Zaolzie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zaolzie v době jeho anexe Polskem v roce 1938

Polská vojenská kapela vstupuje v roce 1938 do Karviné pod nápisem „600 let jsme na tebe čekali“, připraveným místními Poláky

Zaolzie [zaolžje] (v překladu do češtiny Záolší, tj. oblast za řekou Olší) je polský název východní části české části Těšínska, kde žije autochtonní polská národnostní menšina.

Název je polonocentrický (označuje oblast z pohledu z polské části Těšínska, tj. na levém břehu řeky Olše) a ne zcela přesný (malá část oblasti se nachází i na pravém břehu řeky Olše, např. větší část města Karviná).

[editovat] Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

Název Zaolzie se začal používat po roce 1920, ve kterém došlo rozhodnutím arbitráže ve Spa k rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko. V československé části Těšínska zůstala silná polská národnostní menšina a území jí obývané začalo být nazýváno Poláky Zaolzie.

Po uzavření Mnichovské dohody v roce 1938 Polsko na základě ultimáta Zaolzie vojensky obsadilo a anektovalo. Po roce 1945 se hranice vrátila do předmnichovských časů a v roce 1958 se Polsko svých územních nároků na Zaolzie s konečnou platností vzdalo.

Mužský chór Goralů z Jablunkova hlásících se k polské národnosti na festivalu PZKO v Karviné v roce 2007

Sídlo místního klubu PZKO v Českém Těšíně v bývalé synagoze

Česká a polská tabule při vjezdu do Českého Těšína

Dvojjazyčné česko-polské názvy ulic v Českém Těšíně

Divadlo v Českém Těšíně s českou a polskou scénou

[editovat] Současnost

Zaolzie je centrem polské národnostní menšiny v Česku - žije zde většina příslušníků této menšiny a má zde (v Českém Těšíně) sídlo i Kongres Poláků v České republice a Polský kulturně-osvětový svaz v České republice, hlavní organizace této národnostní menšiny.

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 tvořili Poláci více než 10 % obyvatel v těchto obcích, ležících v české části Těšínska:

• Albrechtice (Olbrachcice) – 23,5 %^[1]
• Bocanovice (Boconowice) – 30,9 %^[2]
• Bukovec (Bukowiec) – 33,6 %^[3]
• Bystřice (Bystrzyca) – 29,7 %^[4]
• Český Těšín (Czeski Cieszyn) – 16,1 %^[5]
• Dolní Lomná (Łomna Dolna) – 31 % ^[6]
• Hnojník (Gnojnik) – 11,5 %^[7]
• Horní Lomná (Łomna Górna) – 28,5 %^[8]
• Horní Suchá (Sucha Górna) – 23,2 %^[9]
• Hrádek (Gródek) – 42,8 %,^[10] (největší procentuální poměr Poláků k ostatním obyvatelům ze všech obcí v Česku)
• Chotěbuz (Kocobędz) – 21,3 %^[11]
• Jablunkov (Jabłonków) – 23 %^[12]
• Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) – 21,5 %^[13]
• Košařiska (Koszarzyska) – 38,7 %^[14]
• Milíkov (Milików) – 41 %^[15]
• Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłonkowa) – 18,3 %^[16].
• Návsí (Nawsie) – 24 %^[17]
• Nýdek (Nydek) – 26,6 %^[18]
• Písečná (Pioseczna) – 26,8 %^[19]
• Písek (Piosek) – 21 %^[20]
• Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) – 16,2 %^[21]
• Ropice (Ropica) – 28,9 %^[22]
• Řeka (Rzeka) – 21,5 %^[23]
• Smilovice (Śmiłowice) – 26,4 %^[24]
• Stonava (Stonawa) – 25,8 %^[25]
• Střítež (Trzycież) – 18,8 %^[26]
• Těrlicko (Cierlicko) – 12,9 %^[27]
• Třanovice (Trzanowice) – 21,2 %^[28]
• Třinec (Trzyniec) – 17,7 %^[29]
• Vendryně (Wędrynia) – 35,3 %^[30]
• Vělopolí (Wielopole) – 19 % ^[31]

[editovat] Reference

1. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Albrechticích v roce 2001
2. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bocanovicích v roce 2001
3. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bukovci v roce 2001
4. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bystřici v roce 2001
5. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Českém Těšíně v roce 2001
6. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Dolní Lomné v roce 2001
7. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hnojníku v roce 2001
8. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Lomné roce 2001
9. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Suché v roce 2001
10. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hrádku v roce 2001
11. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Chotěbuzi v roce 2001
12. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Jablunkově v roce 2001
13. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Komorní Lhotce v roce 2001
14. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Košařiskách v roce 2001
15. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Milíkově v roce 2001
16. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Mostech u Jablunkova v roce 2001
17. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Návsí roce 2001
18. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Nýdku v roce 2001
19. ↑ Údaje ČSÚo sčítání lidu v Písečné v roce 2001
20. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Písku v roce 2001
21. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Petrovicích u Karviné v roce 2001
22. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Ropici v roce 2001
23. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Řece v roce 2001
24. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Smilovicích v roce 2001
25. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stonavě v roce 2001
26. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stříteži v roce 2001
27. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Těrlicku v roce 2001
28. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Třanovicích v roce 2001
29. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001
30. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vendryni v roce 2001
31. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vělopolí v roce 2001

[editovat] Související články

• Płyniesz Olzo po dolinie