Lodž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lodž
Łódź
„Lodž je nádherná. Jejího tajemného ducha mám nejraději. Tady jsem začal znovu snít.“ — David Lynch
„Lodž je nádherná. Jejího tajemného ducha mám nejraději. Tady jsem začal znovu snít.“David Lynch
Lodž – znak
znak
Lodž – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 162 – 278 m n. m.
Časové pásmo: SEČ/SELČ
stát: Polsko Polsko
vojvodství: Lodžské vojvodství Lodžské
Łódź
Red pog.png
Łódź
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 293,25 km²
počet obyvatel: 715 360 (2013)
hustota zalidnění: 2 439 obyv. / km²
správa
starosta: Hanna Zdanowska
oficiální web: http://www.uml.lodz.pl
adresa obecního úřadu: ul. Piotrkowska 104
90-926 Łódź
telefonní předvolba: +48 42
PSČ: 90-001 až 94-413

Lodž (polsky Łódź — výslovnost zvuk ['wut͡ɕ] IPA, německy Lodz nebo Lodsch, 1940–1945: Litzmannstadt) je město i okres v centrální části Polska, 120 km jihozápadně od Varšavy. V Lodži v roce 2013 žilo přes 715 000 obyvatel a bylo tak třetím největším polským městem po Varšavě a Krakově. Od roku 1999 je hlavním městem Lodžského vojvodství. Katastrální území Lodži zaujímá 294 km². Město leží v nadmořské výšce 164-284 metrů n. m., 130 km jihozápadně od Varšavy. Je průmyslovým centrem Polska a důležitým místem kinematografie, ve kterém se vyrábí nejvíce polských celovečerních filmů.

Slovo łódź znamená v polštině loď nebo člun, avšak název je nejasného původu. Městské motto Ex navicula navis („z loďky loď“) odkazuje k závratnému růstu města v 19. století, kdy bylo jedním ze světových center textilního průmyslu a koexistovali zde Poláci, Židé, Němci a Rusové i jejich odlišná náboženství, což vtisklo Lodži charakter odlišný od jiných polských měst. Dnes je Lodž známa také jako sídlo státní filmové školy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město se poprvé písemně připomíná v roce 1332 pod názvem Łodzia. Roku 1423 udělil polský král Vladislav II. Jagello Lodži městská práva podle vzoru Magdeburského práva. V roce 1661 bylo postiženo velkým požárem a následně morem.

Při druhém dělení Polska v roce 1793 se stalo součástí Pruska. Kolem roku 1800 zde žili pouze 190 lidí. Po uzavření Tylžský míru v červenci 1807 patřilo do Varšavského knížectví. Od roku 1815 v rámci Kongresového Polska bylo pod nadvládou Ruska. V té době zažilo město největší růst především díky textilnímu průmyslu. Usazovali se zde přistěhovalci z Německa, Čech i jiných zemí Evropy. V roce 1839 bylo 78 % obyvatel Němci. Postupně se Lodž stala největším textilním centrem Ruska. Od roku 1848 sem začali přicházet ve velké míře Židé, mnoho místních řemeslníků přicházelo ze Slezska. Železniční spojení s Varšavou a Vídní získalo město v roce 1865. Počet obyvatel stoupl na více než 100 000. V roce 1882 byla postavena první synagoga a o dva roky později pravoslavná katedrála Alexandra Něvského. Roku 1892 docházelo ke stávkám a k násilným střetům obyvatel s ruskou armádou, při kterých 23. června zemřelo 164 lidí. V stejném roce byl založen největší židovský hřbitov v Evropě. Podle sčítání obyvatel roku 1897 bylo 40 % obyvatel Němců a 31 % Židů. V roce 1904 bylo ve městě 546 továren, ve kterých pracovalo přes 70 000 dělníků převážně v textilním průmyslu.

Od 11. listopadu do 5. prosince 1914 probíhala u města velká bitva mezi německou a ruskou armádou, ve které zvítězila německá strana pod vedením generála Karla Litzmanna a město se dostalo do německé správy. Po válce se z města velká část Němců musela vystěhovat a počet obyvatel klesl o 40 %. V roce 1922 se Lodž stala hlavním městem Lodžského vojvodství. Hospodářský růst však velmi slábl vzhledem ke ztrátě odbytišť v Rusku po Říjnové revoluci a v Německu při hospodářské krizi ve 30. letech. 13. září 1925 bylo na kraji města otevřeno letiště Liblinek.

V roce 1939 žilo ve městě více než 200 000 Židů. Po přepadení Polska Neměckem hájil město před německou armádou generál Juliusz Rómmel. Němci 8. září město obsadili a 11. dubna 1940 přejmenovali na Litzmannstadt po německém generálovi Karlu Litzmannovi (1850-1936). Nacistické orgány vytvořili lodžské gheto pro 200 000 Židů, okolo města vzniklo několik koncentračních a vyhlazovacích táborů, do kterých byli přiváženi obyvatelé jiných národností. Od 16. října do 3. lsitopadu 1941 sem bylo deportováno asi 5 000 Židů z Protektorátu Čechy a Morava.[1] Z českých Židů se konce války dožilo 277 osob. V menším koncentračním táboře, určeném pro děti od dvou let, zahnulo od roku 1942 kolem 500 dětí. Vzhledem k důležitosti práce obyvatel ghetta pro německou armádu bylo toto gheto zničeno v srpnu 1944 jako poslední z velkých ghet v Polsku. Přežilo jen 880 lidí.[2] Osud ghetta zachytil ve svém románu Chudí v Lodži švédský spisovatel Steve Sem-Sandberg.

V lednu 1945 většina německých obyvatel uprchla před blížící se Rudou armádou. Přestože ve městě nebylo mnoho škod po bombardování a osvobozovacích bojích, těžce utrpěla jeho infrastruktura po přepravě strojů a továren do Německa před koncem války. Židovských obyvatel zemřelo kolem 233 000, město a okolí ztratilo asi 420 000 obyvatel, z toho okolo 120 000 Poláků. Rudá armáda město osvobodila 19. ledna 1945. Němci ustoupili velmi rychle, takže město nebylo vážněji poškozeno. Proto až do roku 1948 zde sídlila polská vláda, která se nemohla usadit ve zničené Varšavě. Město mělo asi 300 000 obyvatel a brzy sem přicházeli další lidé z Varšavy a území anektovaného Sovětským svazem. Město se postupně stalo opět významným průmyslovým centrem.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

katedrála v Lodži

Ve městě funguje Státní filmová škola Lodž, kde začínali režiséři jako Andrzej Wajda, Roman Polański nebo Krzysztof Kieślowski. Od roku 2000 se každoročně koná filmový festival Camerimage. Město si zamiloval také režisér David Lynch který zde natočil podstatnou část svého filmu Inland Empire.[3]

Funguje několik divadel, filharmonie a množství museí, mezi nimiž vyniká Museum moderního umění a Museum dějin města Lodže, sídlící v někdejším novobarokním paláci průmyslníka Izraele Poznańského; je zde také textilní, etnografické a filmové museum.

Obraz průmyslové Lodži na konci 19. století zachytil spisovatel Władysław Reymont v naturalistickém románu Zaslíbená země.

Každoročně se tu koná Mezinárodní festival fotografie.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Bazilika sv. Stanislava Kostky z roku 1922
  • Protestantský kostel sv. Matouše z let 1909-1928 patří mezi největší církevní stavby ve městě. Průměr kopule je 17 m. Jsou v něm největší varhany v Polsku.
  • Pravoslavný kostel sv. Alexandra Něvského z roku 1884 byl postaven pro ruské obyvatelstvo Lodže
  • Velké divadlo z roku 1967 pro 1 300 diváků
  • Ulice Piotrkowska s délkou 4 900 m vznikla v roce 1823 a dnes je turistickým místem s mnoha významnými budovami města.
  • Muzeum kinematografie z roku 1986, Muzeum textilního průmyslu, Muzeum archeologie a etnografie, Historické muzeum města, Muzeum umění a Muzeum uměleckých knih
  • Zoologická zahrada založená roku 1938 má na ploše 16,4 ha bizony, klokany, antilopy, slony a další zvířata
  • Botanická zahrada má přes 3 500 rostlin. Původně sloužila jako zahrada pro léčivé byliny, v roce 1973 byla podstatně rozšířena a zpřístupněna veřejnosti.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Textilní průmysl, díky němuž Lodž tak rychle vyrostla, postupně ztrácí na významu a továrny jsou opouštěny, případně přestavovány. Dnes se zde daří spíše novým technologiím. Své sídlo tu má například banka mBank.

Lodž leží na křižovatce dálkových silnic č. 1 (severojižní, E75), A2 (východozápadní, E30), 14 a 72. Postupně má být vybudován dálniční obchvat. Je zde nevelké mezinárodní letiště, jemuž se však příliš nedaří konkurovat Varšavě.

Město má dvě hlavní nádraží: východně od centra leží Łódź Fabryczna, odkud jezdí především četné rychlíky do Varšavy a osobní vlaky do Skierniewic; vlaky do ostatních částí země (směr Kutno – severní Polsko, SieradzPoznaň/Wrocław a další) pak odjíždějí ze stanice Łódź Kaliska (podle města Kalisz).

Městskou dopravu tvoří 75 autobusových linek (s poměrně moderním vozovým parkem) a 19 linek tramvají, které spojují Lodž s okolními městy Pabianice, Zgierz a Ozorków. Tramvajová linka 46 je s délkou 34 km nejdelší v Polsku. Lodžský tramvajový systém je v současnosti modernizován v rámci projektu Łódzki Tramwaj Regionalny.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Lavička Juliana Tuwima na Piotrkowské ulici

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo Lodže
Rok Obyvatel Rok Obyvatel
1790 190 1925 538 600
1799 369 1939 672 000
1806 767 1945 300 000
1831 4 717 1951 646 000
1840 20 150 1990 851 700
1844 14 028 2000 793 200
1850 15 764 2001 786 500
1865 40 000 2002 785 100
1872 50 000 2003 779 100
1880 77 600 2004 774 000
1894 168 513 2005 767 600
1905 343 944 2006 760 251
1913 477 862 2008 753 192
Piotrkowska, nejživější ulice města
Manufaktura, továrna přestavěná na obchodní centrum


Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DRDA, Adam. Příběhy 20. století: přežil sám v židovském ghettu v Lodži. iDNES [online]. 2011-10-11 [cit. 2014-02-02]. Dostupné online.  (česky) 
  2. CHUCHMA, Josef. Výjimečně strašná každodennost z Lodže. iDNES [online]. 2005-01-14 [cit. 2014-02-02]. Dostupné online.  (česky) 
  3. Lynch a Spielberg v Polsku ČRo 1, 24. 5. 2006.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]