Zaolzie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zaolzie (vyslov zaolžje) je polský název (v překladu do češtiny Záolží nebo nověji Zaolzí či Záolší, tj. území za řekou Olší/Olzou) východního dílu české části Těšínska, kde žije autochtonní polská národnostní menšina. Název je polonocentrický (označuje oblast z pohledu z polské části Těšínska, tj. na levém břehu řeky Olše) a ne zcela přesný (malá část oblasti se nachází i na pravém břehu řeky Olše, např. větší část města Karviná).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

Po roce 1920, ve kterém došlo rozhodnutím arbitráže ve Spa k rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko, zůstala v československé části Těšínska silná polská menšina, která území jí obývané začala nazývat Zaolzie.

Po uzavření Mnichovské dohody v roce 1938 Polsko na základě ultimáta Zaolzie vojensky obsadilo a anektovalo.

Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války se toto území stalo součástí německého okresu Katovice (Regierungsbezirk Kattowitz) v rámci Velkoněmecké říše. V prosinci 1941 bylo obyvatelstvo vyzváno, aby podávalo žádosti o zapsání do Volkslisty (Volksliste). Nositelé 1. a 2. stupně Volkslisty nabyli k 26. říjnu 1939 státní občanství Velkoněmecké říše a museli nastoupit do německých ozbrojených sil. Do těchto oddělení Volkslisty byli zařazení etničtí Němci a tzv. Šlonzáci. Do 3. stupně byli zařazeni obyvatele určeni na převýchovu, ale i ti byli zařazovaní do tzv. pomocných sil branné moci. Šlonzáci byli často posíláni do Francie a na západní frontu z obav z dezerce.[1][2] České a zejména polské obyvatelstvo bylo německou státní správou perzekvováno.

Po roce 1945 se hranice vrátila do předmnichovských časů a v roce 1958 se Polsko svých územních nároků na Zaolzie s konečnou platností vzdalo.

Mužský chór Goralů z Jablunkova hlásících se k polské národnosti na festivalu PZKO v Karviné v roce 2007
Sídlo místního klubu PZKO v Českém Těšíně v bývalé synagoze
Česká a polská tabule při vjezdu do Českého Těšína
Dvojjazyčné česko-polské názvy ulic v Českém Těšíně
Divadlo v Českém Těšíně s českou a polskou scénou

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Zaolzie je centrem polské národnostní menšiny v Česku - žije zde většina příslušníků této menšiny a má zde (v Českém Těšíně) sídlo i Kongres Poláků v České republice a Polský kulturně-osvětový svaz v České republice, hlavní organizace této národnostní menšiny.

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 tvořili Poláci více než 10 % obyvatel v těchto obcích ležících v české části Těšínska:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.pametnaroda.cz/index.php/category/detail/id/48/page/1
  2. http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?article_id=1816
  3. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Albrechticích v roce 2001
  4. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bocanovicích v roce 2001
  5. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bukovci v roce 2001
  6. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bystřici v roce 2001
  7. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Českém Těšíně v roce 2001
  8. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Dolní Lomné v roce 2001
  9. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hnojníku v roce 2001
  10. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Lomné roce 2001
  11. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Suché v roce 2001
  12. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hrádku v roce 2001
  13. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Chotěbuzi v roce 2001
  14. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Jablunkově v roce 2001
  15. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Komorní Lhotce v roce 2001
  16. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Košařiskách v roce 2001
  17. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Milíkově v roce 2001
  18. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Mostech u Jablunkova v roce 2001
  19. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Návsí roce 2001
  20. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Nýdku v roce 2001
  21. Údaje ČSÚo sčítání lidu v Písečné v roce 2001
  22. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Písku v roce 2001
  23. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Petrovicích u Karviné v roce 2001
  24. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Ropici v roce 2001
  25. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Řece v roce 2001
  26. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Smilovicích v roce 2001
  27. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stonavě v roce 2001
  28. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stříteži v roce 2001
  29. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Těrlicku v roce 2001
  30. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Třanovicích v roce 2001
  31. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001
  32. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vendryni v roce 2001
  33. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vělopolí v roce 2001

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Valenta, Jaroslav: Dějiny Zaolzí ve 20. století: skutečnosti versus legendy. Slovanský přehled. 87, č. 1, (2001,) s. 27-42.