též právo svobodně rozhodovat o své národnosti, které není ničím omezeno ani podmíněno (čl. 3 odst. 2).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUBALA, Ondřej. Do sčítacích formulářů je možné vyplnit jakoukoliv národnost, včetně moravské [online]. Český statistický úřad, 2011-01-13, rev. 2011-02-09, [cit. 2011-03-28]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Literatura[editovat | editovat zdroj]