Těšín
| Těšín Cieszyn |
|||
|---|---|---|---|
 Náměstí v Těšíně |
|||
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 49° 45′ 54″ s. š., 18° 38′ 60″ v. d. | ||
| časové pásmo: | SEČ/SELČ | ||
| stát: |  Polsko |
||
| vojvodství: |  Slezské |
||
 |
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 28,69 km² | ||
| počet obyvatel: | 35 401 (2006) | ||
| hustota zalidnění: | 1234 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| starosta: | Bogdan Ficek | ||
| oficiální web: | www.um.cieszyn.pl | ||
| adresa obecního úřadu: | Rynek 1 43-400 Cieszyn |
||
| PSČ: | 43-400 | ||
| označení vozidel: | SCI | ||
Těšín (polsky Cieszyn [čěšyn], německy Teschen[1]) je město v jižním Polsku v okrese Cieszyn s 35 401 obyvateli (2006) a metropole Těšínského Slezska. Těšín leží na řece Olši, která je přítokem Odry. Na druhé straně hranice, v České republice, leží město Český Těšín.
Po první světové válce bylo spolu s celým Těšínskem rozděleno mezi nově vzniklé státy Československo a Polsko, které si na ně oba dělaly nárok. Československá část byla pojmenována Český Těšín (i když se zvažovalo i jméno Československý Těšín), kdežto polská historická část si ponechala původní jméno v polském znění Cieszyn.
Obsah |
Historie [editovat]
Založení města [editovat]
Těšín je jedním z nejstarších měst Slezska. Podle legendy jej založili roku 810 bratři Bolek, Lešek a Těšek, synové knížete Leška, na místě svého šťastného setkání u pramene, později nazvaného studna Tří bratří. Ve skutečnosti však základem města bylo hradiště na Zámeckém vrchu, kde lze nalézt počátky osídlení v 6.–5. století př. n. l. a slovanské hradiště Podobora v dnešní Chotěbuzi, zvané také Starý Těšín. Po zničení Starého Těšína velkomoravskými vojsky na konci 9. století vybudovali Slované obranné hradiště na Zámeckém vrchu. Jeho význam postupem času rostl a spolu se Starým Těšínem se stalo administrativním, náboženským a hospodářským centrem velké části Slezska. V 11. století zde byla vybudována románská rotunda, která se dochovala dodnes a je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek Slezska i celého Polska (její vyobrazení se nalézá na reversu současné bankovky v nominální hodnotě 20 zlotých). Ve stejné době se začalo rozvíjet podhradí Zámeckého vrchu. Tento rozvoj způsobil, že na přelomu 11. a 12. století Starý Těšín postupně zanikl.
Název Těšín (v podobě Tessin) se poprvé nalézá v bule papeže Hadriána IV. datované k 23. dubnu 1155, kde je zmiňován jako sídlo kastelánie,[2] i když dle nejnovějších výzkumů by se mohl nacházet již v dokumentech spojených se vznikem vratislavského biskupství v roce 1000. V průběhu 12. století byl Těšín jedním z nejdůležitějších měst Opolsko-ratibořského knížectví. V roce 1220 byla městu udělena městská práva lvoveckého typu.
Od roku 990 byl Těšín a Těšínsko součástí polského státu. Roku 1339 se Těšín spolu s celým Těšínskem stal součástí Zemí Koruny české a takto se pak stal i součástí Rakousko-Uherska.
Období Piastovců [editovat]
Po rozdělení Opolsko-ratibořského knížectví v roce 1282 a následném rozdělení Ratibořského knížectví v roce 1290 se Těšín stal hlavním městem Těšínsko-osvětimského knížectví, jehož prvním knížetem se stal Měšek, zakladatel rodové linie těšínských Piastovců. Jako hlavní město Těšín dále získával na významu a rozvíjel se. Největší rozvoj město zaznamenalo v období vlády knížete Přemysla I., který v roce 1374 udělil Těšínu nová městská práva vratislavského typu a na místě dřevěného kostela nechal vystavět zděný kostel. V té době byla také zřízena funkce starosty města (první známý starosta byl Mikołaj Giseler) a založena městská rada; radnice byla postavena na vytvořeném náměstí, dnešní Stary Targ. Pravděpodobně již v tomto období fungovala městská nemocnice. Tehdejší Těšín byl jedním z nejvýznamnějších a největších měst Slezska.
Další prudký rozvoj město prožilo za vlády knížete Kazimíra II., který v roce 1496 přenesl náměstí na současné místo, obehnal město hradbami a založil zde zemský soud. Také v 16. století se město rozvíjelo ve všech ohledech. V 17. století byla značná část města zničena během třicetileté války. Důsledkem války byl ekonomický a demografický úpadek celého Těšínského knížectví i samotného Těšína. Po vymření dynastie těšínských Piastovců v roce 1653 Těšínské knížectví přešlo jako odumřelé léno (odúmrť) na české krále a připadlo Habsburkům, což vedlo k hospodářské a politické stagnaci až do konce 17. století.
Období Habsburků [editovat]
Ukončení období protireformace umožnilo vybudovat v Těšíně v letech 1709–1750 velký kostel evangelické církve augsburského vyznání, který je dnes největší luteránskou svatyní v Polsku. Pozice města se upevnila po slezských válkách v polovině 18. století, na konci kterých zůstal Těšín jako jedno z mála slezských měst součástí Rakouska. V letech 1768–1771 se stal Těšín hlavním centrem Barské konfederace. V roce 1779 zde byl podepsán těšínský mír mezi Rakouskem a Pruskem ukončující válku o bavorské dědictví. Těšínský mír město na krátkou dobu proslavil po celé Evropě. K podepsání míru došlo v zahradách před palácem Larischů v dnešním parku Míru. Rozvoj města v tomto období poznamenala série pohrom, kromě jiného také zemětřesení. Nejvážnější však byl požár v roce 1789, který poničil téměř celé město. Přes 11 let se Těšín zvedal z popela a většina budov postavených v této době se dochovala dodnes.
Přelom 18. a 19. století se nesl ve znamení kulturního rozvoje Těšína. V roce 1802 zde jezuitský kněz Leopold Szersznik založil muzeum (dnes Muzeum Śląska Cieszyńskiego), v současnosti považované za nejstarší veřejné muzeum v polských zemích. V roce 1805 vzhledem k ohrožení Vídně napoleonskými vojsky byl do Těšína přenesen císařský dvůr a vláda rakouské monarchie. Tímto způsobem se Těšín stal na určitý čas hlavním městem mocnářství, nicméně to městu nepřineslo žádné výhody. V roce 1839 byl zbořen Piastovský zámek a na Zámeckém vrchu byl na příkaz knížete Karla Habsburského vybudován klasicistní palác s rozlehlým parkem (v této podobě se Zámecký vrch dochoval dodnes). V roce 1836 znovu požár zničil střed města, včetně budovy radnice, která byla znovu vybudována v roce 1846 a dochovala se do současnosti. V roce 1846 byl rovněž založen dodnes fungující knížecí pivovar na úpatí Zámeckého vrchu. Během revoluce v roce 1848 se město stalo důležitým centrem polské inteligence. V roce 1848 zde začaly vycházet první polské noviny.
V roce 1869 byla do Těšína dovedena železnice a v okolí nádraží vybudovaného na západním břehu Olše (tedy v dnešní české části) začala vznikat průmyslová čtvrť. Rozvoj průmyslu ve městě však neprobíhal tak rychle jako v nedalekém Bílsku, což vedlo k postupnému poklesu hospodářského významu Těšína v regionu. Nadále však zůstával důležitým administrativním a kulturním centrem.
V roce 1911 byla ve městě zavedena tramvajová linka spojující nádraží s centrem města. Během 1. světové války se zde zdržovalo početné rakouské vojsko, po určitou dobu byl Těšín dokonce sídlem generálního štábu armády. Z Těšína také pocházelo mnoho polských legionářů. V letech 1880-1910 byl Těšín okresním městem pro obce na Frýdecku.
Po první světové válce [editovat]
- Související informace naleznete v článku Československo-polský spor o Těšínsko.
Na počátku 20. století uváděla nadpoloviční většina obyvatel Těšína jako svoji obcovací řeč (Umgangssprache) němčinu. Po ukončení první světové války a zániku Rakousko-Uherska se Těšín spolu s celým Těšínskem stal předmětem československo-polského hraničního sporu. Tento spor v lednu 1919 vyústil dokonce v tzv. Sedmidenní válku mezi Československem a Polskem. Spor o Těšínsko byl vyřešen až rozhodnutím na pařížské Radě vyslanců 28. července 1920, kdy bylo rozhodnuto o rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko. Město Těšín bylo rozděleno podle řeky Olše. Historická část města připadla Polsku (nyní Cieszyn) a průmyslová část s vlakovým nádražím se stala součástí Československa (nyní Český Těšín). Ani Československo, ani Polsko nebyly s tímto rozdělením spokojeny. Československo se však s rozdělením smířilo na rozdíl od Polska, které si i nadále kladlo územní požadavky vůči Československu a požadovalo připojení celého Těšínska k Polsku.
V letech 1938–1945 byly Cieszyn a Český Těšín opět spojeny v jedno město. Stalo se tak v důsledku obsazení československé části Těšínska polskou armádou v říjnu 1938 a, po porážce Polska Německem v září 1939, připojením celého Těšínska k Třetí říši.
Po skončení druhé světové války se hranice vrátily do předmnichovské podoby a město bylo znovu rozděleno podle řeky Olše. Polsko se vzdalo svých územních požadavků na celé Těšínsko v roce 1958.
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. s. 873.
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. s. 28.
Externí odkazy [editovat]
- Stránky města (polsky) (anglicky) (německy) (francouzsky) (česky)
- Světelné znečištění v polském Těšíně (česky)
