Stonava
| Stonava | |
|---|---|
Kostel svaté Maří Magdalény |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0803 599140 |
| kraj (NUTS 3): | Moravskoslezský (CZ080) |
| okres (NUTS 4): | Karviná (CZ0803) |
| obec s rozšířenou působností: | Karviná |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Slezsko |
| katastrální výměra: | 13,86 km² |
| počet obyvatel: | 1 946 (1. 1. 2010[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 48′ 44″ s. š., 18° 31′ 50″ v. d. |
| nadmořská výška: | 193 m |
| PSČ: | 735 34 |
| zákl. sídelní jednotky: | 3 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Stonava 730 73534 Stonava |
| starosta / starostka: | Ing. Ondřej Feber |
| Oficiální web: http://www.stonava.cz/ E-mail: obec@stonava.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Stonava (pol. Stonawa, něm. Steinau[2]) se nachází v okrese Karviná, kraj Moravskoslezský. K 1. lednu 2009 zde žilo 1889 obyvatel[3]. V roce 2001 se přibližně 25,8% obyvatel obce hlásilo k polské národnosti a přibližně 7,7% ke slovenské národnosti.[4] Starosta obce a bývalý senátor Ing. Ondřej Feber má také polskou národnost.[5]
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1388 kdy se objevoval první vlastník Hanke ze Stonavy. Pak následovali v roce 1415 Zbyněk ze Stonavy a v létech 1432 až 1441 Jan Hunt. Nasledovali další feudální majitelé kteří tam hospodařili až do roku 1945. Stonava byla vyjma období 2. světové války součásti fryštátského okresu a od roku 1949 patří pod karvinský okres. Z nacistické okupace byla osvobozena dne 3. května 1945 Sovětskou armádou.
Při sčítání roku 1850 měla Stonava 1006 obyvatel, v roce 1930 bylo evidováno 4819 obyvatel a 469 domů. Roku 1980 se počet obyvatel zvýšil na 2569 osob a bylo napočteno 549 domů; z toho k české národnosti se hlásilo 51,7 %, k polské 39,4 % a ke slovenské 8,0 % obyvatel.[6]
Významní rodáci [editovat]
- Jindřich Poledník, československý politik polské národnosti, předseda ÚV SSM, později předseda ČSTV a Československého olympijského výboru, poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění
- Augustyn Łukosz, polský regionální politik
- Władysław Santarius, evangelický duchovní
- Mgr. Klemens Slowioczek, Kammersänger, pěvec
- Ing. Ondřej Feber, zvolen pro léta 2000 až 2006 do Senátu ČR
Současnost [editovat]
V posledních desetiletích i po roce 2000 se významná část území obce potýká s následky poddolování, které je důsledkem těžby černého uhlí v okolních dolech společnosti OKD (důl Darkov, důl ČSM).
Starosta obce Ing. Feber v komunálních volbach 2010 opakovaně obhájil status starosty.
Pamětihodnosti [editovat]
Kostel svaté Maří Magdalény [editovat]
Chrám byl místními farníky postaven na začátku 20. století v době, kdy se obec těšila velkému rozmachu. Nový svatostánek měl být náhradou za starý dřevěný kostelík, který původně stál v místech dnešního katolického hřbitova.
Evangelický kostelík [editovat]
Evangelický kostel byl postaven v roce 1938. Kostel je 18 metrů dlouhý a 10,5 metrů široký. Od roku 1950 je střediskem samostatného sboru.
Reference [editovat]
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-01, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. s. 916.
- ↑ http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/B60033E21C/$File/13010903.pdf
- ↑ http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/599140?OpenDocument
- ↑ Gazeta Codzienna: O wójcie co śliwowicę pędzi
- ↑ GROBELNÝ, Andělín; KÁŇA, Otakar; PLAČEK, Vilém et al. Okres Karviná. Ostrava : Nakladatelství Profil, 1984. 135 s. 48-020-84. Kapitola Petrovice u Karvicé, s. 129-130.
