Katovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě v Polsku. O městysi v okrese Strakonice pojednává článek Katovice (okres Strakonice).
Katovice
Katowice
Katowice.jpg
Katovice – znak
znak
Katovice – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 266–352 m n. m.
stát: Polsko Polsko
Vojvodství: Slezské
Okres: Katowice
administrativní dělení: 5 obvodů
22 čtvrtí
Katovice
Red pog.png
Katovice
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 164,67 km²
počet obyvatel: 312 201 [1] (2008)
hustota zalidnění: 1 896 [1] obyv. / km²
správa
starosta: Piotr Uszok
oficiální web: http://www.um.katowice.pl/
telefonní předvolba: +48 32
PSČ: 40-001 až 40-999

Katovice (polsky Katowice (původně Kątowicze), německy Kattowitz) jsou významné historické město Horního Slezska v jižním Polsku. Město leží na řekách Klodnica a Rawa. Město je střediskem přes pětimiliónové[2] aglomerace (největší v Polsku), ve městě samotném žije 312 201 obyvatel (2008) [1]. Těží se zde černé uhlí, je zde těžké strojírenství. Od roku 1968 je ve městě univerzita (Uniwersytet Śląski).

Katovice jsou hlavním městem Slezského vojvodství, před rokem 1999 byly centrem Katovického vojvodství, a centrum Hornoslezské průmyslové aglomerace (Górnośląski Okręg Przemysłowy).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast Horního Slezska v okolí Katovic byla osídlena Slovany kolem 6. století našeho letopočtu, kdy zde již v předchozích obdobích počínaje starší a mladší dobou kamennou zaznamenáváme první známky přítomnosti člověka. Vládla zde dynastie slezských Piastovců. Jan Lucemburský získal Slezsko roku 1335 pro České království. Město samotné bylo založeno v roce 1865. Po slezských povstáních mezi lety 19181921 se město obývané především Němci, Slezany, Židy a Poláky stalo součástí Druhé polské republiky. V roce 1921 rozhodla většina obyvatel v referendu o setrvání Katovic v Německu, ale přesto byly Katovice přičleněny k Polsku s autonomním statutem, vlastní vládou a státním pokladem.

Město vzkvétalo díky bohatým zásobám nerostných surovin – zejména černého uhlí – v blízkých horách. Tento rozvoj byl odstartován průmyslovou revolucí a závisel na těžbě uhlí a ocelářském průmyslu. V posledních letech je však díky ekonomickým reformám patrný posun od těžkého průmyslu ke službám.

Mezi lety 19531956 bylo město přejmenováno na Stalingród (Stalinovo město).

Během období industrializace po druhé světové válce bylo napácháno mnoho škod na životním prostředí, avšak díky novým regulacím a výnosům vlády bylo mnoho těchto škod již napraveno.

Městské části[editovat | editovat zdroj]

Městské části Katovic

I. Město

II. Severní Město

III. Západní Město

IV. Východní Město

V. Jižní Město

Památky[editovat | editovat zdroj]

V centru Katovic se nachází mnoho secesních budov.

  • Historickým centrem města je Rynek. V 50. letech 20. století bylo mnoho historických budov zbouráno a nahrazeno moderními stavbami. Dnes jsou tyto moderní stavby považovány za ošklivé a plánuje se jejich demolice a výstavba rekonstrukce podoby náměstí. V současnosti jsou Rynek a několik okolních ulic uzavřeny pro dopravu a přeměněny na obchodní pěší zónu.
  • Slezské muzeum (Muzeum Śląskie)
  • Slezské divadlo Stanisława Wyspiańského (Teatr Śląski im. Stanisława Wyspiańskiego)
  • Katovická katedrála
  • Památník slezských povstalců (polsky: Pomnik Powstańców Śląskich), monument na paměť slezských povstání na počátku 20. let 20. století.
  • Spodek obrovská sportovní a kulturní hala. Její jméno znamená v překladu „podšálek“ a je odvozeno od tvaru budovy, která připomíná létající talíř UFO.
  • Dworzec Główny - hlavní vlakové nádraží Katovic je velká výrazná poválečná budova v blízkosti Rynku. Po dokončení rekonstrukce náměstí je plánováno zbourání a znovupostavení budovy hlavního nádraží.
  • Televizní věž TVP Katowice
Panorama Katovic
Panorama Katovic

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

  1. Slezská univerzita (Uniwersytet Śląski)
  2. Hudební akademie (Akademia Muzyczna w Katowicach)
  3. Sportovní akademie (Akademia WF w Katowicach)
  4. Akademie umění (Akademia Sztuk Pięknych w Katowicach)
  5. Lékařská akademie (Śląska Akademia Medyczna)
  6. Slezská technická univerzita (Politechnika Śląska)
  7. Ekonomická akademie Karola Adamieckieho (Akademia Ekonomiczna im. Karola Adamieckiego)
  8. Polská akademie věd (Polska Akademia Nauk), odloučené pracoviště
  9. Górnośląska Wyźsza Szkoła Handlowa (Katowice School of Economics - soukromá vysoká škola)
  • ~80 středních škol
  • ~35 gymnázií
  • ~55 základních škol
  • ~50 knihoven

Sport[editovat | editovat zdroj]

Víceúčelová sportovní hala Spodek v noci

GKS Katowice - mužský fotbalový tým (vítěz polského poháru v letech 1986, 1991, 1993[3]; vítěz polského Superpoháru v letech 1991, 1995[4]; 1. liga v sezónách 2003/2004 a 2004/2005)

AZS AWF Katowice - ženský házenkářský tým Ekstraklasa ligy: 11. místo v sezóně 2003/2004; hrál 1. ligu v sezóně 2004/2005.

Církve[editovat | editovat zdroj]

Katovice jsou od sídlem římskokatolické arcidiecéze katovické (od 1992, v letech 1925-92 diecéze) a současně Katovické církevní provincie. Nachází se zde katedrála Krista Krále. Mimo to jsou od roku 1946 sídlem diecéze katovické Evangelicko-augšpurské církve v Polské republice.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 176. [1]
  2. European Spatial Planning Observation Network (ESPON)[2]
  3. Poland - List of Cup Finals, RSSSF.com (anglicky)
  4. Poland - List of Super Cup Finals, RSSSF.com (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu